Letos čekají ČR volby do zastupitelstev krajů a taky se obmění třetina senátu. Nechat se někam zvolit není přitom ádná legrace, a to nejen co do odpovědnosti vůči občanům a voličům. V deset let se vlekoucím procesu (okresní soud – odvolání – krajský soud – dovolání – Nejvyšší soud a zpět k okresnímu soudu) bylo zatím nepravomocně odsouzeno 23 zastupitelů jednoho velkého města k podmíněnému tříměsíčnímu trestu odnětí svobody za hlasování, kterým prodali pozemek za cenu, kterou soud nyní označil za nikoliv daném místě a čase obvyklou, tj. laciněji ne měli. A před pár týdny byl exprimátor Českých Budějovic opět nepravomocně odsouzen na 5 let odnětí svobody za podpis smlouvy, kterou moná neměl podepsat bez předchozího rozhodnutí rady města. I tento soudní proces ukazuje, e být starostou a zastupitelem není ádná legrace a hlasování téměř o čemkoliv, co má nějaký majetkový dopad, u teprve ne. Být obviněn či obalován, i kdy zastupitele soud nakonec třeba i obaloby zprostí (jako před časem celou bývalou radu jednoho kraje), je záitek, o který není co stát. V ČR je 6250 měst a obcí, a kdy sečteme všechny starosty, primátory a uvolněné radní, jedná se o cca 15 000 osob a k tomu další tisíce řadových zastupitelů. V úvodu svých přednášek pro starosty říkávám: Kdybych byl Praák a zvolili mě, klidně bych byl primátorem Hlavního města Prahy. Praský magistrát má spoustu úředníků, právníků, ekonomů, kteří by mi jistě velmi kvalifikovaně připravovali podklady pro má rozhodnutí. Ale být starostou malé obce třeba na Semilsku, být na radnici sám bez jediného úředníka, moná s účetní na půl úvazku, a mít přitom na krku veškerou odpovědnost za rozhodování obce v samosprávě i státní správě, to bych se bál.
U docela letitý a stále aktuální judikát Nejvyššího soudu jednoznačně říká, e starosta (i zastupitel) odpovídá i trestně právně za škodu vzniklou úkonem, který za obec učinil, a nemůe se dovolávat neznalosti zákona o obcích a principů nakládání s obecním majetkem s tím, e není právník ani e materiál a smlouvu parafovali úředníci – kdy by ona parafa potvrzovala jen náleitosti, nikoliv věcnou správnost. Prostě starostové za vzniklou škodu odpovídají, navíc nikoliv podle zákoníku práce, kde je pro zaměstnance limit 4,5násobku průměrného výdělku, ale podle občanského zákoníku, kde se i v případě nedbalosti poaduje náhrada škody v plném rozsahu. Nový občanský zákoník jako komplexní soukromoprávní norma se dotýká také volené samosprávy. Konkrétně § 159, kde se povinnost konat vdy s péčí řádného hospodáře vztahuje i na zastupitele, radní, starosty, hejtmany, kdy obec i kraj jsou povaovány za právnickou osobu a oni za její orgány. Ten, kdo přijme funkci člena voleného orgánu, se zavazuje, e ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou (k obci, kraji) i s potřebnými znalostmi (které musí mít nebo si je opatřit) a pečlivostí – tedy nejen formálně zvedat ruce. Má se za to, e jedná nedbale ten, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel při přijetí nebo výkonu funkce zjistit, a nevyvodil z toho pro sebe důsledky, třeba tím, e by rezignoval. Take povinnost péče řádného hospodáře se vztahuje na zastupitele, radní, starosty a hejtmany pro rozhodovací činnost, kterou musejí vykonávat na základě dostatečných informací, v dobré víře ve prospěch obce (kraje) bez preferování soukromých zájmů, opírat se vdy o racionální, nikoliv pocitové či politické základy a toto rozhodování musí být odborné. A pokud dojde porušením těchto principů ke škodě, je povinen ji nahradit.
Být starostou či zastupitelem obce či kraje není prostě legrace není. Bude mít časem vůbec zájem někdo někam kandidovat? Pro zajímavost: ve Švýcarsku, které je nám mnohdy dáváno za vzor, existuje trestně právní imunita i pro zastupitele obcí a kantonů – právě na hlasování v jejich orgánech. Nemyslím, e bychom měli jít touto cestou, ale... Zajímavé je, e třeba ministři (ne e bych jim přál) takové starosti nemají.
Autor vyučuje ústavní a správní právo na VŠ
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.