Antonín Rašek

Češi remcají, ale v práci jsou šťastní

Ve třetím kvartále loňského roku se zvýšily mzdy o 4,5 procenta (reálně o 4 procenta) na průměrných 27 220 korun. I když medián, tj. částka nejčastěji se objevující na výplatních páskách, činí jen 23 527 korun. Důchody se mají zvýšit o 309 korun na průměrných 11 750 korun. To by bylo 43,2 % současných průměrných hrubých mezd. Ty se ale mají v roce 2017 zvýšit o 4 % na 28 309, což by snížilo podíl na 41,5 %. Stále zaostávají důchody starodůchodců. Zásluhou rostoucí ekonomiky, vlády a odborů je tak důvod k jisté spokojenosti. O tom, že bychom si ale neměli nač stěžovat, ani náhodou. Přišli jsme o bankovní sektor a mnohá průmyslová odvětví. Ve vzdělávacím systému chybí příprava na technické funkce, dělnické profese a řemesla. Zato máme nepřehledný počet neziskových organizací. Většinový občan už aby litoval, že nepatří k nějaké menšině, aby se víc radoval z lidských práv. Stále se utápíme v politické korektnosti. Nejsme si jisti, jestli sem nezamíří proud migrantů. Jsou u nás dražší potraviny i průmyslové zboží. Platíme víc za telefonování i plyn. O ceně vody a elektřiny nemluvě. Doplácíme na zpackanou privatizaci i obnovitelné zdroje.

Přesto jsou čeští občané neobyčejně uvážliví. Podle průzkumu spokojenosti v zaměstnání společnosti Univerzum v 57 zemích světa jsme na 10. místě před Německem. Nejlépe na tom jsou Dánsko, Norsko a Kostarika. Rusko je 25., Čína 27. a USA na 36. místě. Nejméně jsou spokojeni v Ghaně. Spokojenost zaměstnanců nejvíc podmiňuje vyváženost mezi prací a soukromým životem. Tak nakonec my, čeští občané, věční nespokojenci a známí remcalové, můžeme být docela rádi, že žijeme, kde žijeme. Tedy v Česku, Czechii či raději v České republice. Žije se nám tady celkem dobře a hlavně bezpečně. Zpráva z Economic Intelligence Unit z Velké Británie je totiž zajímavá hlavně tím, že naši republiku umisťuje na šesté místo nejbezpečnějších zemí světa. Jsme dokonce před Švýcarskem, a to už je co říct. Tahle země byla naším vzorem téměř ve všem. Hlavně v promyšlené obraně země, díky níž žili Švýcaři po několik století bez válek. Na prvním místě se umístil Island. Asi i proto, že jeho vzdušný prostor střeží i naše gripeny. Kromě něj předstihly ČR Dánsko, Rakousko, Nový Zéland a Portugalsko. Těžko říct, jak dlouho to Dánům a Rakušanům vydrží. Obě země sousedí s Německem, v němž se hodně hlasitě ozvali teroristé a je v nich vysoká koncentrace migrantů. A jak známo, jiskry přeskakují. Na 145. místě ze 163 šetřených je Turecko. Po nedávných událostech by možná spadlo níž. Nejhůř, jak jinak, dopadla Sýrie.

Vše záleží na hodnotících kritériích. Výzkumníci zvolili komplexní Global Peace Index, Světový index míru. Ten zahrnuje 22 ukazatelů: vnitřní a vnější konflikty, kriminalitu, vztahy se sousedy, migraci, terorismus, politickou nestabilitu, demonstrace, stav policie, výdaje na obranu, dovoz zbraní, počet vězňů a další faktory. Společnost Boston Consulting Group se zaměřila na kvalitu života ve zhruba stejném počtu zemí. Hodnotila ekonomiku, odměňování, zdravotnictví, vzdělávání, infrastrukturu, životní prostředí a stav občanské společnosti. V tomto šetření skončila ČR v první šestině zemí na slušném 25. místě. Z postkomunistických zemí je před námi jen Slovinsko. Jako loni dopadlo nejlépe Norsko. Máme tedy důvod remcat alespoň o něco méně. Už i proto, že v kvalitě potravin jsme podle jiného průzkumu dokonce na 23. místě. A láska, jak známo, prochází žaludkem.

Jenže je tu i studená sprcha. HDP České republiky podle Eurostatu dosáhl 87 % průměru EU (mezi 28 členskými státy jsme patnáctí). V individuální spotřebě je to však jen 78 % (jsme až osmnáctí). U výše mezd a platů je to ještě horší. Můžeme se poté vyhnut pocitu, že někdo nás prostě stále bere na hůl?

Antonín Rašek, Praha

Obsah Listů 1/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Češi remcají, ale v práci jsou šťastní

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu