Polsko dnes

Mimiořádná příloha Listů č. 3/2016

Tak živé debaty v dnešní době nevyvolává žádná ze sousedních zemí. Polsko po prezidentských a parlamentních volbách z léta a podzimu 2015 podle jedněch míří k autoritářské vládě, národně-katolickému konzervativnímu tmářství i omezování svobody médií. Podle druhých musejí debaty v západních státech (ale i mezi domácími liberály a levicí) reflektovat, že Poláci jsou často hodnotově výrazně konzervativnější, než je obvyklé třeba právě u nás, že neoliberální Občanská platforma sice mohla být pro svou zahraniční politiku oblíbená v Bruselu nebo Berlíně, ale tyto veřejné úspěchy nepřinesly zlepšení sociálního postavení většiny obyvatel a řada z nich pak oprávněně volila zkrátka toho, kdo nabídl změnu. Tedy dnes v řadě negativních souvislostí skloňované Právo a spravedlnost.

Rozhodli jsme se v duchu kulturně-politické tradice Listů podívat, nakolik dnešní bouřlivé debaty o zradě a zaprodávání se mají své kořeny v minulosti. Článek politologa Jiřího Koubka popisuje základy dnešních konfliktů, jak se ustavily ještě v disentu a prostředí opoziční odborové Solidarity, na jejíž práci se ostatně podíleli i leckteří představitelé dnešní vlády.

Další dva texty jsme se rozhodli věnovat tématu dnes přehlíženému, a sice polské levici. Michał Syska a Bartosz Machalica od nás dostali otázku, jak se polská levice snaží vypořádat s faktem, že sociální rozměr jejího programu voličům úspěšně prodal vítěz voleb Právo a spravedlnost. A jak se dnes daří Svazu demokratické levice, tedy od začátku transformace zřejmě nejúspěšnější polské straně, která ovšem v loňském roce neprošla do parlamentu. Mezinárodní debatu včetně vztahu polské politiky k východním sousedům popisuje náš spolupracovník z dvouměsíčníku Nowa Europa Wschodnia Zbygniew Rokita.

Kritickou reflexi prezidentského mandátu Andrzeje Dudy přináší rozhovor s ředitelem Židovského historického institutu Pawłem Śpiewakem. Hovoří nejen o neviditelnosti nového prezidenta při současně silně aktivistické vládě strany, za kterou byl prezidentem zvolen, ale i o jeho historické politice. Z tohoto textu stejně jako z úvodního příspěvku Jiřího Koubka se právě boj o interpretaci minulosti zdá ústředním konfliktem dnešního Polska.

Kulturu na stránkách přílohy, vycházející díky podpoře Ústavu mezinárodních vztahů, zastupují literární vědec Leszek Engelking upozorňující mj. na to, že i literární ceny jsou v Polsku „levicové“ a „pravicové“, a série stručných anotací aktuálních knih věnovaných nejen aktuálním polským tématům.

Přejeme inspirativní čtení a na léto zveme... třeba s Listy do Polska. Můžete do redakce poslat i foto.

-red-

Publikace této přílohy je součástí projektu Ústavu mezinárodních vztahů Podpora veřejné debaty o aktuálních tématech týkajících se Polské republiky a byla podpořena Česko-polským fórem.

Obsah Listů 3/2016
Archiv Listů
Autoři Listů

Polsko dnes

Mimiořádná příloha Listů č. 3/2016

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu