Hynek Skořepa

Byl Karel IV. opravdu největším Čechem?

S letošním 700. výročím narození císaře a krále Karla IV. (1316) byla spojena řada akcí. Sám jsem absolvoval dvě výstavy – jednu v olomouckém Vlastivědném muzeu, druhou v pražské Národní galerii. Ta olomoucká měla spíše popularizační charakter a byla hojně navštěvována především rodinami s dětmi, do Národní galerie mířili vzdělaní zájemci o umění.

Na další výstavu, tentokrát na Pražském hradě, jsem nešel. Jednak z nedostatku času, ale také z jisté opatrnosti. Zrovna jsem totiž četl dnes již téměř zapomenuté dílko filozofa Ivana Svitáka (1925–1994) Národ na křižovatce (Dialektika dějin). Kniha napsaná v exilu vyšla u nás těsně po sametové revoluci. Některé Svitákovy postřehy z 80. let minulého století jsou podivuhodně aktuální. Mimo jiné tehdy ostře kritizoval výstavu, uskutečněnou v Praze v roce 1978 k 600. výročí úmrtí Karla IV. (1378). Byla organizována v režii jednoho z předních normalizátorů, spisovatele Alexeje Pludka. Přestože byl Sviták k tehdejší výstavě velmi kritický, konstatoval, že i tato falzifikace je pozitivní hodnotou pro obrovskou masu návštěvníků. Upozorňoval však na to, jak v tomto případě česká minulost slouží jako kontrast k nesnesitelné přítomnosti... Heroizace minulosti umožňuje zastřít bídu dnešních vládců Pražského hradu. Myslím, že náš současný nejvyšší představitel, sídlící na Pražském hradě, by se mohl chytit za nos. Protože se ona čtvrtstoletí stará slova filozofova hodí i na něj.

O Alexeji Pludkovi (1923–2002) je známo, že byl českým nacionalistou. Pokusil se využít Karla IV. jako symbolu češství a českého úspěchu. Tato konstrukce byla ovšem nesmyslná, moderní národy v dnešním slova smyslu se totiž konstituovaly až v 19. století. Tenkrát také proběhl v atmosféře rodícího se nacionalismu spor o historickou úlohu Karla IV. jako německého císaře a českého krále. Jenže Karel IV., jak zdůrazňuje Sviták, žil v době křesťanské kultury, která vytvářela univerzální rámec Evropě a křesťanské civilizaci, nikoli národním státům a partikulárním kulturám. Karel IV., křesťanský evropský státník, usilující o spolupráci v nejširším kontextu, nikdy nebyl pouze nebo především králem Čechů.

Když už jsem po delší době zavítal do Prahy na zmíněnou výstavu o Karlu IV., chtěl jsem se podívat i jinam. Rozhodl jsem se pro Lapidárium Národního muzea. A byl jsem zděšen. V zemi, ve které se kdekdo halasně honosí svým vlastenectvím, bije na poplach před ohrožením naší kultury jinou kulturou a náboženstvím, jsou uchovávány jedny z nejstarších dokladů české kultury a státnosti v šokujících podmínkách. Lapidárium Národního muzea se nachází v jednom z historických pavilonů pražského výstaviště. Ten pavilon však není v majetku Národního muzea, nýbrž ve vlastnictví jisté pražské městské části. A ta má zřejmě jiné priority, než je údržba historických budov. Jinak by asi nebylo možné, aby návštěvníci vcházeli do Lapidária vstupním prostorem, jehož strop musí být podepřen dřevěným lešením, aby průvodkyním v pokladně doslova nespadl na hlavu. A když zrovna prší, nezbývá paním průvodkyním nic jiného, než aby nad sebou otevřely deštník!

Ale zpět k výročí, které mne inspirovalo k napsání těchto řádků. Populární časopisy a další sdělovací prostředky nám předkládají Karla IV. jako téměř ideální vzor a příklad významného Čecha. Pomiňme fakt, že Karel, byť byl nepochybně upřímně zbožným člověkem, se v reálné politice choval velmi pragmaticky. Morální zásady šly v té chvíli stranou. Karel byl po otci z rodu Lucemburků, i když jeho matkou byla Eliška Přemyslovna. Navíc byl pravnukem Rudolfa Habsburského (jeho babičkou byla Guta Habsburská, první manželka Václava II.). Byl tedy především Evropanem, v jehož žilách kolovala krev několika významných královských rodů.

Přestože Karel zvítězil v anketě o nejlepšího Čecha, neměli bychom její výsledek brát příliš vážně. Jak totiž zdůrazňuje Ivan Sviták, intelektuál (a já se za intelektuála považuji) musí být bezohledný k iluzím vlastního národa. Shrnuto a podtrženo: Karel IV. dle mého názoru největším Čechem nebyl, protože jím ani být nemohl. Což ovšem nic neubírá na jeho významu pro dějiny českých zemí a jejich obyvatele.

Hynek Skořepa

Obsah Listů 6/2016
Archiv Listů
Autoři Listů

Hynek Skořepa

Byl Karel IV. opravdu největším Čechem?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu