Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
V Rusku tuhle zavřeli do basy člověka, který se někde na fejzbůku vyznal z víry, že Bůh neexistuje. Prý to uráží víru křesťanů pravoslavných, kteří si – s obdobnou mírou průkaznosti – myslí opak. Nechápu ovšem, odkud bere víra v to, že Bůh existuje, takové výsady, ani jakým právem a na základě jakého otřesně asymetrického zákona může být víra, že Bůh neexistuje, od křesťanů už zase nejen urážena, ale dokonce trestána. Podle mého logického úsudku by na základě rovnosti před zákonem (když už v Sovětském svazu něco takového jako zákony mají) měli být do vězení vsazeni rovnoprávně jak ti, kdo věří v neexistenci Boha, tak ti, kdo věří v jeho existenci; urážejí se totiž navzájem. Leda by se jedni i druzí přestali cítit uraženi. Ale raďte něco zemi, kde zítra znamená „navždy v pravěku“.
Na Slovensku zase jakýsi Kotleba, nacistický župan (ty vole! fakt si nevymejšlim, ne křupan! a má taky nacistický bačkory!), pár dní po volbách, v nichž ho lid povolal i do parlamentu, osobně uťal divadelní představení zvrhlým umělcům, zrádcům slovenského národa, a dohrál to za ně divokou slovenskou hajlovačkou s valaškami (v těch bačkorách).
Když jsem s Bohem naposled mluvil po skajpu Všudypřítomnosti, svěřil se mi, že když na nás tak kouká, radši by neexistoval. Ale v tom nemá na rozdíl od nás lidí moc na výběr. Jakožto Nestvořený a Tvořící tu musí strašit věčně (Jeho slova!), kdežto my lidé jsme klidně schopni rozflákat zeměkouli na padrť a vypařit se, že nás ani Luciper nenajde. Nakonec mi kladl na srdce, když jsme už taková hovada, abychom se aspoň hezky a slušně vyjadřovali, jak to žádají naši likvidátoři migrantů a islamobijci, jejichž vyhlášený jemnocit je dnes a denně zraňován urážkami od pseudohumanistů a jiných nechutných hlasatelů pravdy a lásky.
I otevřel před mýma očima internetovou stránku Deníku Referendum, kde si před Ním Jeho stvoření jménem Nushart takto naříká na neomalené útoky od levicových intelektuálů: „Jde tedy o paušální označení velké skupiny lidí za neslušné na základě jejich názoru, přesvědčení nebo způsobu jazykového vyjádření. Pan Patočka si prostě přivlastnil patent na ťsprávnéŤ vyjadřování, prostřednictvím něhož se snaží ve společnosti potlačovat jemu nepříjemný názor tím, že všechny jeho nositele takto dehonestuje. [...] Toto jednání (ponižování a urážení) totiž žádného odpůrce uprchlíků ke změně stanoviska nepřesvědčí, naopak podněcuje vůči uprchlíkům další odpor, dále vyhrocuje ve společnosti spor, a to případně až do krajnosti, hrozící přerůst v násilí.“
„Vyplývá z toho,“ dodal Bůh, „že vaši ťodpůrci uprchlíkůŤ jsou většinou dobračiska, která by se jinak rozdala, ale prostě u vás nechtějí žádné cizí trhany, a hubit je všemi prostředky požadují toliko ze zoufalství, protože nevědí, co jinak s nimi, když se jich do Evropy už tolik nahrnulo, a těžko jim tedy tento – podle pana Nusharta – názor zazlívat. Nic jiného ostatně neříkal loni 17. listopadu ani váš Pamprezident Zeman, když na neonacistickém shromáždění svolaném k jeho oslavě žádal od toho nepatrného zbytku populace, kterému chybí slušné vychování, aby většinové nacisty lépe toleroval a neurážel je hanlivými a nactiutrhačnými výrazy, například označováním za nacisty.“
„Zajisté, milý Bože, Ty musíš mít pravdu,“ odpověděl jsem pokorně, „zjev mi však, jakými tedy výrazy měli bychom se my bloudící o nacistech vyjadřovat, aby to bylo slušné?“
„Nu,“ pravil Bůh, „kde jinde hledat vzory takového slušného vyjadřování než přímo u těch, kdo pro sebe té slušnosti žádají, a co jiného než se jejich dozajista ctnostného výraziva dodržovat a je ve všem všudy napodobovat?“
I rozevřel zprudka další webovou stranu a před mými zraky se zaskvěla Česká poéma nacistova, nadepsaná ryzím Českým Nacionalistickým Patvarem: AntiMultiKultiWatch a uvedená neméně ryzím Českým heslem: „Monitoruj, Lokalizuj, Reportuj!“, jímž lze též zdárně volat na psa (skutečně České „Sliď, Vyhmátni a Poštvi!“ už tak počestně nevypadá). Ty poémy jsou vlastně čtyři, nadepsané krásnými ryze Českými názvy: Imigranti, Xenofilové, Neomarxisté, ale ta, na níž dal mi Bůh zrakem spočinout, nazývala se Hnusáci a úchylové. Autor, jenž dílo zbásnil a zběsnil, se nepodepsal, skromně se tak vzdávaje zásluh i nároku na státní vyznamenání od Pamprezidenta Zemana, které by ho jinak 28. října určitě neminulo, a nakonec možná nemine.
