Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 2 > Viktor Tichák: Svoboda virtuálního shromažďování

Jazyk

Viktor Tichák

Svoboda virtuálního shromažďování

Český jazyk je již od tzv. národního obrození minimálně jedním z nejdůležitějších, ne-li zcela nejdůležitějším nositelem české kultury, což se velmi silně projevuje dodnes, a to i mezi příslušníky mladé generace. Vyslechl jsem na nedávné konferenci příspěvek, v němž mladičká autorka představovala analýzu konverzací poskytnutých, samozřejmě dobrovolně, uživateli internetových seznamek a zaměřovala se právě na kulturu spisovného jazyka. Její hypotéza, kterou později potvrdila analýzou dialogu, zněla, že napíše-li někdo např. „mi“ místo „my“, je, jednoduše řečeno, po lásce. Seznamky však nepatří mezi ta nejpodstatnější média, která v současné době vytvářejí jazykovou kulturu nejmladší generace. Sociální sítě takovou roli jistě mají. Důležité je však to sloveso „vytvářejí“ – jedná se o produktivní tvoření, tříbení, či spíše o ničení, prznění jazyka?

Ano, mohli bychom říci, že si mnoho uživatelů (myšleno sociálních sítí) nevidí do huby, přesněji na prsty, a bez kontroly postují jeden status za druhým, odsunujíce gramatiku a stylistiku na zcela vedlejší kolej. Avšak sociální sítě stmelují a spojují, a daří se stmelovat a spojovat skupiny velice různé, dokonce právě i skupiny, jejichž členům není jedno, zda už „napsaly“ nebo „napsali“ něco dostatečně duchaprázdného. Skupina Slovní hračičkové má 10 315 členů, kteří ostatní kolegy denně zásobují jazykovými vtipy, ale především také lingvistickými anekdotami ze života a fotografiemi omylů typu „Kávovar nefunguje za pochopení. Děkujeme“ nebo překlepů jako „čaj na zhebnutí“ či příbalového letáku, který si dovolím ocitovat celý, vynechaje pouze název přípravku:

„Po prvním užití přípravku [...] můžete zaznamenat psychiatrické reakce. Trpíte-li depresí nebo psychózou, při léčbě přípravkem [...] se mohou Vaše příznaky zhoršit. Ve vzácných případech může deprese nebo psychóza vyvrcholit sebevražednými myšlenkami, pokusem o sebevraždu nebo dokonanou sebevraždou. Nastane-li taková situace, okamžitě přestaňte [...] užívat a kontaktujte svého lékaře.“

I mistr farmaceut se někdy utne. Ale člověku plesá srdce, když vidí, že není sám milovníkem svého jazyka. 328 lidem se toto „líbí“. Stránka Jazykové zajímavosti má dokonce 14 162 podporovatelů a sdílí s nimi lingvistické zajímavosti jako skutečnost, že slovo „každopádně“ bylo ještě v první polovině 20. století ve slovníku označeno za vulgární. Často zde čtu o osudech různých slov zaniklých jako prlenec, že sloveso „piplati se“ znamenalo ve staročeštině „laskat smyslnými doteky“, nebo se můžeme zúčastnit zaryté diskuse o „pěstování králíků“, které sice povolují všechny slovníky, mnoho jazykových milovníků by však za záměnu pěstování a chování zvířat zabíjelo, nemluvě o Příručním slovníku češtiny, v němž „pěstovati“ znamená také „bíti se pěstmi“.

U mě jednoznačně vítězí Spolek pro lexikálně-sémantickou komplementaritu, který se baví vymýšlením komplementárních opaků. Kdybyste se chtěli pobavit jazykovou hrou, je toto přesně to pravé místo. Tvrdit opak / měkčit totéž, narozen císařským řezem / usmrcen proletářským stehem, potopa světa / přeschnutí meziplanetárního prostoru. Od předpovědi počasí přes jména filmů a pohádek po politické komentáře, Spolek nabízí hodiny a hodiny zábavy. Cyril Svoboda / Metoděj Totalita, David Cameron / Goliath Decameron. Tato hra s protiklady může být pro nás deformované jazykozpytce velmi příhodnou rodinnou zábavou na víkendové pikniky nebo na dlouhé hospodské večery. Vymyslel jsem takto např. opak důmyslně vytvořeného českého slova předsevzetí / zasedání. A pro jiný příklad jsem nemusel chodit daleko, neboť tuto anglickou hříčku omylem používá mnoho restauračních a hotelových zařízení, a sklízí tak posměch především rodilých mluvčích angličtiny: „wi-fi free“ je přesný opak „free wi-fi“, tak jako „sugar free“ znamená „bez cukru“.

Výše jmenované skupiny (níže zamlčení jednotlivci?) jsou jen tři z mnoha podobných. Proto si troufám optimisticky tvrdit, že lze opravdu jazyk na sociálních sítích i tříbit a vidět jej kvést. Není pro nás totiž jen prostředkem k předání informace, je, řečeno komplementárně, také začátkem a koncem.

Viktor Tichák

Obsah Listů 2/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.