Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
První řádné číslo Listů vydal Jiří Pelikán v Římě v lednu roku 1971. Posláním časopisu bylo od počátku především svobodně informovat čtenáře v okupované, „normalizované“ vlasti. Přehled mezinárodních protestů proti perzekuci přinesly Listy ve čtvrtém, červencovém čísle.
-red-
Jak jsme již uvedli v minulých číslech, politická represe v Československu, zejména zatýkání a souzení těch, kdo hájí zásady svobody a demokratického socialismu, vyvolává ve světě četné protesty a projevy solidarity. Uvádíme některé příklady:
U příležitosti mezinárodního filmového festivalu v Cannes 1971 podepsalo 46 předních filmových režisérů a kritiků protestní dopis ministrům spravedlnosti a vnitra ČSSR. Požadují v něm okamžité zastavení soudního řízení a propuštění bývalého generálního ředitele čs. filmu Aloise Poledňáka, který je již rok ve vyšetřovací vazbě. Podepsaní vyzdvihují služby, které A. Poledňák prokázal čs. kinematografii tím, že „umožnil nástup a vývoj vynikající generace mladých režisérů“. Prohlášení podepsali mj. nositelé letošních hlavních cen festivalu, italský režisér Luchino Visconti a anglický režisér Joseph Losey, dále známí režiséři Sergio Leone, Louis Malle, Dalton Trumbo, Bo Widerberg, Nagisa Oshima, Ruy Guerra, William Klein, Dušan Makavajev, Nelo Risi, Paul Morrisey, Barney Platt-Mills, Gérard Brach, Alexandr Petrovič, A. Lichy, P. Mignot, Samir Nasri, Jorn Donner, M. Frydland a četní další.
4000 účastníků „Meetingu solidarity s Československem“, uspořádaného dne 7. května 1971 v pařížské Mutualité, se připojilo k četným dalším hlasům, protestujícím proti odsouzení generála a člena ÚV KSČ Václava Prchlíka. Zprávy o procesu a odsouzení Václava Prchlíka s četnými odsuzujícími komentáři přinesly všechny přední světové deníky a časopisy, např. Le Monde, Times, Stampa, Unita, Politique-Hebdo, Suddeutsche Zeitung, Informations Ouvrieres, Manifesto, Wiener Tagebuch a četné další. Protestní akce proti odsouzení Václava Prchlíka pokračuje.
– žádá – kromě četných článků a komentářů ve světovém tisku – Mezinárodní federace Pen klubů. Její předseda Pierre Emmanuel, člen Francouzské Akademie, a generální tajemník David Carver poslali ministru kultury ČSR telegram vyslovující politování nad odsouzením spisovatele, scenáristy a novináře Vladimíra Škutiny. S odvoláním na ujištění G. Husáka, že spisovatelé nebudou pronásledováni, žádají představitelé této důležité mezinárodní spisovatelské organizace propuštění V. Škutiny „cestou milosti“.
Rozhodnutí čs. úřadů odvolat známého režiséra Otomara Krejču z funkce ředitele Divadla Za branou a zvláště pak zákaz jeho výjezdu do zahraničí, kam měl doprovázet své divadlo na zájezdech do Anglie, Francie a Itálie, vyvolaly ostré protesty představitelů kulturního světa. Přední režiséři, herci, spisovatelé, výtvarníci i četné jejich národní a mezinárodní organizace poukazují v této souvislosti na perzekuci českých a slovenských umělců, vědců a intelektuálů, kteří odmítají odvolat svá dřívější stanoviska a uznat „okupaci“ své země za „normální stav“.
Na 200 předních režisérů, spisovatelů, herců a výtvarníků z různých zemí poslalo ministrovi kultury ČSR dopis, v němž vyzvedávají zásluhy Otomara Krejči pro rozvoj divadla v Československu a ve světě i jeho příspěvek k popularizaci československé kultury v zahraničí. „Potvrzujíce veřejně naši solidaritu s Otomarem Krejčou a jeho souborem, žádáme, aby byla odvolána všechna opatření proti němu, a to v zájmu jeho země. Tato opatření se týkají nás všech, protože ohrožují činnost člověka a souboru, jež mají pro nás cenu příkladu,“ prohlašují v závěru svého dopisu, který podepsali mj. Louis Aragon, Jean Louis Barrault, Madelaine Renaud, Samuel Beckett, Maurice Béjart, Peter Brook, Lindsay Anderson, Arthur Miller, Edward Albee, Friedrich Dürrenmatt, Armand Gatti, Pierre Daix, Paolo Grassi, Arturo Lazzari, Lilian Helleman, Jean Marcenac, Laurence Olivier, Roger Planchon, Aimé Césaire, André Wurmser, Luca Ronconi, George Soria, Giorgio Strehler, Laurent Terzieff, Kenneth Tynan, Peter Weiss a další.
a skupiny mladých revolucionářů pokračují. Kromě rezoluce již zmíněného meetingu v Paříži dne 7. května 1971, pořádaného O. C. I. (Organisation Communiste Internacionaliste) spolu s Výborem 5. ledna, a kromě četných článků ve všech světových novinách a časopisech i četných protestních demonstracích v Berlíně, Paříži, Římu, Ženevě, Londýně a dalších městech, jsme dostali se zpožděním provolání skupiny studentů a profesorů, kteří jsou ve vězení v Mexiku. I když dokument je časově opožděný, což bylo způsobeno tím, že musel být propašován z vězení, uveřejňujeme jej jako vzácný důkaz skutečné solidarity pronásledovaných. Jeho morální váha si toho zasluhuje.
Veřejnému mínění!
Podle informací mezinárodního tisku se na 8. února v Praze připravuje proces proti 26 mladým lidem, kteří jsou obviněni z trockismu. Jak z těchto informací vyplývá, má tento proces stejné znaky jako jiné procesy, k nimž došlo v minulosti a které se později ukázaly jako justiční zločiny proti obžalovaným osobám, například známý proces Slánského (1952), o jehož hanebném pozadí si světové veřejné mínění mohlo udělat představu až po vydání odvážné knihy Artura Londona Doznání.
Nemůžeme nečinně přihlížet k nové justiční machinaci, která je dnes v Československu připravována proti domnělým či skutečným odpůrcům státní politiky. Sám typ procesu naplňuje světové veřejné mínění obavami a poskytuje – ano, právě on – účinné zbraně nepříteli. Odsuzujeme-li podobné zneužívání moci v tzv. západním světě, nemůžeme je se stejnou silou a neoblomností neodsoudit, jde-li o zneužívání pod záminkou, že je ho třeba pro vybudování nového, socialistického světa. Tedy ve jménu svobody svědomí a lidských práv odsuzujeme s největším rozhořčením tento nový proces v Praze.
V Mexiku DF dne 5. února 1971
Podpisy: Federico Emery Ulloa, Nicolas Lopez Martinez, Ignacio Plata Diaz, Martin Dozal Sottav, José Léon Pamanes, Philips Ames, Mario René Sohorzona, Carlos Modina, Carlos Sevilla, Leoncio Torres, Manuel Marcué Pardiňas, Rolando Segura, Eduardo de la Vega, José Revueltas
Listy, ročník I. 1971, číslo 4–5, červenec 1971, strana 10nn (z digitálního archivu Dušana Havlíčka).
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
