Patrik Eichler

Průvodce literární reportáží

Trojice pražských polonistek M. Benešová, R. Rusin Dybalska a L. Zakopalová patří mezi nejaktivnější šiřitelky povědomí o současné polské literatuře v českém prostředí. Důležitý je i svazek Fenomén: Polská literární reportáž, který společně sestavily a který letos vydalo nakladatelství Karolinum. Je dobrou základní příručkou pro výuku o polské literární reportáži na literárních nebo žurnalistických oborech našich vysokých škol. Říká, čím se literární reportáž liší od reportáže publicistické nebo investigativní: Autor literární reportáže píše po vzoru krásné literatury, ovšem s tím, že pracuje nikoli s fiktivním materiálem, ale s fakty. Popisuje prostředí, ve kterém dnes polské literární reportáže vznikají, a zmiňuje hlavní vydavatelství, média i jména – své stručné charakteristiky má v knize reportérská příloha Duży format deníku Gazeta Wyborcza i reportéři týdeníku Polityka, jen ve zmínkách zůstává přítomen krakovský Tygodnik Powszechny. Potkáme se s vydavatelstvím Czarne a jeho proslulou edicí Reportáž, i varšavským vzdělávacím Institutem reportáže a reportérskou kavárnou a knihkupectvím Wrzenie Świata.

Upozorňuje na české představitele svébytného žurnalisticko-uměleckého žánru, a udomácňuje ho tak jako možný vyjadřovací nástroj i českých autorů. Svou zmínku má Petra Procházková se svými reportážemi z Kavkazu i Egon Erwin Kisch, který je opakovaně označen za moderního zakladatele literární reportáže, ale nikde není jeho přínos pojednán souhrnně. Připomenuty jsou i starší české překlady Ryszarda Kapuścińského nebo Hanny Krallové.

V první kapitole jde o literárně-historický popis geneze polské reportáže ve zmínce od počátku devatenáctého století, ovšem s důrazem na reportáže, reportéry a reportérky v krátkém dvacátém století. Druhá kapitola je pokusem o základní literárně teoretický popis reportáže. Patří sem mj. kapitola R. R. Dybalské, která je více méně literárně teoretickým rozborem částí vybraných reportážních textů. Závěrečná, třetí část pak sestává z šestice stručných rozhovorů se známými polskými reportéry. Asi nejlepší je ten s Pawłem Smoleńským, autorem přeloženým už i do češtiny, který představuje nejen faktografické informace o literární reportáži, ale i způsob přemýšlení dotazovaného.

Slabostí knihy, která je v češtině prvním vhledem do obsáhlé a populární části polského literárního provozu, je časté opakování stejných informací v textech různých autorů. Přehlednosti vyprávění by tak jistě prospěla výrazně důslednější redaktorská práce.

Michala Benešová, Renata Rusin Dybalska, Lucie Zakopalová a kol.: Fenomén: Polská literární reportáž, Karolinum, Praha 2016, 202 s.

Tematický blok věnovaný polské literární reportáži podpořil Polský institut v Praze.

Patrik Eichler

Obsah Listů 5/2016
Archiv Listů
Autoři Listů

Patrik Eichler

Průvodce literární reportáží

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu