Jiří Němec

Vše zákon o státním zastupitelství nevyřeší

Ministr spravedlnosti Pelikán nedávno představil svůj nový zákon o státním zastupitelství. Obsahem nepřekvapil: mají se zrušit Vrchní státní zastupitelství a vytvořit speciální instituce pro nejzávažnější trestné činy především korupční povahy. Nakonec však zdá se úplně zapadla jedna důležitá věc: Postavení státního zastupitelství by podle mého názoru nemělo být dáno „jen“ novým zákonem o státním zastupitelství, jakkoliv asi potřebném, ale podle mě spíše a možná především změnou Ústavy ČR, konkrétně jejího čl. 80. Státní zastupitelství je tímto článkem podřazeno stejně jako vláda a prezident pod moc výkonnou, a žádný zákon nebo nález Ústavního, Nejvyššího ani Nejvyššího správního soudu s tím prostě moc neudělá. Co tak prosadit relativně drobnou, ale ve svých důsledcích velmi významnou ústavní změnu, která by státní zastupitelství vyčlenila z moci výkonné a – stejně jako tomu je v případě například Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky – vytvořila pro státní zastupitelství samostatnou hlavu Ústavy? Umístit stručně řečeno státní zastupitelství ústavně mimo složku mocí zákonodárné, výkonné či soudní (ani sem samozřejmě podle mě nepatří). Prostě začít i pokud jde o státní zastupitelství z gruntu – od Ústavy. Snad není pozdě se k tomuto tématu ještě vrátit.

Státní zástupci jsou velmi kritizováni, a možná právem, když vyšetřování podezření z trestného činu neskončí rychlým podáním obžaloby proti konkrétním obžalovaným k soudu, a věc je tak podle médií „zametena pod koberec“. Na druhou stranu, když je naopak obžaloba podána (jako v případu bývalé rady Libereckého kraje ohledně rozhodnutí o výši odměn členů dozorčí rady akciových společností vlastněných krajem anebo kauzy 23 libereckých zastupitelů ohledně prodeje pozemků) a soud nakonec vynese osvobozující rozsudek, podle kterého se skutek nestal nebo nebyl trestným činem, jsou státní zástupci, opět asi oprávněně, kritizování: že obžaloba byla podána neprávem a obžalovaní byli podrobeni stresu soudního jednání a hrozbě, že budou odsouzeni třeba i k nepodmíněným trestům odnětí svobody, jak požadovala obžaloba.

Dalším nesporným faktem je, že jdete-li v pozici obžalovaného k soudu například kvůli násilnému trestnému činu, dovede váš advokát – ale možná to dovedete i vy sám, pakliže jste zkušený recidivista – docela přesně předem odhadnout, jak to asi u soudu dopadne, jak bude znít rozsudek o vině a jaká bude asi tak i výše trestu. Když vás však něco obdobného potká u hospodářských trestných činů, příklad při rozhodování zastupitelů obcí, jdete velmi často jako obžalovaný k soudu, a ani váš třebas zkušený obhájce vám „nezaručí“, zda se domů vrátíte hned, nebo až za několik let. Předvídatelnost těchto rozsudků je prostě velmi ... nepředvídatelná.

Navíc je pravda, kterou si policisté a státní zástupci a soudci (třeba když rozhodují o vazbě) vzhledem ke svému profesnímu zaměření a každodenní rutině stěží umějí představit, že stres „normálního“ člověka, který se soudem dosud neměl nikdy ani vzdáleně nic společného, protože se třeba ani nerozváděl, a teď byla na něj podána obžaloba a on sedí na lavici obžalovaných, je obrovský. Nemluvě o tom, že sobě zároveň často čte v novinách, jako by onen trestný čin nejen stoprocentně spáchal, ale byl již vlastně odsouzen a málem již ve vězení vykonával trest. Jistě, pokud potom soud prohlásí „nevinen“, je určitě úleva o to větší, ale trest byl vlastně už stejně vykonán, protože pro „normálního“ člověka jím je už pouhé usednutí na lavici obžalovaných. I přesto, že veřejný odsudek v případě samotného trestního stíhání už zdaleka nebývá tak nezvratný jako dřív – veřejnost si čím dále víc uvědomuje význam slov presumpce neviny až do pravomocného rozsudku o vině a trestu.

Co s tím? Nový zákon má zvýšit odpovědnost státních zástupců prodloužením lhůty k podání kárné žaloby ze dvou na tři roky. Nevím. Možná by pro začátek pomohlo neostrakizovat práci státních zástupců, když v konkrétním případě věc vyhodnotili tak, že není důvod podávat obžalobu. Zdaleka ne vždy to musí znamenat ono zametání pod koberec, někdy je příčinou prostě komplikované hledání práva i jisté přiměřené míry spravedlnosti. A tohle zřejmě ani nový zákon o státním zastupitelství nevyřeší.

Jiří Němec, Liberec

Obsah Listů 6/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Jiří Němec

Vše zákon o státním zastupitelství nevyřeší

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu