Jan Novotný

Jak Peroutka vyl s vlky

Pro pohodlí čtenáře, který „kauzu Peroutka“ nesleduje, nejprve shrnutí: na konferenci k výročí osvobození Osvětimi loni 26. ledna uvedl pan prezident jako příklad fascinace intelektuála naprosto zrůdným učením Ferdinanda Peroutku. Tuto fascinaci dokládal titulkem „Hitler je gentleman“ a výrokem „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“ Po upozornění, že titulek nelze v žádném Peroutkově článku najít a autorem výroku (který ovšem v kontextu není výrazem fascinace zrůdnou ideologií, ale zklamání hraničícího se zoufalstvím) je někdo jiný, měl se pan prezident začíst do Peroutkových článků v Přítomnosti a v Lidových novinách. Brzy by shledal, že střelil kozla – nenašel by nejen titulek, ale ani žádnou stopu fascinace zrůdným učením. Za toto přiznání by se na něho moudrý člověk nezlobil: Errare humanum est. Pan prezident však uložil pátrání jiným, a ti, když neuspěli, snažili se aspoň přinést doklady, že Peroutka byl v každém případě pěkný ptáček – chválil Hitlerovy úspěchy a tupil židy. Došlo to až k soudu a soudce Novosad v důkladném pojednání nařídil omluvu pouze za nenalezený titulek, protože jiné Peroutkovy články si může každý vykládat po svém a třeba i tak, že je nezbytné výt s vlky a Hitler si zaslouží náš obdiv. Snad Peroutka mínil svou chválu Hitlera ironicky, ale kdo to má poznat, když ironické pasáže nejsou odlišeny typograficky či relevantní interpunkcí.

Není snad bez zajímavosti, že smysl článku o Hitlerovi vysvětlil Peroutka sám. Donutil ho k tomu útok F. J. Kolára, komunistického novináře, pozdější oběti procesů, ale také horlivého normalizátora.

„Novinář je obviněn, že v dubnu 1939 napsal k Hitlerovým narozeninám článek. Je citováno, že napsal: Z německého vůdce národa se stává vůdce národů. Zajisté to novinář napsal a zajisté to byla pravda, Španělé, Italové, silné vrstvy ve Francii, v Norsku a Holandsku přijímaly tehdy hitlerovskou ideologii, hitlerismus přestupoval německé hranice, stával se zjevem mezinárodním. Avšak muž, jenž pořídil citát, citoval jen úvodní větu článku a vynechal všechno ostatní, vynechal, že novinář, přecházeje k poměru českého národa k Hitlerovi, napsal dále, že ať čímkoli jinak je Hitler, není vůdce českého národa, poněvadž český národ má již své vůdce a klasiky, k nimž se vždy bude obracet pro poučení.“ (Text z roku 1947 jsem našel na internetu pod odkazem Peroutka kontra Hitler gentleman.)

K podezření, že Peroutka přece jen de facto vyzýval k vytí s vlky a byl fascinován zrůdnou ideologií, aspoň dva citáty:

„Masaryk shrnul jednou své zásady v jedné větě: Humanitní program je velmi prostý: nečinit jiným, co sami od nich snášet nechceme. To už od zítřka nebude pravidlem? Stane se nyní národním programem zacházet s jinými tak, jak bychom nechtěli, aby oni s námi zacházeli? Vydáme generální heslo: Bruste si drápy? Člověk nechť je člověku vlkem? Upřeme dělníkům právo na zaopatření ve stáří? Popřeme, jako už v Německu udělali, hlavní morální zásady křesťanství a jeho lásku k bližním? Nebo co jiného vyhlásíme, když už humanita neplatí?“ (Pryč s humanitou a co potom? Přítomnost 26. 10. 1938)

„Co zachovalo národ kdysi, zachová jej opět. Uchylujeme se k staré taktice svého národa, jejíž podstatou je práce a kniha. O tom, že není všem dnům konec, netřeba pochybovati. Mrákoty Evropy zase přejdou. Jednejme tak, abychom se zachovali pohotovými a neporušenými pro lepší situaci. Nerozbíjejme si sami, co jiní nám rozbít nemohou.“ (Bez oklik, Lidové noviny 46, číslo 495 – vyšlo krátce po Mnichovu)

Není ale to „zachování se“ přece jen podezřelé? A jak je to s těmi židy? Nechci se těmto otázkám vyhnout, ale na stránku se mi to již nevejde. Takže příště.

Jan Novotný

Obsah Listů 5/2016
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Novotný

Jak Peroutka vyl s vlky

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu