Kulatý stůl prognostiků jako první část konference Centra pro sociální a ekonomické strategie UK sice končil konstatováním, e se autoři Vize rozvoje ČR do roku 2015 příliš nemýlili (Kdy se nedbá na prognózy, Mf DNES 7. 11. 2015), ale politické elity reagovaly na varování většinou teprve tehdy, a došlo ke katastrofickým situacím, jako byly např. při reformě Integrovaného záchranného systému povodně. Sympózium jako druhá část konference mělo ambiciózní téma Vize rozvoje ČR do roku 2030. Tedy bylo jakousi prodlouenou sondou do budoucnosti a vystoupení předních odborníků by mohlo slouit jako soubor hypotéz pro zpracování další dlouhodobé vize. Pozornost příštího patnáctiletí bude podle expertů upřena k EU. Zda tuto svým způsobem unikátní organizaci, která se v současné době nachází v jisté krizi, zachránit a dále rozvíjet, nebo nechat padnout. Spíše přeije – hlavně pod tlakem migrace a z pudu sebezáchovy. Mělo by k tomu přispět ne snad přímo vytváření evropského politického národa, ale společného evropského vědomí. Rozpad EU by evropské země zjevně přinejmenším ekonomicky oslabil.
V případě, e EU se bude nadále rozvíjet, je nutné počítat s tím a rychle se přizpůsobit tomu, e v členských zemích bude stále více platit evropské právo. Z ideového hlediska se předpokládá, e náboenství určujícím faktorem rozvoje nebude. Je nutné počítat s tím, e dojde k oslabování tištěných médií a posilování sociálních sítí.
Jedním z předpokladů efektivnějšího fungování českého státu jsou podstatné změny nepříliš zdařilého zákona o státní slubě. Je nutné zlepšit i činnosti a především respektovat návrhy Bezpečnostní informační sluby, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších podobných organizací a institucí. Na druhé straně by se nemělo strašit nesčetnými reformami a přijímáním dalších zákonů a jejich novelizací. Země potřebuje solidní vizi, ale ne desítky či vlastně stovky nejrůznějších strategií, jejich ivotnost na úrovni vlády netrvá podle výzkumu v průměru déle ne tři a půl roku. Zcela zjevně po celou polistopadovou historii chybí na úrovni vlády strategický útvar. Jeho výstupy by měly být schvalovány vládou a oběma komorami parlamentu jako závazné.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.