Antonín Rašek

TTIP, zkratka spíše tajná

Média se o Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi EU a USA zas tak moc nezajímají. Jednání se vedou pro veřejnost polotajně a neprovázejí je skandály, které by stály za mediální pozornost. Přitom jde o akt, který může podstatně ovlivnit náš život. Jedná se o transatlantickou zónu volného obchodu mezi subjekty s 60 % světového HDP, podle níž má EU rozšířením obchodu až o polovinu získat 120 miliard eur, USA 90 miliard eur a ostatní 100 miliard euro. Zní to jako v pohádce Oslíčku, otřes se! Jako kdyby se hodnoty rodily dohodou. Kritici se spíš domnívají, že to posílí nadnárodní korporace a omezí jejich kontrolu národními státy při regulaci trhu ve prospěch občanů. Nejvážnější je obava Josepha Stiglitze, že to povede k ještě větší sociální diferenciaci, která je vždy nejvážnější příčinou bezpečnostních hrozeb.

Evropa se poučila z hospodářské krize 30. let minulého století, která vedla ke druhé světové válce, přijetím poválečného Beveridgeova plánu, který přispěl k tomu, že se čtvrt století sociální diferenciace nezvyšovala. Na začátku 70. let však došlo znovu ke změně, takže prohloubit nyní po světové finanční a ekonomické krizi ještě víc sociální diferenciaci a zároveň rozjet závody ve zbrojení je spolu s uprchlickou krizí bezpečnostní sebevraždou. O to pozorněji je nutné jednání o TTIP sledovat. Lidé na sociálních sítích mají obavy už z toho, když o dohodě jednají partneři, jejichž strategické rozhodovací procesy byly v poslední době přinejmenším neuvážlivé. Administrativy USA připustily špatnou kontrolou hypoteční praxe bank a fiskální politikou situaci, která vedla ke krizi a rozlila se do celého světa. Stejně neodpovědná byla reakce na 11. září 2001. V Afghánistánu se vrací k moci Tálibán, na rozvráceném území Iráku vznikl tzv. Islámský stát a zdrcující je situace i v Sýrii a Libyi. EU nedomyslela důsledky své nabídky asociační dohody s Ukrajinou a zcela podcenila uprchlickou krizi. Může si někdo odpovědně myslet, že tito dva aktéři dohodnou bez přísné demokratické kontroly partnerství prospěšné evropskému a americkému lidu?

U nás má vyjednávání v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu. To se zčásti stará také o informování veřejnosti o TTIP, zvláště na portálu Businessinfo.cz. Je si jistě vědomo složitosti jednání. Na prvém místě to znamená, že z naší strany by je měli vést jen lidé, kteří k tomu mají mandát. Pro ministra Jana Mládka to není určitě jednoduchá situace už proto, že koalice ani jeho vlastní strana nemají na TIPP jednotný názor. Nemluvě o tom, že většina ostatních politických stran s výjimkou ODS má postoj negativní nebo se raději k dohodě nevyjadřuje. Jako v mnoha jiných případech by se politici měli nejdříve shodnout.

TTIP má jednu nepříjemnou pointu, která možná zní jako vtip: co když se jednání prodlouží až za dobu Obamovy administrativy a americký Kongres po prezidentských volbách pracně vyjednanou dohodu nakonec neschválí?

Antonín Rašek

Obsah Listů 6/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

TTIP, zkratka spíše tajná

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu