Jan Matys

T. G. Masaryk: Demokracie je diskuse

Co je diskuse? Rozprava, při které se tříbí názory, je to způsob hledání pravdy. Předpokladem skutečné diskuse je znalost diskutované problematiky u obou (resp. všech) diskutujících: diskuse se musí opřít o nějaký společný základ. Dalším předpokladem je poctivost – vyloučeny jsou falešné argumenty a umlčování oponentů. Diskuse tedy klade vysoké nároky na mravní a odbornou úroveň zúčastněných. V praxi se vedou polemiky, v nichž vítězí ten, kdo dovede oponenta „srazit na kolena“ pomocí předem připravených pseudoargumentů, jež budí dojem vysoké učenosti (či erudice), a oponent není schopen je vyvrátit. Akademickou kariéru tak mohou úspěšně absolvovat i ti, kteří svému oboru fakticky nerozumějí; kritériem opravdových znalostí jsou praktické výsledky, vyřešení reálného problému. Jejich faktická neznalost bývá vykompenzována zpravidla něčím jiným; mohou to být například výborní herci...

Podobnou situaci vidíme v politice. V lavicích sněmovny zasedají lidé, kteří v praxi nic nedokázali. Výsledek je nepřehledná změť zákonů, v nichž se nikdo nevyzná a které lze různě vykládat. (Miloš Zeman: „Když se sejdou nad nějakým problémem dva právníci, mají na věc tři právní názory“.) V parlamentu se často taktizuje, jednání se blokuje nekonečnými projevy poslanců. Co takhle zavést praxi z dob první republiky, že poslanci musí mluvit spatra? Přílepky k zákonům a jejich „bezzubost“ zase svědčí o lobbingu a korupci... Není divu že nejpopulárnějším politikem se stal miliardář a podnikatel Andrej Babiš, ač na něm lpí stíny z minulosti a v jeho majetkovém přiznání jsou jakési nejasnosti.

Volby do Poslanecké sněmovny jsou podle vyjádření prezidenta Zemana „podvodem na voliče“; ti vlastně nevědí, koho volí. Jména na kandidátkách jim nic neříkají a programy stran jsou v podstatě stejné. Výjimkou je přímá volba prezidenta, kde volič vidí na televizní obrazovce všechny kandidáty mluvit a reagovat na otázky či kritické výroky moderátorů a oponentů. Aktivní účast občanů při první přímé volbě prezidenta svědčí o tom, že jde o krok ke skutečné „vládě lidu“. Je ovšem otázkou, zda je takováto volba vždy nejlepší; zfanatizovaný dav může vybrat demagoga či despotu...

Ing. Jan Matys, Davle-Sloup

Obsah Listů 3/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Matys

T. G. Masaryk: Demokracie je diskuse

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu