Alena Wagnerová

Dobyvatelé a kolonisté

Nestalo se vám už také, že jste někde v přírodě najednou jako očarováni stanuli na místě, které se zdálo být v celé své kráse nedotčeno civilizací? Nemusela to být přímo divočina, ale i prostor, kterého se už dotkla lidská ruka: louka na kraji lesa, ve večerním šeru odpočívající hladina rybníka nebo sad se starými ovocnými stromy. A když jste se pak náhodou cestou nebo v nejbližší hospodě s někým dali do řeči, řekl vám, že právě tam se bude v nejbližší době stavět. A teď si můžete vybrat mezi řadou možností; od čtvrtého bloku Temelína, zlatého dolu, frackingu přes lanovku, lyžařský vlek, přípojku dálnice až po wellness hotel pro tři sta hostů nebo nejnověji park větrných elektráren, které budou dnes a denně rozsekávat dosud nedotčený horizont. A někdy se na takovém výletě setkáte i s člověkem, který vám bude vyprávět o zkušenosti, kterou právě udělal se zahradou; zdědil ji po rodičích, měl ji rád, léta rouboval a pěstoval, a teď ji má přetnout nová silnice. Možností, jakým způsobem takové člověku milé místo zabetonovat, je nepřeberně, ale výsledek je stejný: kout ještě nedotčené nebo zvlášť přívětivé země nenávratně zmizí. „Krajina získá uspořádaný vzhled,“ říká tomu technokratický rozum. A už z té věty je slyšet hluboké oddechnutí, že nám ta příroda nebude kazit naši technickou civilizaci, bránit pokroku, ale sloužit. S Alpami se to vcelku podařilo, dohnat a předehnat je měla pokud možno Šumava, na řadě je německý Harz a další místa až na Dálném Východě. Protože globalizace také naplno otevřela brány vytěžování dosud nedotčené přírody v tak zvaných zaostalých zemích. Poutník, zvlášť ne ten osamělý, už není vítán nikde. Protože kde zůstala tržba?

Stejnou zkušenost můžete udělat v celé Evropě a všude se také setkáte s podobnými příběhy. A jestliže se vám to stane po několikáté, začnete se ptát, proč jsou to právě jedinečná, nezapomenutelná, často i nepřístupná místa, která neodolatelně přitahují všechny ty moderní odrůdy starých dobyvatelů, investory, developery, technokraty vybavené mocí a penězi, aby se právě zde zviditelňovali se svými projekty komercializace krajiny, v nichž se nedotčenost, krása a tisícileté trvání proměňuje ve zboží, a právě tím ztrácí svou cenu.

A tak se právě evropská kulturní krajina v mnoha svých podobách, do níž je zasazena i většina středověkých měst a vesnic, dnes stává bitevním polem, na němž se spolu střetají dva různé lidské postoje ke světu kolem nás, jimiž se od sebe od pradávna liší dobyvatelé a kolonisté. Na rozdíl od těch dřívějších si dnešní dobyvatelé už cizí země nepodmaňují silou meče, ale mocí peněz. Jestliže ty pradávné hnala do jejich výbojů vůle podrobit si cizí země a touha po slávě, pak ty dnešní vidina zisku. A technokraty mezi nimi touha technickými prostředky ovládnout svět a přírodu.

Evropská kulturní krajina ale není dílem dobyvatelů, ti ji svými opakovanými nájezdy spíš ničili, nýbrž kolonistů, kteří ji vytvořili v tisíciletém procesu práce a kultivace. Ti nepřicházeli do země s vůlí k moci, ale s vůlí vzdělat ji, protože hledali místo, kde by mohli pracovat a žít. Oni to byli, kdo proměnili v pole, louky a lesy hercynský prales, v místo k životu alpské podhůří, osídlili Šumavu a všechna ostatní evropská pohoří.

Jistě i oni proměňovali, stavěli, bořili, káceli, ale neuměli to jinak než s citem pro místa, kde žili. K pomoci při svém díle neměli – ještě před dvěma sty lety – než sílu svých rukou, vody, větru a zvířat a práci jim usnadňovalo jen pět jednoduchých strojů, páka, kladka, kolo na hřídeli, nakloněná rovina a šroub. A přece pouhýma rukama vytvořili evropskou kulturní krajinu, snad i proto, že znali hranice svých možností a s pokorou je přijímali, což dobyvatelé nedovedou.

Můžeme-li věřit starým pověstem, přišli Češi do této země ne jako dobyvatelé, ale jako kolonisté. Snad se do ní jednou jako kolonisté znovu vrátí.

Alena Wagnerová (1936) je spisovatelka.

Obsah Listů 1/2016
Archiv Listů
Autoři Listů

Alena Wagnerová

Dobyvatelé a kolonisté

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu