– Kniha vypráví příběh šedesátých let. Příběh, kterak byla téměř na dosah široká emancipace ve jménu sociální spravedlnosti a nejvyšších ideálů marxismu. Je to také román o eně, která se rozhodla upřednostnit svou hlavu před zvyklostmi své rodiny, vzdělání a následně i pociťovanou lásku před pokojným manelským ivotem. A je to také výpověď o společenském a politickém převratu, který všechny tyto ambice na desítky let pohřbil a po něm nastoupil represivní autoritářský reim. Na jiné úrovni kniha přináší dialog o vyrovnání se s predestinací, předurčením osudu, který si najde cestu k vlastnímu naplnění. Jde o hlubší debatu v symbolickém světě, ne o jednoduchou snahu překonat věčné dilema, zda má člověk osud ve vlastních rukou, nebo zda existují předurčení jako stín, ze kterého nelze vystoupit. Nejde zdaleka jen o debatu o enském údělu nebo třídním původu, jak by se snad z předchozích vět mohlo zdát.
Terénem a myšlenkovým východiskem je svět současné Indonésie a zkušenost s represí a masakry, které se zde odehrály v šedesátých letech před nástupem reimu prezidenta Suharta. Emancipací se tak má na mysli nejen ta enská, ale i ta kulturní, koloniální, emancipace od světa tradic a místního symbolismu ke světu rozumu a politiky. Stín údělu, který obklopuje ústřední dvojici Ambu a Bhismu, se neodvíjí od mocenských nesouměrností mezi nimi jako konkrétními osobami, ale od předurčení vsazeného prostřednictvím jejich jmen do světa legend a mýtů. Schopnost přeít tento stín jako osobnost a nepodlehnout předem danému myšlení, která je vlastní hlavním hrdinům, nabízí západnímu čtenáři monost kritického odstupu od obvyklého domácího vnímání této etapy společné historie. V indonéském kontextu jde navíc o otevření tabuizované části dějin a o další příspěvek k současné dynamicky se rozvíjející literární tvorbě en-autorek. Kniha získala řadu pozitivních ohlasů na Frankfurtském kniním veletrhu v roce 2016, vyšla mimo jiné v anglickém a německém jazyce.
Laksmi Pamuntjak: The Question of Red, AmazonCrossing, Seattle 2016, 476 s.
-hč-
– Edward O. Wilson patří k velkým postavám moderní biologie. Vynikl jak v oblasti speciálního bádání – ivot mravenců –, tak jako tvůrce základních myšlenek evoluční biologie, v ní odváně oponuje příliš jednostranným stanoviskům. V této knize se zamýšlí nad vývojem, úspěchy a riziky našeho druhu a nad prognózami jeho budoucnosti. Aby tato budoucnost byla nadějná, je třeba hledat a nově promýšlet smysl, který lidstvo ve své existenci nachází.
Hlavní vnitřní konflikt současnosti vidí autor v rozporu mezi individuálním a skupinovým výběrem – porušení rovnováhy ve prospěch individuálního by vedlo k rozpadu společnosti, zatímco potlačení individuálního ve prospěch skupinového by měnilo lidi v andělské roboty – přerostlé protějšky mravenců. Rovnováhu můe udret jen spolupráce mezi humanitní a vědeckou kulturou. Nebezpečnou tendencí dneška je zejména pokles biodiverzity a ztráta důvěry v osvícenské ideály, z ní vyplývá růst fanatismů různého druhu. Autor v této souvislosti píše: Bojovníci za víru nejsou ádnou anomálií. Je chybou dělit stoupence jakéhokoliv náboenství či jiné dogmatické ideologie na ,umírněné' a ,extremisty'. Pravou příčinou nenávisti a násilí je samotná existence odlišných věrouk, vnější projev prastarého instinktu. Jen víra dokáe jinak dobrého člověka přimět ke spáchání zlého skutku. Autorův výhled do budoucnosti je přesto optimistický: Podaří-li se nám jednou skloubit heuristické a analytické přednosti vědy s introspektivní kreativitou humanitních oborů, povstane lidská existence k nekonečně produktivnějšímu a zajímavějšímu smyslu.
