Nejsilnější česká politická strana můe počítat s existencí asi jen poloviny členské základny. I to je jeden ze způsobů, jak vyloit nezájem straníků o nově prosazené primární volby. Zajímat by se o jejich výsledky měli všichni zastánci teze, e o ivotě ve státě rozhoduje politika a e strany jsou nástrojem, jak vést nenásilnou debatu o dalším směřování země.
Sociální demokracie letos poprvé pořádá primárky pro krajské a senátní volby. Cílem je, aby o sestavení kandidátních listin rozhodla členská základna v přímém hlasování. Jedná se o výsledek dlouhotrvajícího procesu, na jeho počátku byla v březnu 2014 ideová konference ČSSD v praském hotelu Olšanka. Jako další kroky následovaly vnitrostranické referendum, které primárky schválilo v létě 2014 a sjezd, který je vloni na jaře převedl do vnitrostranických dokumentů. Celý proces měl vést k obnově dialogu se členskou základnou i posílení jejího vlivu na chod strany. Předseda strany Bohuslav Sobotka hovořil v té souvislosti o demokratické revoluci.
ČSSD zveřejňuje volební účast a výsledek zvoleného lídra do krajských voleb či kandidáta na senátora. Podle údajů, které jsou zatím k dispozici, členové a členky strany většinou dostali ke schválení jednoho kandidáta, kterého mohli buď potvrdit, nebo odmítnout. Výjimkou byly dva senátní obvody, kde bylo na výběr ze dvou kandidátů. Aby hlasování bylo platné, muselo se ho zúčastnit alespoň třicet procent členů strany v daném volebním obvodu.
Volební účast u primárek pro senátní volby se podle výsledků známých v době psaní tohoto textu pohybuje mezi padesáti a šedesáti procenty, jen výjimečně překročí hranici šedesáti procent, ale někdy dosahuje jen něco málo přes třicet nebo kolem čtyřiceti procent.
Podobně neslavný je také počet hlasů, který kandidáti na senátora obdreli. Vzhledem k omu, e se většinou jednalo pouze o jednoho kandidáta, který neměl konkurenci, jsou výsledky dosti chabé. Nejčastěji se pohybují mezi padesáti a sedmdesáti procenty, ale narazíme zde i na výsledek pod čtyřicet procent. Výjimkou byli Pavel Čekan v Karlových Varech a Jaroslav Dvořák se svými více ne devadesáti procenty v Novém Jičíně.
V primárkách pro krajské volby se volební účast pohybuje něco málo nad padesáti procenty. Martin Netolický v Pardubickém kraji získal přes 53 %, Jiří Zemánek v Olomouckém přes 61 % a Michal Hašek v Jihomoravském kraji necelých 65 % hlasů. Všem se podařilo překonat hranici padesáti procent nutnou pro zvolení lídrem.
Zaráející je jednak celkově velmi nízká volební účast, která odpovídá přiblině účasti ve vnitrostranickém referendu v létě 2014. Jinak řečeno, z členů a členek sociální demokracie je moné počítat tak přiblině s polovinou. Ta druhá o sobě nedává vědět ani v případě velmi důleitého vnitrostranického referenda – kdy má monost se podílet na sestavování kandidátek.
Pokud ale například kandidát na senátora Stanislav Huml získal 51,7 % hlasů při účasti 33,14 %, tak není těké spočítat, jak nízký byl podíl straníků v daném volebním obvodě, kteří pro něho hlasovali. Kolik z nich asi bude ochotných Stanislavu Humlovi nejenom odevzdat svůj hlas, ale třeba mu také pomáhat s předvolební kampaní? Nebo to byl protest proti jeho nominaci, který členové vyjádřili pasivitou místo aktivním odmítnutím?
Sociální demokracie se primárky v drtivé většině případů rozhodla pojmout ne jako hlasování, kde se o kandidátech rozhoduje a členové si mezi nimi vybírají, ale kde potvrzují ty, kteří jsou jim předloeni. Nejviditelnější to je u lídrů krajských kandidátek a u kandidátů na senátory. Pokud členové strany rozhodují o jednom jméně, těko hovořit o tom, e si svého kandidáta vybrali. Kdyby kandidátů bylo více, vítěz by měl patrně ještě méně procent hlasů a celkový dojem by mohl být, e v sociální demokracii probíhají mocenské souboje o pozici lídra, ale členové strany by do celého procesu byli skrze různé kandidáty více vtaeni, a mohli by mít pocit, e o něco skutečně jde.
Ještě není jasné, zda primárky splní svoji funkci v tom, e v nich členové strany budou v hojném počtu měnit pořadí jednotlivých kandidátů na kandidátní listině. Kritici volebních řádů ze spolku Idealisté.cz nebo také ministr pro lidská práva, rovné příleitosti a legislativu Jiří Dienstbier dopředu upozorňovali na to, e volební řády činí tuto monost velmi obtínou. Zatím byly posuny na kandidátce avizovány jen v početně slabém Libereckém kraji.
Nastalou situaci tak můeme číst buď tak, e v sociální demokracii sice proběhla deklarovaná demokratická revoluce, ale členové strany mají pocit, e se o nic takového nejedná a e jejich monosti něco měnit jsou stále omezené, případně není z čeho vybírat, take se celého procesu účastní spíše méně.
Navíc celá záleitost odhalila, v jakém stavu se nachází členská základna sociální demokracie. Pokud v některých volebních obvodech pro kandidáta na senátora hlasuje patnáct procent zdejších členů, kdo mu pomůe s kampaní? V případě 53 % hlasů z 54 % členů, které obdrel krajský lídr Martin Netolický, není situace o moc lepší. Ani jeden z nich přitom neměl protikandidáta. U masové strany, za kterou se sociální demokracie stále ještě povauje, je ale role členů klíčová, a to rovně ve volebních kampaní. Stranické primárky ukazují, e ČSSD začíná mít v této oblasti problém.
Sociální demokracie v případě zavedení primárek učinila zásadní krok, ale pokud nemá zůstat na půli cesty, měla by zváit, zda potvrzovací pojetí primárek straně ve výsledku spíše neškodí, byť posiluje dojem, e sociální demokracie je jednotná strana, její členská základna se shodne na svých kandidátech.
Volební řády se schvalují vdy znovu před kadými dalšími volbami, take prostor pro nápravu existuje. Dát členům skutečně na výběr sice můe vést k bouřlivějšímu zápasu o podobu kandidátek a také k jejich výraznějším změnám, které ne vdy musí být po chuti krajskému vedení strany, ale taková je u demokratická revoluce.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.