Cena Pelikán 2016 Peteru Weissovi

Výbor pro udílení ceny Listů Pelikán se rozhodl udělit ji za rok 2016 Peteru Weissovi, politikovi, diplomatovi a nyní velvyslanci Slovenské republiky v Praze.

Vedly jej k tomu především dvě jeho zásluhy. Za prvé práce na proměně Komunistické strany Slovenska na Stranu demokratické levice (SDL), a tedy práce na zapojení tehdejší „státostrany“ do politického života polistopadové republiky. Tato zásluha byla spojena také s ochotou zastupovat ty, kteří mohli, měli být a nutně byli postiženi tehdy přicházející hospodářskou a politickou transformací. Byla to práce nesamozřejmá a za nesamozřejmé věci má být člověk oceňován. Za druhé nás pak k ocenění vedl proevropský a prointegrační postoj Petera Weisse a SDL koncem 90. let; ani ten nebyl na Slovensku ani v dalších státech střední Evropy postojem samozřejmým. Zprostředkovaně jde i o ocenění pro celé prostředí SDL a jí blízkého společenského, politického a kulturního okruhu slovenské společnosti, z nějž jsou v českém prostředí známí např. bývalá ministryně financí SR Brigita Schmögnerová anebo exministr školství a bývalý primátor Bratislavy Milan Ftáčnik.

Vladimíra Dvořáková: Chvalořeč na Petera Weisse

Diplomat, společenskovědní pracovník a bývalý politik Peter Weiss vždy patřil k tomu typu lidí, již dokáží citlivě vnímat prostředí, v němž se pohybují, již se obracejí do minulosti, aby pochopili současnost, již dokáží naše mikrosvěty chápat v globálních souvislostech a globální problémy chápat i za pomoci zkušeností našich mikrosvětů. Možná, že to ovlivnila jeho dětská zkušenost, kdy on, narozený v Bratislavě v roce 1952, prožil část svého dětství na Záhoří a v Humenném, které si zamiloval.

Peter Weiss se vždy hlásil k levici, k levicovým ideálům. Levicovost v jeho pojetí znamená, že centrem zájmu je člověk. A to člověk, který pasivně nečeká na ochranu od někoho. Peter Weiss věří v člověka emancipovaného, který hledá vlastní budoucnost, člověka, jenž si uchovává své důstojenství.

Společnost by měla vytvářet takové podmínky, aby každý člověk mohl v rámci svých schopností uskutečňovat své sny, a zároveň by měla být solidární, aby lidské důstojenství těch slabších nebylo ohroženo.

Toto jeho pojetí člověka a humanity obecné se promítá i do jeho vztahu k národu, k evropanství, ke světu, tj. k tématům, jež tradičně vymezují slovenskou, ale i středoevropskou a do značné míry i současnou evropskou politiku.

Jeho láska k národu není romantizující ani mobilizující, je to prostě důvěra ve vlastní národ, v jeho sílu a možnosti, v to, že Slováci se nemusejí obávat otevřít se světu, nemusejí se obávat cizích vlivů. Proto je Evropanem a vidí v evropském prostředí budoucnost Slovenska. Proto i v České republice podporuje udržování „slovenskosti“ v rozsáhlé slovenské menšině, protože vzájemné česko-slovenské vlivy vždy přinášely obohacování a naopak, uzavírání se a vymezování se jednoho národa vůči druhému přinášelo a posilovalo nesvobodu.

Ve svých textech se Peter Weiss často vrací k otázkám souvisejícím s druhou světovou válkou. Jako diplomat i odborník na mezinárodní vztahy vnímá její mezinárodně politický rozměr, mezinárodní souvislosti jejího vzniku a porážky nacistického Německa.

Není to jen odborný zájem, jeho zájem má také rozměr lidský a národní. Možná právě uchopení historické zkušenosti Slovenska, kdy přirozené národní cítění a vlastenectví bylo tragicky zneužito pravicovou klerikální a fašizující politikou, ovlivnilo jeho levicové postoje propojující se s demokratickou a evropskou vizí budoucnosti.

Peter Weiss vstoupil do politiky náhle v hektických podzimních dnech roku 1989; nikdy v politice nedosáhl velkých politických vítězství, ale ani se v aktivní politice nikdy nezpronevěřil svým vizím a neztratil to, co je v dnešní době vzácností, úctu k lidem a „obyčejnou“ slušnost.

A je to Peter Weiss, kdo nyní varuje před těmi, kdo svoje faktické pohrdání národem zakrývají primitivním nacionalismem, před těmi, kdo slušnost považují za slabost, a před těmi, kdo v zájmu vlastních mocenských pozic opouštějí nejen své ideály, ale i základní prostor humanity. Myslím si, že Cena Pelikán přichází do dobrých rukou.

Laudatio zaznělo během slavnostního předávání Ceny Pelikán 2016 v Olomouci 14. prosince 2016.

Vladimíra Dvořáková (1957) je politoložka.

Obsah Listů 1/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Cena Pelikán 2016 Peteru Weissovi

Vladimíra Dvořáková: Chvalořeč na Petera Weisse

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu