Místní akční skupiny (MAS) jsou formou spolupráce obcí, do ní se kromě aktérů z veřejné správy mohou zapojit rovně místní podnikatelé a členové neziskových organizací. Takovéto společenství má velmi participativní charakter a skutečně umoňuje občanům podílet se na spravování věcí veřejných. V září 2016 jsme ukončili projekt nazvaný Problematika postavení en na venkově, jeho součástí byly i rozhovory s enami, které v místních akčních skupinách pracují. Problematiku venkova jsme si vybrali proto, e v tomto prostředí jsou profesně ohroenější ne ve městech. Z větší části se k této práci eny dostaly skrze svá původní zaměstnání, studentky prostřednictvím stáí, dále na základě doporučení od známých v obci či v zastupitelstvu. Minimální bylo zapojení se skrze reakci na inzerát. O dobrovolnosti MAS svědčí skutečnost, e jsou respondentky s prací v nich spokojeny a svou profesní budoucnost vidí stále v nich.
Největší přínos MAS spočívá v tom, e sehrávají role mediátorů. Všichni místní aktéři se je naučili vyuívat, od konzultací ádostí o dotaci přes administraci celého procesu a po monitorování realizace samotného projektu. Tím se ale přirozeně funkce MAS nevyčerpává.
Před časem ministr zemědělství Marian Jurečka přišel s nápadem, e pro venkov najde další peníze. Pomoc venkovu by měla spočívat mj. v daňových výhodách pro místní podnikatele a dotacích pro obce. Jistě, peněz je všude třeba, ale ještě podstatnější je investice do lidí, přitom nemusí být pouze finanční.
Právě posilování komunity a dalšího vzdělávání si jsou respondentky vědomy. Samostatnost je velmi důleitá, zvláště při hledání zaměstnání a hlavně při seberealizaci. Mladí lidé chtějí ít na venkově, stejně jako vysokoškolsky vzdělané eny. Obě skupiny obtíně hledají zaměstnání a peníze od státu situaci ne zcela vyřeší. Respondentky v našem výzkumu uvedly, e se nejčastěji pouštějí do podnikání v oblasti slueb (produkce tradičních výrobků specifických pro daný region, kadeřnictví, účetnictví apod.). Zde se však eny setkávají s dvěma zásadními problémy: vstupní investicí a nutností starat se o rodinu. Z rozhovorů jsme získali soubor mnoha doporučení i rad. Něco tušíme: na venkově chybějí školky a jesle. Máme je teď budovat, nebo podpořit vzájemné hlídání dětí v menších skupinkách? Leckde se v obcích školky zavírají v 16 hodin, přitom ve městech třeba o hodinu později. Má to řešit stát? Ve městech lze sehnat práci na poloviční úvazek, na venkově tato zkrácená pracovní doba není. Pomohly by třeba projekty, které by zaměstnavatelům umonily zaučit si více lidí?
Nápadů se v MAS objevilo mnoho. Program na obnovu venkova třeba s rozvojem lidského kapitálu vůbec nepočítá. Jistě, vybudovat další cyklostezku a koupit hasičský vůz je důleité. Ovšem venkov to zcela jistě nezachrání.
-pš-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.