Jazyk

Viktor Tichák

Instrumenty instrumentálů

A zase jedno kontroverzní téma. Tabulka učebnice češtiny pro cizince Czech Step by Step autorky Lídy Holé uvádí pro instrumentál plurálu vzoru student mluvený tvar „studentama“, pro vzor káva instrumentál „kávama“. Je toto možné? Otázka je řečnická. Odpověď si ale žádá otázka: Je toto správné? Češi se čertí, byť sami s koncovkami, tedy s koncovkama, běžně operují. Jak k tomu přijde chudák snaživý cizinec? Nezbývá nám, než mu odpovědět: Prosím tě, nauč se koncovky spisovné, ty jsou jediné správné, ale v mluveném jazyce je probůh nepoužívej, koneckonců je ani moc nezaslechneš, to pak všichni používáme ty, o kterých se nebudeme bavit, to je totiž tabu.

Mluvnice současné češtiny kolektivu autorů pod vedením doc. Václava Cvrčka, jejíž první díl nese podtitul „Jak se píše a jak se mluví“, mapuje psanou i mluvenou formu češtiny a koncovky –ama apod. ve svých tabulkách uvádí jako mluvené varianty. Např. u vzoru had najdeme v poznámce uvedeno, že pouze v 5 % mluvených dokladů byla nalezena koncovka –y, v 95 % –ama. Možná se ptáte, proč student, proč had, proč ne třeba pán. Pán je, pánové a dámy, mrtev. Student je vzor pro cizince vhodný, neboť je to slovo frekventované a pravidelné, změna délky např. ve vokativu „pane“ jim motala hlavu. A ve Cvrčkově mluvnici máme mužské vzory had, list, muž, stroj, táta, soudce, ženské žena, duše, píseň, kost. Jediný střední rod přežil bez poskvrny. A proč ten had? To už těžko říci. Možná aby bylo jasno, že i zvířata jsou životná. Zaujal mne pak ještě výčet 54 nejčastějších vlastních jmen podle tohoto vzoru. Čekali byste samá křestní jména? Omyl – statistika hovoří jasně a výčet začíná „Adam, Američan, Antonín, Bill, Clinton,“ pokračuje „Jaromír, Jaroslav, Jelcin,“ a končí „Zeman“. „Putin“ a „Trump“ chybějí. Podle toho si troufám odhadovat stáří zkoumaných korpusových dat.

Jsou však i hadí substantiva, která si ještě svůj starý krásný instrumentál drží, náleží k podvzoru „žák“ a podíl tvarů „žákama“ a „Pražákama“ je v mluvené češtině zhruba padesát na padesát. Na druhou stranu mluvnice u lexému „kluk“ troufale tvrdí, že „v mluvené češtině je jen tvar klukama“. Správně se bohemista Jaromír Slomek na svém blogu durdí a kromě zcela jistě existujícího instrumentálu „klucima“ dodává: „Nemůžeme přece nikdy říct, že jiný tvar (zde tedy spisovný kluky) neexistuje. Jak to, korpusoví lingvisté, víte? Zatím v sobě nemáme čipy, které by od narození do smrti zaznamenávaly všechno, co vyslovíme.“

Opravdový problém nastává až při druhotném pospisovňování. Nevím, jestli vyloženě hrozí formy, na které upozorňuje server mojecestina.cz, jako „pánami“ nebo „mužemi“. Ale v titulku Parlamentních listů z 2. dubna 2017 najdeme: „Šír (ČSSD): Před lety jsme cinkali klíčemi.“ Nevím, čím cinkají teď, ale vzal bych na to jed, že před lety to bylo klíči. Případně klíčema. Snad jde v tomto případě o interferenci instrumentálu jednotného čísla „klíčem“, ale jde paradoxně o chybu velmi častou. I když Google po zadání „klíčemi“ do vyhledávacího řádku duchaplně nabádá: „Měli jste na mysli klíčema?“ Jediné spisovné –ama je přirozeně v duálových tvarech „dvěma nohama“, „oběma rukama“. Zapeklitost nastává pouze v případech, kdy si koupíme stolek a on má, potvora, nohy tři, čtyři nebo dokonce více. Koupili jsme si stůl se třemi nohama, se třema nohama nebo se třemi nohami? A pak s šestima?

Pak je tu totiž ještě možnost zapsaná ve sprostonárodní písni Myši, která se v každé sloce ptá „co bych s těma myšimama dělal“, poté „co bych s těma penězmama dělal“ a dále „co bych s těma dětimama dělal“. U mnoha vzorů bychom se měli rozhodnout. „Myšima“ nebo „myšma“? „Penězama“ nebo „penězma“? „Dětima“ nebo „dětma“? V prvním případě se dostáváme do oblasti konkurujících vzorů píseň a kost. Například slova loď nebo suť mají dva možné spisovné instrumentály plurálu: „loděmi“ i „loďmi“, „sutěmi“ i „suťmi“, a tedy logicky v mluvené formě „loděma“ i „loďma“, „sutěma“ i „suťma“. Jistě bychom ale třeba u slova čtvrť našli dokonce tvary tři – „čtvrtěma“, „čtvrťma“, ale i „čtvrtima“. Co bychom ale s těma čtvrtimama/čtvrtěmama/čtvrťmama dělali, kdybychom si je kodifikovali?

Viktor Tichák

Obsah Listů 3/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Viktor Tichák

Instrumenty instrumentálů

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu