Antonín Rašek

Jaderné zbraně a Blízký východ – nebezpečná kombinace

Dvacátého ledna letošního roku byla v pražském Ústavu mezinárodních vztahů pokřtěna rozsáhlá publikace Miroslava Tůmy. Zabývá se íránskou jadernou dohodou, íránským jaderným programem, jednáním o tomto programu a plněním dohody.

Barack Obama měl v r. 2016 jako první americký prezident odvahu Hirošimu navštívit. Spekulovalo se o tom, zda se Japoncům omluví. Neomluvil. Ale každou událost je nutné hodnotit v dobovém kontextu. Je to jako s našimi polemikami o odsunu Němců. Minulost nelze hodnotit podle současných kritérií.

Po svržení jaderných pum na Hirošimu a Nagasaki se v dalších letech s přibližující se a prohlubující studenou válkou staly vlastníky atomových zbraní i další velmoci. V médiích se objevil termín overkill, přezabití. Zásoby jaderných zbraní dosáhly takové ničivosti, že by stačily na několikanásobné vyhubení veškerého lidstva.

Na druhé straně se začalo také mluvit o atomovém patu. Tedy o vyrovnanosti jaderných sil, a zároveň jistých zárukách, že se nikdo z vlastníků jaderných zbraní nepokusí rozpoutat válku, protože by měla katastrofické následky.

Většina zemí vlastnících atomové zbraně nebo o ně usilujících argumentuje tím, že bez nich je jejich bezpečnost a obrana v jaderné době nemožná. Na světovém společenství je dát jim takové záruky, aby se jich mohly vzdát nebo o ně neusilovat. Kim Čong-unově Severní Koreji tyto zbraně zjevně slouží k politickému vydírání. Od zrodu první jaderné zbraně a jejího vojenského využití vznikly stovky a možná tisíce scénářů, co by k vyvolání atomové války mohlo vést a jak by takové střetnutí vypadalo. Jeden z posledních vytvořil analytik časopisu The Week Kyle Mizokami. Podle něho by k použití jadrných zbraní mohlo dojít v případě, že by jedna z bojujících stran dospěla k závěru, že ve válce vedené klasickými zbraněmi bude poražena.

V současné době je nejvážnějším nebezpečím, že by se jaderné zbraně mohly dostat do rukou dalších autokratických a totalitních režimů, dokonce teroristů.

Nejvážněji se k problematice šíření jaderných zbraní krátce po uvedení do Bílého domu vyjádřil amerických prezident Barack Obama při své návštěvě Prahy. Dal otevřeně najevo, že jde o velmi důležitý, ale zároveň náročný a dlouhodobý cíl.

O tom, jak se vyvíjí jeho realizace v jedné z nejohroženějších částí světa, v blízkovýchodním regionu, pojednává tato velmi záslužná a na vysoké profesionální úrovni zpracovaná vědecká publikace.

V centru pozornosti je především íránský jaderný program a jeho zákaz jako základní předpoklad vytvoření bezjaderné zóny v tomto teritoriu, a jakou roli v něm hrají hlavní velmocenští aktéři, jako jsou Spojené státy, Ruská federace i Evropská unie, a také regionální mocnosti jako Turecko, Saudská Arábie a Izrael. Tůmova práce tak umožňuje kvalifikovaně nahlédnout do tohoto ohroženého prostoru v souvislosti s jednou z nejnebezpečnějších zbraní hromadného ničení.

Miroslav Tůma: Íránská jaderná dohoda a širší mezinárodní souvislosti, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 2016, 271 s.

Antonín Rašek

Obsah Listů 2/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Jaderné zbraně a Blízký východ – nebezpečná kombinace

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu