Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
V Polsku probíhá vášnivá diskuse kolem úvahy generálního prokurátora, zda znovu neexhumovat osobnosti, které zahynuly při katastrofě letadla u Smolenska. Polští konzervativci si ji připomněli již pošesté. Zemřela při ní podstatná část polské politické a vojenské elity spolu s prezidentem Lechem Kaczyńskim a jeho manželkou. Kolem letecké tragédie, jak už to u podobných událostí bývá, kolují spiklenecké teorie. Počínaje sabotáží při kontrole vládního tupoleva v ruském opravárenském závodě, až po bizarní opancéřovanou břízu, o niž při přistávání letadlo zavadilo. Dokonce se v této souvislosti objevilo i jméno bývalého premiéra a dnes předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Mezi experty převládá přesvědčení, že příčinou katastrofy byl souběh chyb posádky, nezvládnuté komunikace s ruskými řídícími letového provozu a situace na palubě letadla. Polský ministr obrany Antoni Macierewicz z neštěstí obviňuje ruskou stranu. Zatím bez důkazů. Kauza ale přispěla k volebnímu vítězství konzervatistů. Spikleneckým teoriím věří jen čtvrtina Poláků a jen necelá třetina se domnívá, že příčiny nebyly vyšetřeny dostatečně.
Nejzávažnější příčina tak vážné katastrofy tkví v něčem jiném. Mělo být nemyslitelné, aby při plánování přepravy vedoucích představitelů státu a bezpečnostních složek vůbec mohlo dojít k situaci, že při případném neštěstí zahyne jejich podstatná část. Krátce před havárií se pokoušelo na stejném letišti přistát ruské dopravní letadlo, jehož první pilot se pro mlhu rozhodl raději pro letiště u Moskvy. Varováním Polákům už měla být nehoda vojenského letounu CASA C-259M 23. ledna 2008, při níž zahynuli společně nejvyšší představitelé polského vojenského letectva, paradoxně cestující z konference o bezpečnosti leteckého provozu. Nebo nehoda z r. 1973, kdy při podobné havárii zahynulo 18 lidí včetně dvou polských ministrů. Za žádných okolností také nemělo dojít k tomu, aby piloti byli nuceni VIP cestujícími přistát za jakýchkoliv okolností, přes varování řízení letového provozu a námitky kapitána letadla. Když totiž při jednom z předcházejících letů kapitán vládního stroje odmítl za podobné situace přistát, prezident Kaczyński ho nechal odvolat.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
