Knihy | Listy

Knihy 4/2016

Jak vyložit svět. Objevování moderní vědy

– Od jednoho z největších současných fyziků máme už do češtiny přeloženy tři knihy. Jedna (Tváří v tvář) je soubor esejů o různých otázkách většinou věnovaných společenským aspektům vědy, zbývající (První tři minuty, Snění o finální teorii) přibližují čtenářům nejmodernější fyziku a kosmologii. Ve své zatím poslední knize se Weinberg obrací do minulosti a sleduje zrod a vývoj vědeckého myšlení od Thaléta po Newtona. V díle uplatňuje své nevšední znalosti vědy, historie i filozofie, stejně jako nevšední literární talent. Přistupuje k dávným autorům s takovým porozuměním, jako by byli současníky. Dílo přináší řadu originálních myšlenek, které v běžných výkladech dějin vědy nenajdeme. Všímá si podílu arabských badatelů na zachování antické tradice či vlivu vědeckých poznatků na techniku a civilizaci. S neobyčejnou jasností vysvětluje, proč z dnešního hlediska nerealistické Ptolemaiovy představy o pohybech planet přesto vedly k dobrým předpovědím jejich pohybu. V dodatcích vysvětluje pro náročnější čtenáře matematické pozadí nejvýznamnějších objevů, jak se jeví z dnešní perspektivy.

Steven Weinberg: Jak vyložit svět. Objevování moderní vědy, přeložil Jakub Rozehnal,

Slovart, Bratislava 2016, 430 s.

-jn-

Wielki przypływ

– Takže dohoda platí, vrtí doktor nevěřícně hlavou. Protože já tu mám uprchlíky téměř denně. Naposledy dnes v noci. Tak hovoří doktor Bartolo k novináři Mikołajewskému v literární reportáži z ostrova Lampedusa. Mikołajewski přichází na ostrov, aby o něm napsal ve chvíli, kdy všichni uprchlíci už mají směřovat na Sicílii, protože italské, holandské nebo britské námořnictvo je zachraňuje hned poté, co odrazí od břehů Tunisu nebo Libye. A Bartolo mu místo toho na lampeduské poliklinice vypráví, že uprchlíci připlouvají do přístavu v noci, aby neděsili turisty, že musí jako lékař kontrolovat, zda někdo na lodi nemá infekční nemoc, protože by jinak lidi nemohl pustit na břeh, že nejhorší je otevírat plastové pytle na mrtvoly, v nichž jsou utonulé děti. O udušených ve strojovnách lodí, kteří si před smrtí dali pod jazyk přívěsek ve tvaru kříže, protože byli věřící, i o vzorcích DNA a zdravotních záznamech vedených o mrtvých. Čteme však i o ostrově s šesti a půl tisíci obyvatel, z nichž je čtyři sta vojáků, který má vlastní politickou scénu se svými spory. O ostrově, který má vodní prameny, ale nemá stromy, jež by dávaly stín, zatímco sousední Linosa nemá vodu, leč stromy má, protože je místní nedovolili vykácet. Píše o místním knězi i historikovi, vedoucí želví záchranné stanice i o ženách jezdících rodit na Sicílii, neboť Lampedusa nemá nemocnici. V tom naplnil i cíl psát poutavě o denním životě na ostrově. Mikołajewski bravurně zpracovává své téma, navíc je text i příkladem orientovaného pohledu a osobního jazyka, který tak chybí v českém prostředí zdaleka nejen v příbězích o prchajících lidech.

Jarosław Mikołajewski: Wielki przypływ, Wydawnictwo Dowody na istnenie, Warszawa 2015, 131 s.

-pe-

Rozprávky pre Elise

– Imro Weiner-Kráľ (1901–1978), maliar, grafik, ilustrátor, popredný predstavieľ slovenského výtvarného nadrealizmu a secesného expresionizmu, študoval na ČVUT a Umelecko-priemyslovej škole v Prahe, v prvej polovici 20. rokov 20. storočia pokračoval v štúdiách na Akadémiách výtvarných umení v Düsseldorfe a Berlíne a na parížskej École des Beaux-Arts. V roku 1938 odišiel do Paríža, kde sa zapojil do protifašistického odboja. Z Francúzska ho však roku 1950 vyhostili – po zatvorení francúzskeho kultúrneho centra v Bratislave a vypovedaní francúzskych diplomatov z Prahy. Nové pomery vzali maliarovi na pomedzí sna a reality dcéru. Jediný spôsob, ako byť s ňou, predstavovala vlastná tvorba, nuž malá Elise, dnes Champonová žijúca v Paríži, dostávala poštou v polovici 50. rokov písané a maľované rozprávky. Tie čoskoro vyjdú vo viacerých samostatných knihách a s prekladom z francúzštiny od Dagmar Ondrejkovej vo vydavateľstve Petrus. Hlavným hrdinom pôvabnej knihy a ešte len pripravovaných je a zostane kocúrik Minet, ani malý, ani veľký, taký akurát. Sprevádzajú ho však ďalšie rovnako hlavné postavy: dievčatká Ivetka a Elise, vzdušný vír, pod dažďovým mrakom rastúci sedemfarebný kvet, ktorý každým lupienkom splní jedno želanie. V maliarovej krajine Zázračna sú hlavnými postavami samé drobné každodenné zázraky a radosť z hry, z objavovania a vzájomného obdarúvania. Sú nimi i všetky hračky sveta, bocian, ktorý sa pri telefonovaní zamotá do šnúry a treba ho vyslobodiť nožnicami, a – akože inak – všadebol a šibal Minet, čo sa zvieratkám v dome schová, a keď ho nájdu, usporiada veľkolepú hostinu... Skrátka, všetko sa dobre skončí, v súlade s tým, čo stálo na samom začiatku: skvelý a múdry edičný zámer vydať aj takéhoto Weinera-Kráľa.

Imro Weiner-Kráľ: Rozprávky pre Elise, Príbehy kocúra Mineta, Petrus, Bratislava 2016, 144 s.

-mah-

Znovuzrozený čas

– V knize Fyzika v potížích, která vyšla i v češtině, podal autor výraznou kritiku současného stavu fyziky. Podle jeho názoru se fyzika rozvíjí jednostranně a rezignuje na řešení nejzávažnějších problémů. Hlavním terčem Smolinovy kritiky byla teorie strun. V nové knize svou kritiku rozšiřuje na celý vývoj moderní fyziky. Hlavní problém vidí v jejím přístupu k času, jehož základní povahu, jak o ní svědčí naše prožitky, se v zájmu nalezení trvale platných zákonů snažila popřít. I když této snaze vděčí za své obrovské úspěchy ve vysvětlování a předvídání přírodních jevů, v dlouhodobé perspektivě to podle autora zavádí fyziku do slepé uličky a zejména jí znemožňuje dospět k syntéze kvantové teorie a teorie relativity. Naději v pokrok fyziky spatřuje autor v její radikální revizi, která obnoví ústřední roli času a skoncuje s představou věčných a neměnných zákonů. Přes náročný obsah je kniha napsána přístupně, autor se obešel bez matematiky, přesto dokázal přiblížit současné problémy i vlastní stanovisko.

Lee Smolin: Znovuzrozený čas, přeložil Vojtěch Witzany, Argo/Dokořán, Praha 2015, 282 s.

-jn-

Šibalstvá a roztopaše

– Štefan Luby (1941), fyzik, vedúci vedecký pracovník SAV, je čestný doktor viacerých univerzít, viceprezident Európskej akadémie vied a umení v Salzburgu, autor vedeckých publikácií a kníh literatúry faktu. Šibalstvami a roztopašami, ktoré ilustroval akad. maliar Ľudovít Hološka, zľahka nadväzuje na svoje knihy Aforizmy, bonmoty, maximy či Invektívy a inzultácie. Ide o sentencie, epigramy, aforizmy, ba zavše i mikropríbehy. Luby s ironickým úsmevom pretriasa zdomácnenú globalizáciu, tzv. výdobytky kapitalizmu a socializmu, domácu politickú prax a „kultúru“, úplatkárstvo, glosuje konzum náš každodenný, trpasličie modly, ktorým sa klaniame... Z hľadiska obsahu i formy má jeho literárna výpoveď rozkolísanú úroveň. K výstupom do výšok patria miniatúry Na staré kolená by bolo dobré byť vtákom. Nejde ani tak o to lietanie, ako o ľahšiu látkovú výmenu, Spoločenský pokrok spôsobuje, že ľudia žijú dlhšie, ale od narodenia sú chorí a ďalšie. Na druhej strane, pády do nižších poschodí až na prízemie predstavujú texty ako Život je ako výstup na Solisko. Za každým vrcholom, na ktorý vystúpiš, sa ti objaví ďalší, na ktorý treba vystúpiť. Knihu dopĺňajú citáty Lubyho zosnulého kolegu I. Túnyiho, priateľa L. E. Rotha, ale i textára Kamila Peteraja. Jeho myšlienky inšpirovali Lubyho k dokresľujúcim poznámkam. Škoda, lebo Peterajovo písanie má podobne kolísavú úroveň. Raz sa mu podarí gregéria na spôsob de la Sernu (Hodiny, ktoré idú pomaly, sú ručnou brzdou času), inokedy je prvoplánový, ba dokonca kradmou rukou siahne po... K. Plíhalovi, napíšuc: Prečo sa v parkoch v blízkosti súsoší tak dobre súloží? Plíhalov originál je totiž celkom iná káva...

Štefan Luby: Šibalstvá a roztopaše,

VEDA, vydavateľstvo SAV, Bratislava 2015, 124 s.

-mah-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 4/2016
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 4/2016

Jak vyložit svět. Objevování moderní vědy

Wielki przypływ

Rozprávky pre Elise

Znovuzrozený čas

Šibalstvá a roztopaše

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu