Martin Hrubý

Pexeso, Industrial

Studoval jste na Pražské fotografické škole, zajímala vás fotografie již od dětství ?

Vůbec ne, studoval jsem napřed elektrotechniku, průmyslovku i VUT, ale pak jsem si uvědomil, že mě to neuspokojuje. Představoval jsem si, že budu třeba navrhovat nějaké přístroje, které usnadní lidem život, ale k ničemu takovému jsem se na těch školách nedostal.

Přitahovalo mě povolání kameramana, i proto, že se filmováním zabýval strýc. V podmínkách k přijetí na AMU jsem se dočetl, že předpokladem jsou znalosti absolventa střední fotografické školy. Proto jsem ji začal večerně studovat. A pak, snad už po půl roce, jsem se rozhodl u fotografie zůstat.

Proč?

Nějak mě to zasáhlo. Zajímal jsem se o výtvarné umění a nadchlo mě, že mohu tvořit obraz, aniž bych uměl malovat. A uvědomil jsem si také, že fotograf na rozdíl od kameramana může pracovat samostatně a není jen prodlouženou rukou jiných.

Kudy vedla cesta na Institut tvůrčí fotografie?

Dověděl jsem se o něm od spolužačky, do té doby jsem hledal jen v Praze, studovat dálkově jinde mě předtím nenapadlo.

V Opavě už to bylo něco úplně jiného, na Pražskou fotografickou školu ale vzpomínám v dobrém, jako laikovi mi dala výborný praktický úvod do fotografie. Důležitou učitelskou osobností tam byl Ján Šmok a šmokovská fotografie byla vystavěna na racionálních systémech. Na ITF se dává větší váha citu, prožitku než pravidlům. Profesora Šmoka jsem nicméně zažil také v prvním ročníku v Opavě.

Živila vás ale pořád ještě elektrotechnika?

Začal jsem se zabývat počítačovou grafikou, to mi bylo přece jen bližší, fotografií jsem se živil jen částečně. Teprve před několika lety jsem se rozhodl vsadit všecko na jednu kartu, tedy na fotografování.

A lze se tím uživit?

Trochu odbočím: v přestávce mezi bakalářským a magisterským studiem v Opavě jsem tři roky učil externě na FAMU. A tam jsem nabyl dojem, že studenti chtějí ode mě nejvíc vědět to, co se tam naučí – jak se prakticky uplatnit, jak se fotografováním uživit. Řekl jsem si, že nemohu učit, dokud se to nenaučím sám. Tak se učím.

Soubor Pexeso vznikl shodou okolností?

K těmto koncepčním věcem docházím takříkajíc kontemplací. Prvotní jsou nějaké pocity, záměr onoho sdělení. Forma teprve následuje. U Pexesa mě napadl ten jazyk jako vyjádření určitého humoru, jemné nadsázky.

K cyklu Industrial, z něhož jsou poslední čtyři fotografie, vás neinspiroval široký formát?

Trochu ano. Když jsem byl kdysi na civilní službě na FAMU, ten formát jsem uviděl a napadlo mě, že by byl vhodný pro koncept, o kterém jsem právě uvažoval, že by ho podtrhl tím, jak mění perspektivu, jak zakroutí ty industriální strohé linie a vlastně jen ten stojící portrét zůstává nedeformovaný.

-tt-

Martin Hrubý

Martin Hrubý (1973) absolvoval Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Volnou tvorbu vystavoval v rámci kolektivních výstav i samostatně, nejčastěji v Praze, kde žije. Nyní se věnuje převážně užité fotografii.

Obsah Listů 1/2016
Archiv Listů
Autoři Listů

Martin Hrubý

Pexeso, Industrial

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu