Jiří Němec

Jedno ministerstvo chybí

S blížícími se parlamentními volbami se začíná zase „řešit“ počet ministerstev a mluví se o jejich redukci, respektive sloučení. Tomu lze jen zatleskat, ale od promluvy v televizi je ke konkrétnímu aktu sloučení třeba ministerstva průmyslu s ministerstvem dopravy v jedno jediné ministerstvo hospodářství dost daleko. V ústavě v čl. 79 se píše, že ministerstva lze zřídit a působnost stanovit pouze zákonem. Studentům rád připomínám, že takto lze ministerstva nejen zřizovat, ale také rušit. Což se zatím v historii ČR stalo jen v případě ministerstva informatiky, které ovšem vzniklo v době skládání Špidlovy vlády hlavně proto, že pro jednoho z koaličních partnerů jaksi chybělo ministerské křeslo. Čtyři roky v něm pak seděl Vladimír Mlynář. Vláda další již problémy s počtem koaličních křesel neměla, a tak bylo snadné ministerstvo zrušit a kompetence vrátit zpátky na ministerstvo vnitra. Teď by ho šéf lidovců Pavel Bělobrádek do ministerské sestavy rád zase zařadil.

V rámci přípravy reformy veřejné správy na konci devadesátých let se kromě vytvoření samosprávných krajů a zrušení okresních úřadů počítalo – jako s třetí fází této reformy – právě se snížením počtu ministerstev a státních úředníků v nich, především v souvislosti s přenosem řady kompetencí na nově vzniklé kraje. Tato fáze reformy se nikdy nenaplnila a brzy úplně zapadla. Nyní, zdá se, ji některé politické strany chtějí před volbami oživit.

Nebránil bych se vést o slučování ministerstev a snížení počtu ministrů v budoucí vládě diskusi – ale pozor, aby se s vaničkou nevylilo i dítě. A v rámci takové diskuse bych už teď navrhoval naopak zřízení jednoho ministerstva co do názvu nového: ministerstva pro veřejnou správu. Ministerstvo vnitra, pod nějž veřejná správa spadá, už dávno ústavněprávně a především z hlediska kompetencí není jakési „ministerstvo policie“, jak bylo vnímáno a vlastně jím i fakticky bylo před rokem 1989. Podstata jeho činnosti a kompetencí se nyní přece dotýká oblasti výkonu a zajišťování veřejné správy jako takové v nejširším slova smyslu. Zajímají politiky například matriky, systém Czech Pointů, registry veřejné správy nebo koneckonců také organizování nejrůznějších voleb či správních řízení? Role ministerstva vnitra v oblasti jakéhokoliv vyšetřování trestně právních kauz je přece ze zákona nulová. Kontakt na policii má ministr vnitra „jen“ přes pravomoc jmenovat (a odvolávat) policejního prezidenta. A i to by se mohlo změnit. V často za příklad nám dávaném Švédsku spadají policejní složky pod ministerstvo spravedlnosti, které však samozřejmě nemá v této oblasti žádnou výkonnou moc. Ústředním správním orgánem je tam Policejní prezidium.

Jsem přesvědčen, že by stálo za vážnou úvahu konečně změnit (pro začátek) název ministerstva na Ministerstvo pro veřejnou správu, což by mnohem víc naplňovalo věcný obsah fungování a kompetence současného ministerstva vnitra. Možná by pak koneckonců nevzbuzovalo ani takový zájem o křeslo ministra vnitra během povolebních vyjednávání o složení budoucí vlády. Anebo vytvořit na úkor jiných slučovaných ministerstev ministerstvo úplně nové. Garant veřejné správy tady dlouhodobě chybí.

(Autor vyučuje ústavní a správní právo na VŠ.)

Jiří Němec

Obsah Listů 3/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Jiří Němec

Jedno ministerstvo chybí

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu