Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
ODS vyráží do sněmovních voleb s návrhem daňových změn. Chce, aby zaměstnanci odváděli jen 15 procent z hrubé mzdy, nikoli ze superhrubé jako nyní. Lidem by v průměru vzrostly mzdy a platy o sedm procent. Počítá se přitom marně s tím, že lidé zapomněli, kdo tento systém výpočtu daní zavedl. Co horšího, jako sebevražedný se vždy ukáže program, se kterým politická strana přichází opětovně, ačkoli jej nedokázala splnit, když vládla. Dokonce daně zvyšovala. Podobně nezaujmou ani změny v DPH, když není jasné, jak snížení daní kompenzovat. Že budou plátci platit poctivěji? Ale to už tady přece jednou bylo! Vyryta do kamene a označena jako výrok roku by měla být slova předsedy strany Petra Fialy: „My jsme opravdu přesvědčeni, že je potřeba nechat lidem víc peněz.“ Stejně působí argument, že snížení daní o 68 miliard korun ročně bude kompenzovat vyšší spotřeba obyvatel. Má se ušetřit na sociálních výdajích, což spotřebu zase sníží. To je contradictio in adiecto. U strany prezentující se i v názvu jako občanská je zvláště půvabné, chtějí-li šetřit na neziskovkách.
Může naší pravici posloužit jako příklad Donald Trump? I když zatím se skromnými úspěchy a více s nezdary, také on se pokouší zaujmout Američany daňovou politikou. Místo sedmi daňových pásem navrhuje tři: 12, 25 a 35 procent. Zjevně se progresivní daně nadále nebojí. Daně firmám chce snížit dokonce víc než o polovinu, z 35 na 15 procent. Při téměř dvaceti bilionech dolarového státního dluhu je nutné ocenit, že se stále chová jako grand. Daňovým rájům přesto konkurovat nebude. A že by to nahradil rozvoj ekonomiky, závisí na tom, budou-li podnikatelé eventuální ušetřené daně investovat. A to nezávisí jenom na tom, mají-li k dispozici peníze, k tomu je nutné stabilizovat situaci ve světě. Příklad pro ODS je tedy nejistý.
-ar-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
