Knihy | Listy

Knihy 6/2016

Mezi realitou, propagandou a mýty. Československá exilová média v západní Evropě v letech 1968–1989

– Kniha, ke které se v Listech budeme vracet. Vydávání časopisů bylo nejdůležitější aktivitou československého exilu zvlášť po roce 1968. Některé byly určeny exulantům samotným, ambicí jiných, zejména pařížského Svědectví a římských Listů, bylo přinášet necenzurované informace čtenářům doma (k tomu je bylo ovšem nutno do ČSSR propašovat). Petr Orság ve své práci zaznamenává komplikovaný vývoj čs. médií v západní Evropě, finanční, organizační i ideologické potíže, které musely překonávat. Popisuje vztahy mezi exilovými skupinami i osobnostmi a oživující impulsy, které přinesly posrpnová emigrace a Charta 77. Prameny autorovi poskytly rozhovory s desítkami pamětníků, měl možnost studovat v Římě uložený obsáhlý archiv Jiřího Pelikána. Kniha mnohé vysvětluje, klade však i otázky, jež si budou žádat další bádání: Jaký vliv měly exilové časopisy a rozhlasové stanice na vývoj v Československu? Jak byla jejich činnost hodnocena na Západě? Jaký je jejich odkaz? Autor eviduje 31 exilových titulů, některé vycházely krátce, jiné až do pádu režimu. Jedno, držíte je v ruce, vychází dodnes.

Petr Orság: Mezi realitou, propagandou a mýty. Československá exilová média v západní Evropě v letech 1968–1989. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 264 s.

-tt-

Padesát ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím

– Myslím, že mnozí z nás se někdy zasní, jaké by to bylo strávit nějaký čas na pustém nebo jen málo obydleném a od světa vzdáleném ostrově. Autorka, německá spisovatelka, absolventka studia dějin umění a grafického designu, si takový sen splnila nad atlasy a knihami, a podělila se o něj se čtenáři. Otevřeme-li knihu na kterémkoliv místě, uvidíme napravo na světle modrém pozadí mapu ostrova, který jako by se vznášel na mořské hladině v snovém oparu; na levé straně si přečteme základní geografické a historické údaje a výstižnou charakteristiku ostrova spojenou zpravidla s nějakým příběhem. Takových dvoustránek je v knize padesát. Jak se dá očekávat, nechybí ani ostrov Robinsona Crusoe. Krásná a hluboká je autorčina předmluva uvedená mottem: Ostrov může být rájem. A nebo také peklem.

Judith Shalansky: Ostrovy. Padesát ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím, přeložila Martina Loskotová, 65. pole, Praha 2011, 142 s.

-jn-

Dny ohňů, dny spálenišť, dny popela

– Pro celoživotního neúnavného čtenáře je obtížné se setkat s autorem, který by již po krátkém nahlédnutí zapůsobil jako zjevení. Tato kniha tak zapůsobila přinejmenším na několik čtenářů. Autor v ní vytváří fiktivní, ale dobře představitelný, věrohodný a ostře vykreslený svět, v němž se odehrává zrání vypravěče – chlapce, který se postupně seznamuje s dopisy, jež mu přicházejí od zemřelé matky, a vytváří si postupně vztah ke svému vychovateli, vrstevníkům, přírodě i drsnému světu lidí a jejich shluků. Autor je českého původu, ale jeho jazykem se stala němčina, v jejímž užívání dosáhl neobyčejné originality, takže i překlad do češtiny se musel stát svébytným dílem. Překladatelka Radka Denemarková připojila esej o knize a redaktorka Dana Pfeiferová esej o jejím překladu.

Michael Stavarič: Dny ohňů, dny spálenišť, dny popela, přeložila Radka Denemarková,

Archa, Zlín 2016, 187 s.

-jn-

Setkání s Petrem Vopěnkou

– V Listech 2011/2 jsme připomněli postupné komentované vydávání Eukleidových Základů, jehož hlavním iniciátorem a hybatelem byl profesor Vopěnka, a vyjádřili jsme naději, že dílo dospěje až k poslední třinácté knize věnované pěti pravidelným tělesům. Nyní je dvanáct Eukleidových knih vydáno v pěti svazcích a můžeme doufat, že vydavatelé budou schopni je dovršit i poté, co Petr Vopěnka 20. 3. 2015 zemřel. Filosofický časopis mu věnoval monotematické číslo, v němž se devět autorů zamýšlí nad jeho přínosem matematice a filozofii. Pavol Zlatoš charakterizuje Vopěnkovo celoživotní úsilí jako „ťažký údel génia mimo hlavného prúdu“. Vopěnka totiž dospíval k pochybnostem o klasické teorii množin a začal budovat teorii alternativní, která by mohla omezit nezřízené vytváření hierarchie nekonečen a přiblížit matematiku reálnému světu. Pro čtenáře třeba i s laickým zájmem o filozofické základy matematiky poskytují autoři čísla poutavé zasvěcení do Vopěnkova díla spojené s nahlédnutím do jeho osudů a vnitřního světa.