Edward Osborne Wilson: Smysl lidské existence. Evoluce a náš vnitřní konflikt, přeloil Aleš Drobek, Dokořán a Argo, Praha 2016,184 s.
-jn-
– Roman Sikora (1970) patří k nejpřekládanějším a nejhranějším soudobým českým dramatikům. Má pověst provokátora. Je ale mnohem víc nemilosrdným a sarkastickým kritikem sociálních nešvarů, společenské pasivity i nalhávání si, e ijeme v nejlepším z moných světů. Ve svazku najdete mj. klasické Sikorovy texty jako v rozhlase inscenovanou Smrt talentovaného vepře nebo Zpověď masochisty – univerzální příběh o sklonu lidí zavděčit se odírajícímu systému i v neúnosných podmínkách, kterými jsou šikana v supermarketu stejně jako olympijská soutě v pití chemikálií. Příběhu byla vytýkána přílišná vazba na českou situaci za ministrování M. Kalouska. Byl ale s úspěchem inscenován např. v Polsku. Kniha obsahuje i parodické Pohřbívání – záznam ze státního pohřbu Václava Klause, během něj vylézají do ulic všechny hříchy 90. let. Nechybějí bibliografie, výběr z ohlasů, překladů a zahraničních inscenací Sikorových dramat. Při četbě si můete uívat i autorových jazykových her a práce se syntaxí českého jazyka.
Roman Sikora, Hry. Labyrint světa a ráj biče, Brkola, Praha 2016, 488 s.
-pe-
– Příběh československé obchodní flotily je vyprávěn jako úspěšný ivot lodí a námořníků spojených s přístavem v Hamburku a pomáhajících dováet do Československa zboí z celého světa. Historička Lenka Krátká své knize Domovský přístav Praha rekapituluje příběh vzniku a provozu české námořní flotily od nákupu lodí, které jiné státy východního bloku nakoupit nesměly, k problémům s údrbou a opravami, jejich náklady násobně překračovaly cenu lodí. Popisuje spolupráci s lidovou Čínou i data o rozvoji zahraničního obchodu v daném období. Součástí knihy jsou i vzpomínky námořníků a jejich rodin a soupis lodí československé námořní plavby.
Lenka Krátká, Domovský přístav Praha. Československá námořní plavba v letech 1948 a 1989, Karolinum, Praha 2016, 330 s.
-pe-
– Vědec, který je nazýván Galileem neurovědy, podává výtah ze svého ivotního díla, jeho cílem je podle vlastních slov rozplést tajuplné souvislosti mezi mozkem, myslí a tělem. Opírá se přitom o neobyčejný pokrok, který jsme si ještě před pár lety neuměli ani představit. Zdůrazňuje, e za tento pokrok nevděčíme jen zdokonalení pouívaných přístrojů, ale zejména důvtipu a spolupráci vědců. Podstatnou informaci o způsobu, jím pracuje mozek, mohou často přinést prosté, kadému čtenáři pochopitelné experimenty. Autor jej seznamuje s mnostvím konkrétních a neuvěřitelných zvláštností: jsou lidé, kteří slyší barevně (autor tu nezapomene připomenout Rimbaudovu báseň o samohláskách), jiní pociťují některou ze svých končetin jako cizí a doadují se – někdy i úspěšně – její amputace. Kniha se díky autorovu literárnímu mistrovství čte jedním dechem, patří však k těm, které se vyplatí pomaleji si přečíst podruhé. Ocitujme několik slov ze závěru: na základě zkoumání pacientů, u nich se objevuje nedostatečná nebo narušená jednotnost Já, můeme hlouběji proniknout do tajemství toho, co to znamená být člověkem. Pokud se nám to podaří, bude to v průběhu evoluce první případ, kdy se některý druh zahloubá sám nad sebou a nejene porozumí svému vlastnímu původu, ale také zjistí, co nebo kdo je oním vědomým činitelem, jen toto porozumění zprostředkovává.
V. S. Ramachandran: Mozek a jeho tajemství aneb Pátrání neurologů po tom, co nás činí lidmi, přeloila Helena Číková, dybbuk, Praha 2013, 414 s.
-jn-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.