S blíícími se parlamentními volbami se začíná zase řešit počet ministerstev a mluví se o jejich redukci, respektive sloučení. Tomu lze jen zatleskat, ale od promluvy v televizi je ke konkrétnímu aktu sloučení třeba ministerstva průmyslu s ministerstvem dopravy v jedno jediné ministerstvo hospodářství dost daleko. V ústavě v čl. 79 se píše, e ministerstva lze zřídit a působnost stanovit pouze zákonem. Studentům rád připomínám, e takto lze ministerstva nejen zřizovat, ale také rušit. Co se zatím v historii ČR stalo jen v případě ministerstva informatiky, které ovšem vzniklo v době skládání Špidlovy vlády hlavně proto, e pro jednoho z koaličních partnerů jaksi chybělo ministerské křeslo. Čtyři roky v něm pak seděl Vladimír Mlynář. Vláda další ji problémy s počtem koaličních křesel neměla, a tak bylo snadné ministerstvo zrušit a kompetence vrátit zpátky na ministerstvo vnitra. Teď by ho šéf lidovců Pavel Bělobrádek do ministerské sestavy rád zase zařadil.
V rámci přípravy reformy veřejné správy na konci devadesátých let se kromě vytvoření samosprávných krajů a zrušení okresních úřadů počítalo – jako s třetí fází této reformy – právě se sníením počtu ministerstev a státních úředníků v nich, především v souvislosti s přenosem řady kompetencí na nově vzniklé kraje. Tato fáze reformy se nikdy nenaplnila a brzy úplně zapadla. Nyní, zdá se, ji některé politické strany chtějí před volbami oivit.
Nebránil bych se vést o slučování ministerstev a sníení počtu ministrů v budoucí vládě diskusi – ale pozor, aby se s vaničkou nevylilo i dítě. A v rámci takové diskuse bych u teď navrhoval naopak zřízení jednoho ministerstva co do názvu nového: ministerstva pro veřejnou správu. Ministerstvo vnitra, pod něj veřejná správa spadá, u dávno ústavněprávně a především z hlediska kompetencí není jakési ministerstvo policie, jak bylo vnímáno a vlastně jím i fakticky bylo před rokem 1989. Podstata jeho činnosti a kompetencí se nyní přece dotýká oblasti výkonu a zajišťování veřejné správy jako takové v nejširším slova smyslu. Zajímají politiky například matriky, systém Czech Pointů, registry veřejné správy nebo koneckonců také organizování nejrůznějších voleb či správních řízení? Role ministerstva vnitra v oblasti jakéhokoliv vyšetřování trestně právních kauz je přece ze zákona nulová. Kontakt na policii má ministr vnitra jen přes pravomoc jmenovat (a odvolávat) policejního prezidenta. A i to by se mohlo změnit. V často za příklad nám dávaném Švédsku spadají policejní sloky pod ministerstvo spravedlnosti, které však samozřejmě nemá v této oblasti ádnou výkonnou moc. Ústředním správním orgánem je tam Policejní prezidium.
Jsem přesvědčen, e by stálo za vánou úvahu konečně změnit (pro začátek) název ministerstva na Ministerstvo pro veřejnou správu, co by mnohem víc naplňovalo věcný obsah fungování a kompetence současného ministerstva vnitra. Moná by pak koneckonců nevzbuzovalo ani takový zájem o křeslo ministra vnitra během povolebních vyjednávání o sloení budoucí vlády. Anebo vytvořit na úkor jiných slučovaných ministerstev ministerstvo úplně nové. Garant veřejné správy tady dlouhodobě chybí.
(Autor vyučuje ústavní a správní právo na VŠ.)
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.