Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Řidiči regionální autobusové dopravy avizují na začátek podzimu stávku. Usilují o zvýšení mezd, jenže v systému outsourcingu ve veřejné službě špatně hledají i jen partnera k jednání. Peníze na zajištění regionální autobusové dopravy dostávají kraje od státu, kraje platí za dopravu firmám a s těmi mají vysoutěžené dlouholeté smlouvy podle pravidla nejnižší ceny. Autobus, naftu a garáž musejí mít všichni dopravci a všichni je mají za zhruba stejnou cenu. Takže pokud lze někde ušetřit, je to na lidech. Podle Odborového svazu dopravy tráví řidiči měsíčně v práci až tři sta hodin s hodinovou mzdou mezi sedmdesáti a osmdesáti korunami. Pokud je jejich průměrná mzda kolem 24 tisíc hrubého, je to jen kvůli desítkám hodin přesčasů. Odboráři upozorňují, že ve firmách pracuje až čtvrtina starobních důchodců a že i tak chybí dopravcům několik tisíc řidičů. Problém je, že firmy se nemohou s odboráři o mzdách dohodnout, protože jsou vázány smlouvami s kraji, kraje se nemohou dohodnout, protože by musely dostat peníze navíc, a kdyby je daly, napadly by je firmy neúspěšné v původních tendrech, a stát se nemůže dohodnout, protože jeho se smlouvy mezi kraji a firmami přímo netýkají. Všichni přitom samozřejmě jednají. Cestu vedoucí ke spokojenosti ale zatím nevidět. Uvažuje se na jedné straně o zvýšení fixní částky za hodinu čekání (ale každý řidič čeká během směny jinak dlouho), ví se o nutnosti zvýšit mzdy, až se bude mezi kraji a firmami jednat o nových smlouvách (včetně valorizace mezd v čase), jenže to může trvat i několik let. Objevil se dokonce nápad, že by si kraje pořídily své vlastní krajské dopravní podniky, čímž by opět problémy s jednáním o mzdách zmizely. Ani to ale nebude do konce léta a krajské volby jsou za rohem.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
