Antonín Rašek

Silná a slabá místa sociální politiky

Premiér Bohuslav Sobotka v televizních Otázkách Václava Moravce s uspokojením řekl, že růst HDP umožní zvýšit platy i sociální výdaje. Jenže 70 procent občanů podle výzkumu TNS Aisa toto premiérovo uspokojení zas tak nesdílí.

Mnohé z vládního prohlášení se již splnit podařilo. Stát pomohl rodinám s dětmi, ale demografickou situaci to zatím neřeší. Vláda pokročila v přípravě důchodové reformy. Problémy bohužel vznikly při zvyšování důchodů. I když byla dodržena pravidla, zapůsobilo nesolidárně, když důchody byly zvýšeny v průměru o 40 korun a vrcholovým politikům platy o 4000 korun. Pod tlakem kritiky premiér i ministr financí museli slíbit nápravu. Mluví se o zvýšení důchodů o tři sta korun. Pod jistým tlakem odborů došlo ke zvýšení mezd. Vzhledem k produktivitě práce je to ve srovnání se zeměmi EU málo. Podobně tomu je se zvyšováním minimální mzdy. Nízké platy jsou zejména v kultuře. Až nepochopitelný je rozdíl odměňování ve školství, zdravotnictví a v justici. Peníze chybějí i proto, že každoročně stamiliardy zisků putují do zahraničí nebo mizí v daňových rájích. V Panamě má několik set českých občanů možná i problematická konta; ale už nyní jsou lidé na sociálních sítích přesvědčeni, že s tím se nic dělat nebude.

Nejbolestivěji působí, co mají lidé denně na očích, a to situace sociálně vyloučených. Přitom dochází ke zhoršení stavu. Počet ghett se za deset let zvýšil ze tří set na dvojnásobek. Připravený a jistě dobře míněný projekt přesídlování jejich obyvatel mezi ostatní občany se u nich při nedostatečné přípravě může setkat s odporem. Podobně je tomu s bezdomovci. Odhadovalo se, že je jich kolem třiceti tisíc. Výzkum Ministerstva práce a sociálních věcí zjistil, že je to víc než dvojnásobek – 68 500. A pokud se něco podstatného neudělá, život na ulicích hrozí dalším 120 tisícům lidí. Obcím krizové ubytování schází. Leda by je uhnízdili v symbolických Čapích hnízdech.

Má to další negativní důsledky: polovina dětí je v ústavech proto, že jejich rodiče nemají na bydlení. Když tu dospějí, značná část také končí pod mostem. Kolik jich je z každoročně zhruba tisícovky odcházejících, nikdo neví. Nevyhovující bydlení má půldruhého milionu občanů, z nichž je čtvrt milionu v dětském věku. Přitom ročně činí příspěvky na bydlení 13 miliard korun. Řešením je sociální bydlení, které preferuje 61 procent dotázaných uvedeného průzkumu. Zákon je připraven. Volných bytů jsou statisíce. Vláda musí počítat s tím, že zvyšující se počet ghett, lidí na ulici a jejich dětí v ústavech je, jak ukazují diskuse na sociálních sítích, vážným argumentem proti přijímání uprchlíků. Převládá názor, že neumí-li vláda integrovat vlastní občany, ať se nepokouší integrovat cizí. Je to sice pohled zjednodušený, ale pro mnoho lidí přesvědčivý.

Antonín Rašek, Praha

Obsah Listů 3/2016
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Silná a slabá místa sociální politiky

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu