Podle úředních statistik ije v současnosti ve Spojených státech více ne půl milionu bezdomovců (čtvrtina z nich jsou děti). Tento fakt je výrazným ukazatelem americké sociální reality, odpovídá nedostatku přístupného bydlení a klesajících mezd nízkopříjmových skupin pracujících Američanů a jejich rodin.
Údaje pocházejí ze zprávy ministerstva stavebnictví a městského rozvoje (Department of Housing and Urban Development), vydané 19. listopadu 2015. Podle ní bylo v zemi 564 708 bezdomovců (počítáni byli jak ti, kdo ili v útulku, tak ti, kteří jej neměli). Sčítání prováděli dobrovolníci v lednu minulého roku. Sotva se zmýlíme, kdy řekneme, e skutečná čísla jsou ovšem vyšší – mnozí bezdomovci toti ijí v motelech, u přátel nebo příbuzných nebo jenom na ulici a počítáni nebyli.
23 procent sečtených (127 787) jsou děti mladší 18 let. Údaj je v rozporu se statistikou jiného federálního ministerstva – ministerstvo školství toti vykázalo na školách prvního a druhé stupně 1,36 milionu školáků-bezdomovců (mimochodem dvojnásobek počtu z roku 2006 – před začátkem finanční krize).
Podle ministerstva stavebnictví 206 286 lidí ilo v bezdomoveckých rodinách s dětmi – tedy 36,5 procenta úhrnného počtu. 6 procent z nich byli chroničtí bezdomovci, u nich hlava domácnosti byla invalidní a byla bez domova celý rok anebo v uplynulých třech letech měla aspoň čtyři období bez domova. Z údajů lze rovně vyčíst, e od roku 2014 do loňska bezdomovců o 2 procenta ubylo. Nicméně i pokud by tento údaj byl bernou mincí, jde o pokles tak nepatrný, e na celkovém obrazu sotva co mění.
Podle Národního sdruení pro skončení bezdomovectví (National Alliance to End Homelessness) nedostává se v celých Spojených státech 7 milionů cenově přístupných bytových jednotek. Pro ty, kdo hledají (potřebují) levné byty, je to zoufalá situace. Přitom tito potřební čelí poklesu reálných mezd. Nedávná zpráva Projektu celostátního zákona o zaměstnanosti (National Employment Law Project) uvádí, e dělnické mzdy v letech 2009–2014 poklesly o 4 procenta (uváíme-li inflaci).
Z uvedených 564 708 bezdomovců 69 procent ilo v útulcích; 31 procent je nemělo a ilo v místech pro lidské bydlení nevhodných (pod mosty, v autech nebo v opuštěných budovách). Více ne polovina této populace je přitom soustředěna v pěti státech: Kalifornie čítá 21 procent – 115 738 osob, New York 16 procent – 88 250 osob, Florida 6 procent – 35 900 osob, Texas 4 procenta – 23 678 osob a Massachusetts 4 procenta – 21 135 osob.
Třebae v 33 státech a Kolumbijském okrese (District of Columbia, který se kryje s hlavním městem Washingtonem) se počet bezdomovců od roku 2014 sníil, v 17 státech se zvýšil (ve státě New York explodoval o 7660 osob, tj. o 9,5 procenta během jednoho roku. Od roku 2007 zail New York růst o 41 procent – 25 649 jednotlivců).
Více ne kadý pátý bezdomovec byl zjištěn ve dvou největších městských oblastech: ve městě New York, kde bylo napočteno 75 323 bezdomovců (14 procent úhrnu USA), a v Los Angeles (městě a okrsku) se 41 174 osobami (7 procent úhrnu). Následují Seattle s 10 122, San Diego s 8742, Las Vegas se 7509 a District of Columbia se 7298 bezdomovců.
63 procent bezdomovců jsou jednotlivci bez dětí. Z toho 358 452 (57 %) ilo v nouzových útulcích, dočasných ubytovacích programech nebo bezpečných azylech. Zbývajících 43 procent ilo drsně: na ulicích, v parcích, opuštěných budovách nebo pojízdných prostředcích. Většina bezdomovců-jednotlivců (72 %) byli mui.
Devět z kadých 10 bylo starších 24 let. 54 procent byli běloši, neúměrně byli zastoupeni Afroameričané (36 %), Hispánci nebo Latinoameričané tvořili pouze 17 procent.
Ministerstvo stavebnictví a městského rozvoje definuje mladistvé bez doprovodu jako nezletilé mladší 25 roků, kteří nejsou doprovázeni rodičem nebo opatrovníkem a nebydlí s jejich dětmi. Takových mladistvých bylo v lednu 2015 napočteno 36 907 (z toho 87 % bylo ve věku 18–24 let a 13 % mladších 18 let). Přes polovinu mládee bez doprovodu mladší 18 let ilo jinde ne v útulcích. Čtvrtina (8964) ila v pěti velkých amerických městech: v Los Angeles, Las Vegas, New Yorku, San Francisku a San José (v Kalifornii).
