Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Jedna z menších společností poskytujících v Polsku levné rychlé půjčky menších sum v minulých týdnech oznámila, že mění prognózu svého hospodářského výsledku na tento rok. Místo zisku 1,32 milionu zlotých nově předpokládá 2,56 milionu zlotých ztráty. Kde se firmě podařilo ztratit v přepočtu pětadvacet milionů korun? „Společnost nadále zaznamenává trvající propad zájmu o nové půjčky od nových klientů,“ píše se v tiskové zprávě. „Nedostatečný prodej nových produktů je důsledkem dodatečných vládních sociálních transferů, které se objevily ve vícedětných domácnostech.“ Těmi sociálními transfery je myšlena podpora 500+, kdy na každé druhé a další dítě může od letošního dubna rodina na základě podané žádosti dostávat od státu 500 zlotých (3250 korun) přídavku na dítě, a to měsíčně až do 18 let věku dítěte. Chudé rodiny mohou žádat o příspěvek i na první dítě. Necelých 40 000 korun ročně má vylepšit sociální situaci polských rodin a zvýšit počet narozených dětí, když, jak se píše na vládní stránce programu 500+, v roce 1983 na jednu ženu připadalo 2,42 dítěte a dnes je to jen 1,3 dítěte. O programu 500+ se i v Polsku různě diskutuje, tématem je i jeho finančních náročnost. Zpráva jedné z firem poskytujících sebevražedné půjčky polským rodinám ale ukazuje, že je to chudoba, která lidi vede k zadlužování, a že sociální podpora kromě jiného chrání lidi před zbytečným zadlužováním a všemi problémy, které jsou s existencí více či méně kultivovaných lichvářů spojené. Jak se Poláci s ambiciózním programem 500+ srovnají a zda a jak dlouho ho zvládnout financovat, to se z polských novin jistě dozvíme. Pro nás je na zvážení, zda by podobně ambiciózní plán nebyl významnou prevencí lichvy i dalších problémů, pokud se vládní plány na zvyšování mezd nejchudším nepodaří významně zambicióznit a zrychlit.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
