Dne 23. září 2015 se na programu jednání schůze vlády ČR objevila Analýza připravenosti České republiky k přístupu k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na enách a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvě. Po dlouhém snaení je to konečně jasný krok vlády směřující k přistoupení k tomuto důleitému mezinárodnímu dokumentu (více o Istanbulské úmluvě na www.coe.int/en/web/istanbul-convention/home).
Domácí násilí a násilí na enách je tématem, o kterém se v ČR v poslední době poměrně často hovoří. Dílem k tomu přispívá přijetí Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015–2018, který připravil a vládě předloil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Dílem je to zásluha konstantního tlaku neziskového sektoru. Ten je rovně v této oblasti významně podpořen dotacemi z Norských fondů, které si boj proti domácímu a genderově podmíněnému násilí vytkly pro období 2009–2014 jako jednu z prioritních oblastí. Proto se v českém veřejném prostoru objevilo několik kampaní, zabývajících se tématem domácího násilí a násilí ve vztazích. Kampaň zahrnující toto téma také v současné době připravuje úřad ministra Dienstbiera.
V červnu 2015 spustil Český svaz en ve spolupráci s Amnesty International a dalšími organizacemi kampaň #ZaIstanbul. V ní upozorňuje na to, e přestoe dle výzkumů kadá třetí ena v EU má osobní zkušenost s fyzickým či sexuálním násilím, česká vláda se k přistoupení k Istanbulské úmluvě příliš nemá. Nyní se ale konečně blýská na lepší časy.
Nelze si nevšimnout, e ke znatelnému posunu v této věci došlo na Ministerstvu spravedlnosti, které má přípravu podkladů pro podpis Istanbulské úmluvy v gesci, poté, co do funkce ministra nastoupil Robert Pelikán. Na ministerstvu došlo k přeskupení kompetencí a věci se začaly překvapivě rychle hýbat. Zdá se, e úkol dokončit přípravu podkladů k podpisu a ratifikaci Istanbulské úmluvy (termín pro splnění tohoto úkolu uplynul 30. června 2015), který ministrovi spravedlnosti uloila vláda v listopadu 2014, bude sice se zpoděním, ale přesto splněn.
I kdy je posun skokový a zásluhu na tom lze připsat ministru Pelikánovi, je stále smutným faktem, e v nepopulárních agendách, kterou ta genderová bohuel stále je, vdy závisí na konkrétních osobách a osobnostech, které jsou schopné téma zaštítit. Zatím ještě není moné hovořit o systémové ukotvenosti, i kdy cesta k ní započala v listopadu 2014 přijetím Vládní strategie pro rovnost en a muů v ČR na léta 2014–2020.
Jestlie vláda dokončí proces přípravy podkladů nutných k podpisu Istanbulské úmluvy, nejnaléhavější otázkou je, zda úspěšně projde Parlamentem. Doufejme, e ano a e se Česká republika v tomto ohledu konečně zařadí po bok většiny evropských zemí.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.