Heda Čepelová

Brexit nás nutí zvolit tempo a směr

Velká Británie na konci března zahájila oficiální dvouletou lhůtu pro vyjednání svého rozloučení se s evropskou sedmadvacítkou. Premiérka Theresa Mayová překonala domácí debatu, která ji tlačila, aby odchod z Unie musel schvalovat parlament i s podmínkami, za jakých země Evropskou unii opustí. To znamená, že nyní je míč na straně vyjednavačů a politických reprezentantů obou hráčů. V případě Velké Británie je to její vláda. V případě Evropské unie bude muset jít o kombinaci hlav států a Evropské komise. Od komisařů už navíc známe základní rámec úvah o budoucím směřování – počátkem března představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker takzvanou Bílou knihu o budoucnosti EU. Ze scénářů, se kterými bílá kniha pracuje, by pro Českou republiku vyplývalo především riziko, že v důsledku hlubší integrace eurozóny zůstaneme na periferii. Šéfové členských států se k Bílé knize zatím vyjádřili trochu paradoxně – na výročním summitu k podpisu Římských smluv se sice dohodli, že evropská sedmadvacítka bude pokračovat společně a nedovolí rozpad Evropy, na druhou stranu také připustili, že postupovat se může různým tempem. V debatě o brexitu i budoucnosti EU tak pro nadcházející měsíce ve vzduchu stále visí otázka: jak jít společně, ale každý jinam.

Heda Čepelová

Obsah Listů 2/2017
Archiv Listů
Autoři Listů