Kachle na zdech byly kdysi bílé, ale zeloutly od cigaretového kouře. Stolky lepí od cukru a prachu, z plechových popelníků vypadávají nedopalky a my čtenáři se noříme do další části knihy Irák. Peklo v ráji (z polštiny přeloily Michala Benešová a Lucie Zakopalová, Nakladatelství Dokořán, Jaroslava Jiskrová – Máj, Praha 2015). Autorem je známý novinář Paweł Smoleński a za barvitým popisem prostoru následují sebraná kavárenská vyprávění o síle bývalého iráckého diktátora. Kniha je dobrým příkladem ánru polské literární reportáe a je dobře, e díky stejné nakladatelské spolupráci jsou u českému čtenáři dostupné i tituly další. * Zatím jsou v českém prostředí nejznámější Ryszard Kapuściński, Hanna Krallová či Mariusz Szczygiel. V budoucnu bychom ale díky ánru literární reportáe mohli poznávat nejen cizinu, ale také Polsko samotné. Příkladem můe být i Marcin Kšcki a jeho kniha Białystok: Biała siła, czarna pamięć (Wydawnictwo Czarne, Wołowiec 2015). Potkáváme v ní zapomenutou idovskou minulost města, lidi, kteří ji odkrývají a jsou za to napadáni místními neonacisty i státními slokami, které neonacisty tolerují. * Fenomén: Polská literární reportá (Karolinum, Praha 2016) se přímo jmenuje nová kniha Michaly Benešové ad., která kromě charakteristiky v českém jazyce nepřítomného ánru nabízí i rozhovory s řadou autorů. * Dvacet rozhovorů, které se známými postavami polského veřejného ivota vedl novinář Grzegorz Sroczyński, spojila do svazku Świat się chwieje: 20 rozmów o tym, co z nami dalej (Agora SA, Warszawa 2015) jeho domovská Gazeta Wyborcza. Tématy rozhovorů jsou otázky historické politiky, restitucí i nízkých polských mezd. * Velkým tématem veřejné debaty u našich severních sousedů je role náboenství ve společnosti. Málo se třeba ví, e i přes hrůzy holocaustu v Polsku po druhé světové válce zůstala idovská menšina s vlastní organizací. Tématu včetně vlny antisemitismu kolem roku 1968 se věnuje Piotr Pęziński v knize Na rozdrożu: Młodzież żidowska w PRL 1956–1968 (Żydowski Institut Historiczny, Warszawa 2014). * Jiným rozměrem tématu je pak kritika katolické církve a hnutí za vystupování z církve. To jistě bude moci vyuít knihu Marty Abramowiczové Zakonnice odchodzš po cichu (Wydawnictwo Krytyki Politycznej, Warszawa 2016). Bývalou řádovou sestru zná kadý pátý Polák. Ale zatímco bývalí kněí o svém odchodu z církevní sluby hovoří i v médiích, sestry je obtíné i jen sehnat. I kdy i jejich příběhy jsou příběhy osobního váhání nebo církevních řádů stavějících peníze výše ne slubu potřebným. * Velké debaty se z podnětu pravice opakovaně vedou o dekomunizaci – přejmenování ulic, škol pojmenovaných po postavách z dějin komunistického nebo obecně pokrokového hnutí. Aleksandra Domańska v knize Ulica cioci Oli: Z dziejów jednej rewolucjonistki (Wydawnictwo Krytyki Politycznej, Warszawa 2013) zpracovala příběh své babičky Heleny Kozlowské. Pojmenována je po ní krátká ulice na jednom varšavském sídlišti a také ona by měla být přejmenována, protoe členství v meziválečné komunistické straně a práce v komunistickém odboji se neodpouštějí. * Polonistice jako vědě se pak věnuje kolektivní monografie 90 let praské polonistiky – dějiny a současnost (Karolinum, Praha 2013), která je první z řady knih mapujících rozvoj polonistiky jako vědního oboru na českých univerzitách. Výběr ke čtení na výletech je dostatečný.
-red-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.