Pro rok 2015 přidalo ministerstvo do statistiky další kategorii: vychovávající mláde. Definovalo ji jako jednotlivce do 25 roků věku, který je rodičem nebo zákonným opatrovníkem jednoho nebo více dětí, kteří s ním (s ní) spí ve stejném místě. Takových jednotlivců bylo v lednu 2015 9901.
Taková mláde bez doprovodu a vychovávající mláde byla nejhůře postiena nezaměstnaností, nízkou mzdou a studentským dluhem. Tato část populace s dětmi nebo bez nich nejčastěji ije s příbuznými nebo přáteli a statistiky ministerstva a jiných organizací nejčastěji nebývá podchycena.
Více ne kadý desátý dospělý bezdomovec bývá veterán. Ve sčítací noci v lednu 2015 jich bylo zaznamenáno 47 725 (11 % ze 436 921 dospělých). V tomto počtu jsou zahrnuti veteráni z amerických válek v Afghánistánu, Iráku, Vietnamu, Koreji a dalších – truchlivé dědictví amerických výbojů.
Vrátivší se veteráni trpí posttraumatickým nervovým vypětím, poraněním mozku, zneuíváním toxických látek a jinými nemocemi a jejich snaha najít vhodné bydlení bývá a příliš často neúspěšná. 24 procent veteránů-bezdomovců (11 311) ije v Kalifornii. Tři další státy mají po více ne 2000 veteránů bez domova: Florida – 3926, New York – 2399 a Texas – 2339.
Chronických bezdomovců bylo v USA v lednu 2015 83 170. Dvě třetiny z nich – 54 815 – pobývalo v místech bez útulku, co je více ne dvojnásobný průměr všech bezdomovců. Poprvé od roku 2011 se v minulém roce zvýšil počet chronických bezdomovců v místech bez útulku, a to o 4 procenta. Jenom v Los Angeles vzrostl jejich počet o 4409.
Přes obrovský vzrůst počtu bezdomovců od počátku finanční krize byla výše prostředků na veřejnou bytovou výstavbu po roce 2009 opětovně radikálně sniována. Ve zprávě organizace Projekt na obranu západní oblasti (Western Regional Advocacy Project) ze San Francisca se uvádí: Financování ministerstva stavebnictví a městského rozvoje ohledně nových bytových jednotek... se od roku 1996 rovná nule, kdeto dostupný kapitál na údrbu v roce 2012 představoval 1875 miliard – pokles během tří roků o 625 milionů dolarů.
Masové bezdomovectví je pouze nejkritičtějším projevem krize bytové výstavby ve Spojených státech. Ze studie, kterou vydalo Společné středisko pro studium bytové výstavby (Joint Center for Housing Studies) na Harvardské universitě letos v červnu, vyplývá, e podíl Američanů ve věku 35–44 let na vlastnictví bytů, jen desítky let klesal, dosáhl nyní nejniší úrovně od 60. let minulého století. Jenom sotva víc ne třetina domácností, jejich zástupci jsou ve věku 25–35 roků, má své vlastní domy. Není divu: podle průzkumu ze začátku letošního listopadu polovina Newyorčanů buď s příjmem sotva vyjde, nebo jenom obtíně zvládne svoje finance. Více ne kadý pátý konstatoval, e neměl loni dost peněz na potraviny, a 17 procent řeklo, e loni byly doby, kdy na přiměřené přístřeší pro rodinu chyběly peníze.
Za loňský rok stoupl medián čine na newyorském Manhattanu o 9,5 procenta. Abyste si tam dovolili bydlet v typickém bytě, museli byste zaplatit přes 40 000 dolarů jenom za nájemné (tedy bez dalších poplatků za sluby atd.), co je o 30 procent více, ne je ve Spojených státech medián mzdy. Nepřekvapí proto, jak se dovídáme z jiné studie, e ádný dělník s minimální hodinovou mzdou 8,75 dolaru si nemůe dovolit nikde v městě New Yorku byt (nájemné je obecně chápáno jako nejvýš 30 % měsíčního příjmu).
Reakcí městské správy v čele se starostou demokratem Billem de Blasio na prohlubující se bytovou krizi byla další privatizace veřejného bytového fondu a zvyšování nákladů na bydlení pro nízkopříjmové nájemníky. De Blasiův plán výstavby obecních bytů, nazvaný NextGen NYCHA (asi jako Budoucí generace newyorské bytové správy), můe nízkopříjmovým nájemníkům zvednout poplatky – např. za parkování – a o několik tisíc dolarů ročně, přičem více ne 10 000 bytů a 11 akrů (44 000 m2) výhodně poloených pozemků by se dostalo developerům.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.