Báseň je velice dlouhá, sestává z krátkého exordia (předznamenání), sto čtyřiasedmdesáti versetů a krátké, jednořádkové kódy zvoucí další bezúhonné nacistické básníky k doplňování nových versetů. Každý verset je lapidární charakteristikou nějaké osoby, jejímž jménem je nadepsán a která se jemnocitnému nacistickému básníkovi jeví jako hnusák nebo jako úchyl, případně jako oba tyto typy zároveň. Dalo by se říci, že útvar ten tvoří v české poezii nový žánr, a sice žánr tzv. „šibenic“. Báseň zde pro svou délku nemůže být reprodukována celá, uvádím jenom místa lyricky nejmohutnější, která nás sprosté pravdoláskaře nejlépe poučí, jak se máme o českých nacistech co nejvhodněji a nejcituplněji vyjadřovat. Pro zesílení lyrického účinu, a protože tu jde hlavně o vzor slušného vyjadřování, potlačuji většinu prvků realistických, které nicméně k poetice díla také patří – tj. např. jména dotyčných hnusáků, jejich fotografie, zaměstnavatele či vzdělávací ústavy, domácí a mailové adresy, telefonní čísla, data narození, rodná čísla apod. Systematický výskyt těchto údajů působí zvlášť úchvatně v kontrastu s anonymitou autora a svědčí o jednoznačně hrdinském charakteru neznámého básníka – mám-li zůstat u požadovaného slušného vyjadřování, které se v tomto případě označuje učeným slovem antifráze.
Pan Nushart a vůbec čeští měšťanostové zakládající si na své počestnosti a tuze hákliví na to, aby jim někdo předhazoval nemravnost, natož zrůdnost, ale třeba i pan Keller a novináři z „levicového“ Práva by si měli uvědomit, co omlouvají, za co tedy nesou odpovědnost, a že následky padají na jejich hlavy. Pokud jde o tu část moci výkonné a soudní, která ještě není nacismem prolezlá, možná by bylo vhodné, aby dávala šibenice na veřejných shromážděních do souvislosti s touto obecně dostupnou literaturou a v takové souvislosti také činy jedněch a druhých posuzovala.
Ostatní lidstvo: čtěte a budete vědět, jak se o nich má mluvit. Ale obávám se, že na tento způsob slušnosti bude mít jen málokterý levičák žaludek a že většina zůstane jenom u střízlivého a mírného označení „nacista“.
Česká poéma nacistova
Je známým faktem, že se v neo-marxistických, anti-rasistických a multi-kulturně levičáckých skupinách sdružují vyšinutí jedinci, rozvrácené patologické osobnosti, psychicky labilní pseudo-humanisté, narkomani, psychedelici, filozofující pseudo-umělci, neschopní a vykořenění outsideři, homosexuálové a další devianti.
Důvodem je hlavně to, že tyto osoby (často již od dětství) vnímají své odchylky a svou odlišnost vůči normálním lidem z většinové společnosti. Cítí se vyčlenění, frustrovaní a menšinoví. To je vede k identifikaci s ostatními odlišnými menšinami a imigranty, kterých se pak fanaticky zastávají, prosazují jejich imigraci a zvýhodňování. Někdy je jejich vnitřní ztotožnění (identifikace) s menšinami tak silná, že projevují etno-masochismus – radost a uspokojení z toho, když imigranti a příslušníci menšin působí škody členům bílé většinové společnosti, nebo nad nimi získávají převahu. Osoby na této stránce sice spadají do kategorie „Xenofilové“, ale rozhodli jsme se pro ně vyhradit novou kategorii s důrazem na fotografie, ze kterých je patrné, o jaké zjevy se jedná.
Anti-rasistický levičácký hnusák. Pochází z Hradce Králové.
Jeho oborem jsou, jako u většiny pseudohumanistických levičáků, filozofické a humanitní pavědy.
Zamindrákovaný retard, novinář z podřadného časopisu Respekt, protičeský bojovník proti rasismu, permanentně uráží a plive na národ a vlastenectví.
Začala nacionalisty nenávidět poté, co ztroskotal její vztah s nacionalistou, za kterým dolejzala.
