Hynek Skořepa

Neujíždí národní dopravce národu?

České dráhy, donucené k tvrdému konkurenčnímu boji se soukromými dopravci na nejvýznamnějších železničních trasách republiky, se pasují za „národního dopravce“. Plní však opravdu tuto roli? Nebyl jsem příznivcem vstupu soukromých dopravců na významné železniční koridory v ČR. Měl jsem jakousi zkušenost z Polska, kde konkurenční prostředí na železnici vzniklo dřív než u nás. Jeho důsledkem bylo výrazné zlepšení nabídky spojů do Varšavy (z Varšavy) a naopak téměř naprostý kolaps veřejné železniční dopravy ve venkovských regionech. K tomu u nás naštěstí zatím nedošlo. Dokonce jsem musel uznat, že vstup soukromých dopravních firem do hry donutil ČD k postupnému posunu k vyššímu standardu. Zdá se však, že pokračující tvrdý konkurenční boj je pro cestující (přinejmenším pro ty nastupující a vystupující v menších venkovských stanicích) poněkud kontraproduktivní. ČD jsou totiž zjevně v nevýhodě. Mají uspokojit všechny cestující, nejen ty z velkých (třeba krajských) měst. A hlavně nejen takové, kteří si jízdenku koupí předem přes internet. To se to pak soukromým dopravcům předvádí, jak umějí šetřit a úsporně využívat vlakové soupravy! Odhadnout předem počet cestujících u běžného rychlíku, sbírajícího pasažéry cestou do Prahy či Brna, je obtížné. Navíc se při soupeření bojuje doslova o dojezdové minuty.

Při poslední cestě z Ústí nad Orlicí do Olomouce jsem díky tomu málem přejel. Rychlík (R) z Prahy do Luhačovic se od nového jízdního řádu (od prosince 2016) změnil v rychlík vyšší kvality (Rx), který již nezastavuje v Mohelnici a v Července. Takže mám nejspíš po jarních cestách za bledulemi do Litovelského Pomoraví, nebo se mi aspoň zkomplikují. Jiné rychlíky totiž sice třeba v Července zastavují, naopak však nestavějí v Ústí n. O. Pořád jsou ale na tom lidé v Mohelnici či Července líp než v Křižanově na Vysočině, kde přestaly rychlíky stavět zcela. Jistě, když uvážím, že městys Křižanov má asi 1800 obyvatel, kdekdo může namítnout, že taková „díra“ přece nepotřebuje, aby v ní zastavovaly rychlíky. Jenže Křižanov je železniční křižovatkou, na niž je lokální tratí napojeno třeba jedenáctitisícové Velké Meziříčí. Podobně je na tom taky třeba Skalice nad Svitavou, kam je přípoj vlakem z Boskovic (počtem obyvatel odpovídajících zmíněnému Meziříčí). Tam pro změnu přestal zastavovat první ranní rychlík na Prahu. V Ústí nad Orlicí cestující dojíždějící do práce do Prahy (a že jich není málo) pocítili zase zrušení expresu Moravan (Přerov – Praha a zpět). Místo něj sice jezdí nový expresní vlak Ostravan, ten však již v Ústí nestaví. Tak nevím, jestli ta minutová uspíšení dojezdů Českým drahám opravdu pomohou. Spíš se obávám, že tak ztratí další cestující, kteří budou hledat jiný způsob dopravy. Když totiž takto přifrčíte o minutu dřív do nějaké železniční křižovatky, čekáte pak třeba půl hodiny (někdy i víc) na přípojný osobní vlak. Je jasné, že rychlíky mívají zpoždění a nějaká rezerva na přestup se hodí. Není však ta půlhodina ve srovnání s ušetřenými minutami v rychlíku přece jen mnoho?

Jako učitele se mne také dotýká opětovné zavedení předchozího hlášení školních skupin, které jinak nedostanou slevu. Pokus o zavedení nahlašování předem u větších skupin cestujících provedly ČD již v dubnu 2015, po nějaké době však od něho upustily. Teď se k němu bohužel vracejí. Uvědomuji si, že ČD dlouhodobě čelily výtkám, že jejich vlaky bývají přeplněné a tím pádem nepohodlné. Školní výlety situaci komplikovaly asi nejvíc, dráhy se proto rozhodly hledat řešení. A kdo to odnesl? Skupiny mladých lidí (školních dětí, skautů apod.) a hlavně jejich vedoucí. Ti to přece musejí vše zařídit. Cestou tam to ještě není tak zlé. Objednáte si jízdenku na konkrétní vlak a případné drobné změny počtu osob na jízdence řešíte při odjezdu. Zpáteční cesta je už větší problém. Máte zase jízdenku na konkrétní vlak. Ale co když se změní situace? Třeba jen za špatného počasí potřebujete odjet o pár hodin dřív. Nebo se něco stane a vám objednaný vlak ujede. Co potom? Není proto divu, že mnozí učitelé opět prohlašují, že se na dráhu můžou vykašlat. Raději si objednají autobus a aspoň během jízdy budou bez starostí. Nebo raději rovnou zůstanou sedět ve škole. Uhlídat děti je stále těžší.

Tak nevím, jestli nakonec přece jen v mnoha ohledech nebylo lepší, když osobní dopravu na železnici provozoval jeden státní dopravce. Za první republiky (a to byl nějaký kapitalismus) jezdily všude ČSD (dokonce měly ve své režii i některé návazné autobusové linky) a fungovalo to (aspoň podle vyprávění pamětníků) docela dobře. Za současné situace vedou ČD opravdu nerovný boj. Abychom nakonec neskončili jen u těch expresů mezi velkými městy, jako tomu bylo před lety v Polsku. Zatím národní dopravce jen ujíždí venkovským cestujícím před očima. A většinu těch soukromých venkovan nezajímá.

Hynek Skořepa, Ústí nad Orlicí

Obsah Listů 1/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Hynek Skořepa

Neujíždí národní dopravce národu?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu