– Kniha upoutá u svým názvem. Po přečtení čtrnácti tematicky velmi různorodých, ale přesto nějak podobně naladěných textů si jej vykládám tak, e autor proívá úzkost z propastí mezi lidmi: máme podobná těla a jinak ijeme v jiných galaxiích, z ní ho nevyvádí ani jeho křesťanská víra. Dává čtenáři příleitost nahlédnout do svého vlastního vesmíru, který se pootevírá rozlišnými směry: je milovníkem brouků, horlivým a vynalézavým správcem farnosti, zpovědníkem, pořadatelem táborů pro mláde, má mnoho přátel a vábí ho sjídění řek i meditování. Nad tím vším však visí otázka, kterou převzal od čtyřleté dívenky: Proč musíme ít? Zbývá naděje, kterou autor sdílí se svatým Pavlem: Zatím vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, a a pak jednou uvidíme věci, jak opravdu jsou.
Marek Vácha: Příběhy z jiného vesmíru, Cesta, Brno 2015, 107 s.
-jn-
– V juhoslovenskej obci Okoč (po maďarsky Ekecs) ijúci Attila F. Balázs sa narodil roku 1954 v Rumunsku, kde študoval najprv teológiu, neskôr v Bukurešti knihovníctvo a prekladateľstvo. Debutoval roku 1992 básnickou zbierkou Masky – Maszkok. Odvtedy publikoval viacero kníh poézie i prózy, pričom sa profiluje aj ako prekladateľ, redaktor, vydavateľ a organizátor literárnych podujatí. Autorove zväčša minimalistické básne majú často povahu a podobu epigramov, ale i haiku (hoci nesedí počet slabík ani mór). Nejde mu o exhibičné texty, presýtené metaforami či o šifrovanie poetických obrazov. Patrí do rodiny básnikov civilného gesta, ktorí svoje významové kondenzáty modelujú adresne, čitateľsky príťalivo a z hľadiska formálnych jazykových prostriedkov úsporne. Balázsov básnický subjekt ije naplno vtedy, keď zabúda na vlastné bytie a stáva sa pre smrť príliš nepoddajným sústom. Naplnenie ivota a moností – nemoností jeho zmyslového uchopenia a zaznamenania sa tu javí ako základná téma. Básnik vypaľuje slová na papier, a sú to rany po ohni... len papier je mi je verný, a ja mu nemôem klamať. Papier ako spojenec, spoločník, prostriedok, médium. Ako literatúra nemysliteľná, a teda neuskutočniteľná bez existenciálnej zodpovednosti, zhmotnená konštatovaním: Púšť ma učí trpezlivo čakať na dáď. Pod pieskom začne ticho mrholiť. Balázsovi však svedčí aj subjektívnejšia poloha, ako dokazujú verše z básne Keď sa milá zjaví: Okamih, keď sa úsmevy vyletujúce z našich pier, stretnú v našich očiach. Skrátka, Attila F. Balázs je knihou Minimal na ceste za dosiahnuteľným cieľom, ktorým je maximum poézie.
Attila F. Balázs: Minimal, preloila Jitka Roňová, Spoločnosť maďarských spisovateľov na Slovensku, Dunajská Streda 2015, 64 s.
-mah-
– Básnik, regionálny historik a niekdajší obecný poslanec a zástupca starostu Károly Fellinger (1963, Bratislava) ije v obci Jelka v okrese Galanta. Je autorom poézie pre detských i dospelých čitateľov, rozprávok a monografií. Pozoruhodné dobrodrustvo, zaloené na hre identít, napísal o jeho poézii básnik Gergely Vida, kladúc si rovnakú otázku ako básnický subjekt v básni Z denníka cestovateľa v čase: Ale kto je vlastne K. Fellinger? Ponúka sa viacero odpovedí: K. F. je majster definícií (dokonalosť je len časť torza. Keď sa ho snaíš dokončiť, dookola opakuješ len sám seba), pôsobivých básnických obrazov (vo vtáčom hniezde sa operia konáre), ktoré tvoria i názvy básní (V slovách sú miesta po rukoväti). K. F. je i cestovateľ, ktorý ozlomkrky prebehne vagónmi vlaku, akoby sa pretekal s uháňajúcim rýchlikom. Jeho noetike a poetike je najblišia taká diaľka, čo ujde domov a skončí pred dverami. K. F. je, pravdae, vynálezca zásadných otázok u pri pohľade na presýpacie hodiny, v ktorých sa sype čas minulosti, prítomnosti i budúcnosti a človeku – hodinárskemu učňovi – chutí ako večnosť, ako soľ ivota. K. F. je zberateľ snov (veď on sám seba sa pýta, kde by bol bez nich, nesplniteľných) a spriadač nápevov či refrénov (kôstka zo slivky modrie, ako sa slivka do tmavomodra farbí, ako necht do boľavého mäsa, ako necht vrastá do mäsa). K. F. je autor nezabudnuteľnej básne Bociania rozprávka (na strane 88) a pozoruhodnej básnickej zbierky Pokora. A to samo osebe by vari mohlo stačiť ako odpoveď.
