Sýrie a Irák jsou sousední, obě de facto rozpadlé země, jejich územími přechází takzvaný Islámský stát (IS) – kvalitativně vyšší forma zakořenění politicko-náboenského extremismu, která by se některými svými rysy mohla blíit také raně novověkým pokusům o přeměnu pirátských základen (pod tichou patronací velmocí) v samostatné pirátské státy. Nikým nekontrolované bukanýrské území vzniklo před nedávnem i na území zhrouceného Somálska, a to rovnou u poměrně úzkého hrdla klíčové námořní cesty a naproti nyní krvavě válčícímu Jemenu.
ijeme znovu v době, ve které – například kvůli nedomyšleným invazím velmocí – upadají ústřední vládní autority, vznikají zas bílá místa na mapách a prostor pro provázání banditismu, terorismu či nesnášenlivých politických krajností se široce rozevírá. Na mediální výsluní se opět postupně probojovává houevnatý afghánský Talibán, jen pro změnu kus po kusu ukrajuje z území dosud jaktak kontrolovaného mocí dosazenou v Kábulu. Proti ní úspěšně bojuje rovně kvůli ohromné místní korupci, masovému prodeji narkotik nebo štědrým dotacím z petrodolarových království Arabského poloostrova. Tedy z prozápadních zpátečnických despocií, co na mezinárodní šachovnici bez zábran lavírují. Vyuívají toho, e Spojené státy s některými svými spojenci mají nevyřízené účty s agresivním Íránem či velmi usilují o oslabení opět se vzmáhající Ruské federace.
Blahobytnou lhostejností anebo proxykonflikty rozdmýchaná mezistátní migrace i prudké zhoršení mezinárodní bezpečnostní situace s sebou přinášejí bezpočet následných rizik. Včetně úpadku politických hodnot na starém kontinentu. Naše nemoudrá podpora umírněných extremistů a bezuzdně uívaný dvojí metr při hodnocení tých mocenských činů (viz vnitřní poměry Turecka a Ruska) toti podněcují negativní vnímání vlastních politických elit. Oprávněné pocity, e jimi propagované hodnoty jsou začasté jen tupé fráze od reality odtrených byrokratů nebo průhledná zástěrka geopolitiky zkroucené pod tíhou bezskrupulózních snah nadnárodních skupin. Co je v dobách těkých zkoušek to nejplodnější podhoubí pro skutečné zkratky v myšlení a pravé zhroucení hodnot.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.