Řeknete nám, kde, jak a kdy vznikl cyklus Santo?
Začal jsem na něm pracovat několik měsíců po smrti papee Jana Pavla II., kdy v Polsku začaly vznikat jeho první pomníky. Nejvíce fotografií vzniklo v letech 2005–2007. Potom jsem fotografoval u jen příleitostně. Nejvíc mě zajímaly různé události spojené se vznikajícím kultem Jana Pavla II.: procesí, poutě, kříové cesty. Ale hlavní náplní mojí práce se staly pomníky Jana Pavla II., kterých je dnes v Polsku přes pět set.
Nesetkal jste se při prezentaci tohoto cyklu s nějakými negativními reakcemi? A kde se můeme setkat s kvalitní kritikou polské fotografie?
Projekt Santo nebyl nijak rozsáhle prezentovaný na výstavách. Otiskl ho týdeník Polityka a s negativními reakcemi jsem se nesetkal. Pokud jde o kritiku fotografií v Polsku, podle mě se nejzajímavější věci v této chvíli dějí kolem internetového časopisu Magenta Mag.
Ve své diplomové práci na Institutu tvůrčí fotografie jste psal o novém polském fotografickém dokumentu. Cyklus Santo je podle nás jasně spojený z jednou z jeho třech linií, s tou, která se na svět dívá s jistou ironií.
Jisté prvky přítomné v novém dokumentu mě v té době skutečně inspirovaly – hlavně odstup od fotografované skutečnosti. I kdy fenomén stavění a uctívání pomníků je pro mě něčím nesrozumitelným a podivným a můj pohled je spíše kritický, nechtěl jsem, aby divák měl pocit, e se vysmívám lidem, pro které je víra něco důleitého. Proto jsem se také rozhodl pro černobílou fotografii, která je podle mě subtilnější.
Ve zmiňované práci z roku 2010 píšete také o trochu jiných cestách rozvoje fotografie v České republice, na Slovensku a v Polsku. Jak ty rozdíly vidíte dnes?
V souvislosti s rozvojem internetových médií můeme sledovat unifikaci fotografie. U nemá význam, jestli bydlím v Polsku, v České republice nebo ve Spojených státech. Fotografové mají monost neustálé výměny myšlenek, co je velmi inspirativní, ale někdy si můete odnést pocit, e všichni fotografují stejným způsobem.
Jaký je význam opavského Institutu tvůrčí fortografie pro polské filmaře a fotografy? A vy jste se svou školou pořád v nějakém kontaktu?
Vliv na způsob práce polských fotografů můe být viditelný méně ne před deset lety, ale ITF je přesto v Polsku pořád velmi populární a škola začala být povaována za kultovní. Chce na ní studovat řada lidí. Já sám tam končím doktorská studia a je to velmi stimulující zkušenost.
Na čem dnes pracujete? Co chystáte?
Především se snaím dokončit svou doktorskou práci věnovanou historii fotografie v Horním Slezsku po druhé světové válce. V posledních letech jsem zcela opustil klasickou společenskou fotografii. Nyní pracuji na dvou projektech, které se týkají krajiny, a to v kontextu toho, jak se v postindustriálním prostoru definuje příroda.
-pe, tt-
Krzystof Szewczyk (1979) absolvoval Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a politologii na Slezské univerzitě v Katovicích. Přednáší na Akademii výtvarných umění v Katovicích, je spoluzakladatelem Nadace Kultura Obrazu.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.