Neo-marxistický „intelektuál“ a novinář z Prahy s psychopatickým výrazem ve tváři.
Chrání cikány, devianty a imigranty, zamindrákovaná proti národu (asi proto, že i dekl od žumpy je atraktivnější, než ona).
Lesbická aktivistka a feministka (s takovým ksichtem ani nic jiného být nemůže).
Tělesně postižený. Silně zamindrákovaný úchyl. Na svých stránkách a na svém blogu fanaticky obhajuje cikány a jakékoliv menšiny, štve proti národní hrdosti, údajným „rasistům“ a nacionalistům. Je posedlý „nácky“, které vidí všude a za vším. Kromě toho se sám přiznal, že má psychické problémy.
Postižený vozíčkář, zdeformovaný fyzicky i psychicky, neomarxista a antirasista, z Prahy. Účastní se multikulturně-levičáckých akcí a Prague Pride, obhajuje cikány a jakékoliv menšiny. Také propagoval akci Stop Čechům.
Postižený retard z Břeclavi, ochránce menšin.
Vypadá jako žid, ale je to evangelický farář a ochránce menšin. Člen levičácké pro-cikánské skupiny „Nenávist není řešení“.
Stejně pokřivený jako jeho dementní obličej. Ve svých článcích štve proti národu a píše o „hnědnutí“ a fašizaci, kdykoliv někdo odmítá multikulturalismus, eurohujerství a internacionalismus.
Velmi podivný hermafrodit. Hudebník, homosexuální aktivista a organizátor „homosexuálních křesťanů“ na Prague Pride.
Je z 1/2 židovského původu. Trpí patologickou nenávistí k národu a bílé společnosti, z čehož se často vyznává na soc. sítích.
Ten by mohl hrát oživlou mrtvolu v nějakém béčkovém zombie hororu a ani by ho nemuseli maskovat.
Pravděpodobně psychicky narušená již od dětství, její matka-prostitutka jí (sic!) dala k adopci. Nyní své syny systematicky vychovává k homosexuálnímu stylu a xenofilii.
Homosexuálně-levičácký deviant, aktivista a feminista. Vystudoval: Studia genderu a sexuality. (Ano, i takové věci se dnes učí na neomarxistických fakultách a levičáci za to získávají VŠ diplomy.)
Známý úchyl z Německa, který se v ČR zabývá bojem za cikány a protičeským aktivismem.
Pracuje jako redaktor v levičácko-homosexuální stoce Radio Wave – Český rozhlas.
Tato nechutná feťácká držka je pro-islámská anarchistka, antifašistka a bojovnice proti rasismu. Dříve působila v Palestině, měla poměr s několika muslimy.
Zajišťuje islamofilům právní servis a podává na vlastence trestní oznámení.
Patologicky xenofilní aktivistka, propaguje multikulturalismus a antirasismus. Vzala si negroida ze Zambie a umožnila mu usadit se v ČR. Organizuje negrofilní akce v Brně.
Pobýval v cikánských ghettech na Slovensku. Vyučuje Kulturní antropologii. Provozuje homosexuální cestovku, propaguje sexuální deviace a je tolerantní k levičáctví.
Člen FB skupiny „Nevadí mi české mešity“, odporný úchyl.
Cikánofilní kentusák, alternativec, internetový stalker, udavač. V dubnu 2014 podal trestní oznámení na autory proticikánské FB stránky, za což byl oslavován na webu Romea.
Zelený buzík.
Napojen na skupinu falešných křesťanů a na homosexuály (pedofily), kteří infiltrují církev a mládežnické spolky. Rodiče, pozor – angažuje se i ve Skautu – může zneužívat chlapce.
Pořádal úchylné přednáškové akce s názvy jako „Emancipace homosexuality“, nebo „Buzince našich bab a dědů“.
Nemocná levičácká pseudo-umělkyně, feministka. Působí v několika galeriích a uměleckých školách, kde propaguje svoje úchylnosti.
Levičácký umělec, antifašista a anti-rasista, perverzák, režisér úchylných divadelních her plných homosexuality a levičáctví.
Protinárodní etno-masochistka, na svém blogu obhajuje vše barevné a odlišné. Čechy označila za spodinu.
Homosexuální hnusák, člen spolku sexuálních menšin na Univ. Karlově.
Divný psycho-úchyl, antirasista, protinárodní multi-kulti fanatik, v diskuzích zaslepeně obhajuje muslimy, cikány, homosexuály a cokoliv odlišného a cizího.
Dekadentní homosexuální básník a spisovatel, ochránce menšin, psychotik.
Retardovaný homosexuální debílek z Prahy, levičácký Prague Pride aktivista, studuje kulturní antropologii.
Slizký pražský buzno-herec, hraje hlavně v podřadných seriálech, podporuje adopce a homosexuální hnutí.