Károly Fellinger: Pokora, preloila Jitka Roňová, Spoločnosť maďarských spisovateľov na Slovensku, Dunajská Streda 2015, 94 s.
-mah-
– Příručka volební geografie, kterou vydalo v loňském roce Sociologické nakladatelství pod názvem Koho volí vaši sousedé?, by skutečně neměla chybět v knihovně nikoho, kdo se věnuje politice ze zájmu, z profese nebo ho politika iví. Stojí na třech desítkách map dnešní České republiky, na které jsou přenesena data z vybraných sněmovních voleb od roku 1920 do roku 2006. Můete zde tak porovnávat voličskou podporu zemědělských stran s počtem zaměstnanců v zemědělství, podívat se, kde v českém vnitrozemí měli nejsilnější podporu německé strany, nebo si spekulovat, proč národní socialisté měli historicky nejvyšší podporu v okolí Prahy a ve východních Čechách.
Nepřekvapivá je daty doloená teze, podle které je podpora KSČM v pohraničních, dříve německy mluvícím obyvatelstvem osídlených oblastech o několik procentních bodů vyšší ne ve vnitrozemí. A e v těchto oblastech je naopak slabá podpora KDU-ČSL, protoe po druhé světové válce přišly o své původní, často silně religiózně zaloené obyvatelstvo. Znatelně slabší je podpora lidovců i v příslušných oblastech jiní Moravy. Jedním ze závěrů k další analýze je geografický překryv voličské podpory prvorepublikové národní demokracie a polistopadové ODS v severovýchodních Čechách, i kdy zde nejsou zvláštní socioekonomické důvody pro vyšší podporu pravice. Součástí atlasu jsou i metodologický úvod a stručné charakteristiky zmiňovaných politických stran, politických rodin a voleb jako nástroje demokratického rozhodování.
Tomáš Kostelecký et al.: Koho volí Vaši sousedé? Prostorové vzorce volebního chování na území Česka od roku 1920 do roku 2006, jejich změny a moné příčiny, SLON, Sociologický ústav AV ČR, Praha 2014, 174 s.
-pe-
– Britské referendum o setrvání v Evropské unii bude v roce 2016 jednou z nejdiskutovanějších otázek evropské politiky. Britští konzervativci dnes pod tlakem izolacionistické strany UKIP hledají cestu, jak provést referendum, které slíbili ve volbách, a zároveň nedopustit, aby Británie Unii opustila. Zastánci příslušnosti Velké Británie k Evropské unii postrádají tak charismatické osobnosti, jakými jsou lídr izolacionistické strany UKIP Nigel Farage nebo konzervativní starosta Londýna Boris Johnson. Řada nejvýznamnějších postav proevropského tábora je v důchodovém věku a podnikatelé, kteří členství Británie v Unii podporují, nejsou ani známí, ani populární. Tak uvauje exministr pro evropské záleitosti z vlády Tonyho Blaira Denis MacShane ve své knize Brexit. Jako problematický moment vidí také protievropské naladění většiny médií.
Předseda konzervativců David Cameron je tlačen k tomu, aby stavěl Unii těko splnitelné podmínky – proto, aby udrel svou stranu pohromadě. Kvůli tomu se konzervativci nicméně dostávají na protievropské pozice, i kdy to byli oni, kdo britské členství v EU několik desetiletí po druhé světové válce hájili. Příkladem můe být jak pokus o unii s Francií ve válečném roce 1940, tak i projev expremiéra Churchilla, který v roce 1946 v Curychu vyzýval ke sjednocení Evropy. Byli to naopak dnes proevropští labouristé, kdo se vstupem nesouhlasili a v roce 1983 dokonce kandidovali s heslem o vystoupení z EU. Autor knihy sice jako politik skončil neslavně, jeho kniha je ale informovaným politicko-historickým esejem o velmi aktuálním tématu.
Denis MacShane: Brexit: How Britain Will Leave Europe, I. B. Tauris, London 2015, 256 s.
-pe-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.