Filosofický časopis 2016/4: Setkání s Petrem Vopěnkou, Filosofický ústav AV ČR, Praha 2016, 147 s.

-jn-

Česko-slovenské porady v Luhačoviciach (1908–1913)

– Kniha docentky Prešovskej univerzity N. Jurčišinovej potvrdzuje, že „vojna je pokračovaním politiky inými prostriedkami“, ako to konštatoval klasik vojenskej teórie K. Clausewitz. Autorka monografie o rozvíjaní vzájomnosti pred prvou svetovou vojnou prostredníctvom česko-slovenských porád v Luhačoviciach, aj keď iba tak mimochodom, to potvrdzuje: česko-slovenský odboj, čs. légie nespadli po vzniku prvej svetovej vojny zo vzduchoprázdna – predchádzala im aj politická a propagačná práca doma a v zahraničí. Veď česko-slovenské kontakty príslušné orgány najmä v Uhorsku aj sledovali, ale zabrániť im nevedeli. A nedokázali na ne ani politicky odpovedať. Reagovali len neúspešnou represiou. Bojové vystúpenie čs. dobrovoľníkov, príslušníkov Českej družiny v Rusku a Roty Nazdar vo Francúzsku, následný postupný pozvoľný, ale napokon nezadržateľný vzrast československého dobrovoľníckeho vojska, ktoré bojovalo po boku spojencov v Dohode, muselo mať aj svoju predhistóriu – rozvíjanie vlasteneckej výchovy v Čechách najmä v Sokole, na Slovensku v skromnejšej forme v rozvíjaní kontaktov s českou literatúrou a kultúrou a aj vysielaním slovenských študentov aj učňov do českých škôl a vo vzájomných kontaktoch Čechov a Slovákov v Luhačoviciach. To všetko sa napokon zúročilo v rokoch 1914–1918 a prinieslo aj svoj skvelý výsledok 28. októbra 1918. Monografia prináša mnohé aj menej známe, alebo neznáme podrobnosti, založené na archívnom výskume a znalosti dobových súvislostí. Poukazuje aj na význam formovania politických názorov zástupcov oboch našich národov na situáciu v budúcnosti, keď sa niečo bude možno dať riešiť... Bohužiaľ, lepšia budúcnosť Slovákov a Čechov sa dala riešiť – vzhľadom na rozhodný odpor Nemcov a Maďarov k reformám monarchie – iba v rámci svetovej konflagrácie, ktorá nastala niekoľko týždňov po sarajevskom atentáte 28. júna 1914. Kniha prispieva k pochopeniu vývoja vzťahov a bojovej spolupráce Čechov a Slovákov v rokoch Veľkej vojny.

Nadežda Jurčišinová: Česko-slovenské porady v Luhačoviciach (1908–1913),

Veda, Bratislava 2015, 229 strán.

-vrábel-

SNKLHU / Odeon 1953–1994. České knižní obálky v edičních řadách

– Práce na knize je práce umělecká, říká svou knihou o grafice knižních obálek Odeonu grafická designérka a typografka Nikola Klímová. Svazek vzniklý původně jako školní práce sice stručně popisuje i dějiny Odeonu, především je ale obrázkem o vydávaných edicích a autorech jejich grafické podoby – potkáme se s Adolfem Bornem, ale i s Františkem Muzikou, autorem obálek nejznámější odeonské edice Světové četby, ale i historické Knihovny klasiků. Prohlédnout si můžeme výběr z práce Milana Hegara, autora obálek Světové knihovny, a autorů dalších. Kromě toho, že je kniha graficky hezky vypravená, jde o svého druhu výstavu, který nezachycuje celek, ale vypráví směr, ukazuje hlavní charakteristiku a dává možnost postupně se v šíři odeonské práce orientovat. Jako dárek můžete pořídit knihu samotnou i některou z těch v knize reprodukovaných.

Nikola Klímová (ed.): SNKLHU / Odeon 1953–1994. České knižní obálky v edičních řadách,

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze,

Praha 2016, 264 s.

-pe-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 6/2016
Archiv Listů
Autoři Listů