Jeho záliby: punk, psychoterapie, psychologie, sebezesměšňování a sebepoškozování.
Alternativní hipík, primitivní pseudo-umělec, antifašista, feťák z pražské levičácko-umělecké stoky.
Anti-rasista, antifašista, dredatý feťák.
Vyšinutá cikánská aktivistka, exhibicionistka, demonstrantka.
V jedné z jeho antirasistických performancí z léta 2014 běhal po ulicích a líbal cikány.
Z jejího teatrálního a pomateného vystupování v některých situacích lze usuzovat na psychickou poruchu.
Neo-marxistický fanatik, jeho FB je plný rudých obrázků Lenina, Trockého a dalších marxistických židů. Bolševismus je podle něj největší demokracie ze všech.
Toto kolaborantské euro-prase obhajuje imigranty a prosazuje, aby ČR ve velkém dovážela muslimské azylanty.
Jako většina levičáckých umělců je psychicky nemocná, k čemuž se přiznala v jednom rozhovoru.
Vydává se za křesťana a teologa, ale je to levičácký úchyl a anti-křesťan. Obdivuje židovství, obhajuje islamizaci.
Tento bizarní mutant se v Ústí angažuje ve prospěch cikánů.
Anarchistický židák, feťák, levičácký umělec a aktivista.
Kritizuje svobodu slova a podporuje kriminalizaci názorů proti imigraci a homosexualismu.
Tato kupka hnoje je česko-americký performer, disident, aktivista proti rasismu, alternativní umělec a vysokoškolský pedagog.
Zablešená smažka, smrdí i na fotce.
Feťácká matrace z Prahy, aktivistka, demonstrantka.
Homosexuální úchylák, alternativní aktivista, na fotce se svým gay partnerem.
Odpudivý levičácký zjev, člen iniciativy Ne Rasismu.
Už podle ksichtu je jasné, že je to lidskoprávní intelektuál, antirasista a antifašista.
Živila se trollením a spammováním v národoveckých diskuzích. Pochází z pochybné famílie – její otec byl schizofrenik, bratr se předávkoval. Sama je také psychicky labilní.
Moderátor, pravděpodobně buzerant, zapojil se do kampaně za adopce dětí, aby se mohly legálně dostat do rukou deviantů.
Teplý kadeřník, v kampani za práva deviantů žádal adopce dětí. Provozuje kadeřnický salon, chodí k němu hlavně celebrity, místní prostitutky, homosexuálové a podobný kosmopolitní odpad.
Nemocné oikofobní prase. Psal o své fobii z národa – že se bojí českých „rasistů“ a invazi imigrantů naopak vítá. Díky svým protinárodním názorům si vysloužil to, že ho propagují novináři. Zabývá se psychoterapií.
Anarchistická kanálie, feťácká ojetina, policií zadržená squatterka, přijímačka uprchlíků. Často bývá na demonstracích proti rasismu a nacionalistům. Duševně nemocná, má psychiatrickou diagnózu a absolvovala několikaměsíční léčbu.
Úchylný levičácký farář.
Homosexuální AIDSák z pražské neziskovky, bojuje proti předsudkům a diskriminaci deviantů nakažených HIV. Kritizuje společnost, že tyto „chudinky“ odmítá. Podle levičáků bychom asi měli každého infikovaného úchyla obejmout a políbit.
Nemocná xenofilka, jezdí pomáhat ilegálním imigrantům a převáží je ve svém autě. V jednom z maďarských táborů brečela a plazila se po zemi – prý nemohla zadržet emoce. Prostě psycho.
Odporný fekál, bývalý bulvární novinář. Je to syn primitivního nováckého baviče a žida.
Tohle patří mezi antirasistickou a humanistickou elitu. Homosexuální prostitut nakažený virem HIV, alternativní umělec, narkoman. Pohybuje se mezi progresivními pražskými umělci, bezdomovci a levičáckými aktivisty.
Napsal „báseň“ proti odpůrcům imigrace. Jeho poezie je primitivní proud vulgarismů na úrovni mentálně retardovaného, bez jakékoliv umělecké hodnoty.
Transsexuální deviant, aktivista, umělec, propaguje sex. poruchy a nemoce.
Básnířka, homo-aktivistka, angažuje se v homosexuálních iniciativách, žije v bytě se dvěma devianty a propaguje úchylnosti. Působí v mládeži Českobratrské církve.
Prosadil nový předmět „Budoucnost demokracie“, kde se vyučuje levičácký aktivismus v praxi. Propaguje veškeré prouprchlické a protinárodní weby a akce.
Patologický xenofil, bije se za všechno barevné a odlišné.
Na fotce druhá zleva spolu s dalšími zrůdami z hnutí Mladí Zelení.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
