Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2016 > Číslo 5 > Hynek Skořepa: Kolik stojí mléko aneb Jak chudí dotují bohaté

Hynek Skořepa

Kolik stojí mléko aneb Jak chudí dotují bohaté

Již delší dobu vnímám rozpor mezi obvyklým tvrzením učebnic ekonomie o tom, jak je základním předpokladem dobrého fungování ekonomiky trh řízený nabídkou a poptávkou po určitém zboží. Ne že bych existenci trhu popíral, trh se v ekonomice určitě uplatňuje (v omezené míře fungoval dokonce v centrálně plánovaném socialistickém hospodářství). Mám pouze výhrady k tomu, aby nám trh byl předkládán jako v podstatě jediný mechanismus, ovlivňující ekonomiku. Byť nemám hlubší ekonomické vzdělání a svá tvrzení budu jen obtížně dokazovat, jsem přesvědčen, že na ekonomiku působí mnoho dalších vlivů, a to nejen člověkem neovlivnitelné faktory, jako jsou třeba výkyvy počasí či přírodní katastrofy.

Příkladem budiž cena mléka. Snažím se kupovat kvalitnější mléko s deklarovanou hodnotou obsahu tuku 3,5 procenta, prodávané pod různými označeními (biomléko, selské mléko atd.). V různých obchodních řetězcích lze toto mléko koupit za různé ceny, byť se mnohdy jedná o totéž mléko, vyráběné jednou z mlékáren patřících do skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Mléko je opravdu stejné, podle údajů na etiketě i dle jeho chuti. Jen má pokaždé jiný obal, případně název.

V posledních měsících cena mléka vytrvale klesala (celkově až o 20 procent), jak lze zjistit ze sdělovacích prostředků či hovorem s některým ze zemědělců. Dají se dohledat i přehledy vývoje cen, například webové stránky Svazu chovatelů holštýnského skotu uvádějí v lednu 2013 cenu mléka 8 Kč za litr. V prosinci téhož roku byla sice cena o něco vyšší (9,50 Kč/l), v dubnu 2014 však už byla opět na 8 Kč za litr a pak už neustále jen klesala. V srpnu 2015 činila 7 Kč za litr. Nyní se cena mléka pohybuje kolem 6 korun za litr.

Český statistický úřad udával v říjnu 2015 výrobní náklady na produkci mléka kolem 8,50 Kč za litr. Tyto náklady možná od té doby o něco poklesly, přesto je zřejmé, že zemědělci vyrábějí mléko dráž, než činí jeho výkupní cena. Doslova přežívají jen díky dotacím na hospodaření.

Považuji za správné, že zemědělci dostávají dotace (ať již z evropských fondů či od našeho státu), i když o způsobu určování jejich výše by se určitě dalo polemizovat (systém přidělování dotací je pro mne coby nezasvěceného pozorovatele těžko uchopitelný, nebudu ho proto blíže komentovat). Ve hře je totiž nejen produkce potravin, ale také „údržba“ naší krajiny, která je krajinou kulturní. Nejen cena potravin, ale také jejich strategický význam pro zásobování vlastních obyvatel, který roste se zvyšující se nestabilitou ve světě.

Za správné naopak rozhodně nepovažuji, že zpracovatel a překupník mléka získávají z každého litru obvykle větší díl jeho konečné spotřebitelské ceny než zemědělec jakožto primární producent (přitom zpracovatel, tedy mlékárna, mléko navíc před jeho dalším prodejem „vytěží“ na výrobu dalších mléčných výrobků). Stačí si porovnat zmíněné ceny v různých obchodních řetězcích (krátkodobé slevy pomíjím). V řetězci zahraničního vlastníka, kde lze mléko s třiapůlprocentním obsahem tuku koupit nejlevněji, stojí kolem 16 Kč za litr. V domácím řetězci spotřebního družstva kolem 22 Kč, v dalším řetězci zahraničního vlastníka okolo 29 Kč.

Ptám se, jak je to možné? Předpokládám, že onen řetězec, který prodává mlé­ko spotřebitelům nejlevněji, na jeho prodeji neprodělává. Bylo by to totiž nesmyslné, musel by cenu dotovat z prodeje jiného zboží. Pak ale řetězec, prodávající mléko nejdráž, obdrží za ně od zákazníků téměř o polovinu více peněz než ten nejlevnější. Přitom právě o tomto řetězci s vysokými cenami se občas dovídáme, že jeho zahraniční centrála vykazuje ztráty, tedy že nevydělává.

Nerozumím tomu, ale jedno je jasné. Jestliže zemědělci dodávají na trh mléko za cenu, která nepokryje jejich výrobní náklady, kdežto někteří prodejci je prodávají zákazníkům za ceny výrazně vyšší než jiní, my všichni, plátci daní, dotujeme něčí zisky. Nejvíce dotujeme zisky podnikatelských subjektů, které prodávají daný výrobek za nejvyšší cenu. V případě mléka dotujeme jistého zahraničního vlastníka.

Víme o tom vůbec? Chceme tak opravdu činit?

Hynek Skořepa, Ústí nad Orlicí

Obsah Listů 5/2016
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.