Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 5 > Jan Kovanda: Kavárny Dobrá trafika

Jan Kovanda

Kavárny Dobrá trafika (na pražském Újezdě a na Vinohradech)

Básníci a jejich místa (41)

Dobrá trafika bývala místem, kam jsem tradičně chodil za školu. Potom jsem tam asi dva roky pracoval, přičemž jsem v kavárně často strávil celý den, jelikož jsem si po směně sedl na kávu, šachy, pivo – a už jsem neodešel. Prostor je to osobitý, vyznačuje se vysokou fluktuací obsluhy, často na vás zapomenou nebo přinesou něco jiného. Ovšem ta zahrádka do dvora v létě či na podzim – ta se nezapomíná. Abych nezapomněl: v Praze jsou dvě Dobré trafiky – jedna v Korunní na Vinohradech, druhá na Újezdě.

Dozrává podzim

Dozrává podzim
v zahrádkách Trafik,
plodí podivné představy,
odolává korozím,
plísním a rzím,
následkům otravy
z přišedších zim.

Dozrává podzim
a posuny rafik
o hodinu zpět
plodí podivné představy.

Na hodinu zastaví se tlení,
vlaky zpomalí,
čas ustrne –

a jen hovory od vedlejšího stolu definují bytí:

„Víš, co mi včera řekla? Že Kamila je tlustá!“
Pak odešly a do trafiky přišly dvě matróny.
„A dole se dá taky někde sedět?“
„Tam je sklep.“

+

Jedu metrem, za poloprůhlednym tubusem trčí do tmy bezútěšný sídliště; cesta se neúměrně vleče, venku prší. V Trafice hraje táhlá vlezlá hudba. Hučí tu spotřebiče. Doma žena a dítě. Co asi dělají? Zřejmě jim tam taky hučí spotřebiče. Když to vezmu kolem a kolem, celý svět – snad pouze s výjimkou oceánů, moří a vodních ploch vůbec, pouští, hor a jiných pustot – celý svět jest pokryt spotřebiči, které hučí. Hučící spotřebiče jsou horší než Plasmodium malariae neboli čtvrtodenní zimnice.

Tichý monolog


aneb o rozdílnosti Dobrejch trafik

Dobrá trafika...
Újezd...
To je jiný než Dobrá trafika v Korunní
Tam je klid...
Tady je taky klid
– jen poněkud hlučnější
... Samota
Můžeš tu taky...
Kouřit doutníčky
A pít...
Presso s mlíkem
I vavřince
Jen se tak nějak stejská...
Po domovu
Dětství a mamince
Spočítám své drobné...
Mince
A spočinu...
Zjistím co mě čeká
A nemine
V dalších dnech
Mého bytí
Kdo mě chytí?!
Kdo mě zastaví?
Kdo mi poví?
Co a jak
Jak dál
Kam dál
Kam dřív...
Kdo má na mě vliv?
Jen tady
V Dobrý trafice...
Chci nepodlehnout...
Panice
Jenže je tu ruch
Těžkne vzduch...
A moře volnosti
Paradoxně
Připomíná
Jen imitace
Páření plejtváka obrovského
Já vím
Že tomu nemůžeš rozumět
Já vím
Že nemůžeš chápat
Ale zkus to...
Zkus si vzpomenout
Na Jáchyma Topola
Na plejtváky
A na moře
Na moře
Které je daleko...
Dost daleko
Z Dobrý trafiky na Újezdě
Snad je mu blíž
Dobrá trafika v Korunní...
Jsou jen dvě
Dobrý trafiky
Chtěl bych znát
Víc Dobrejch trafik
Jenže jsou jen dvě
A ty nevíš, kterou si vybrat
Každá je jiná
A obě jsou stejný...
A obě jsou stejný?
Každá je jiná...

Citrónový kníže

Nad městem září neóny
Je vůbec divnej čas...
Skutečnost zkrášlí citróny
Noc černá kolomaz

Tou nocí jezdím sem a tam
Nejedu nikam<
Jenom tak tikám
A v kapse citrón nahmatám...

Rozkrojit ostrým nožem
Zlatavé citróny
Vychutnat poslední zbytek
Sluneční koróny...

Jsem citrónový kníže
A svědomí mě hryže
A utápím svůj žal
Když Bůh mi citrón dal

Citróny vážím na kila
Ty utlumí mou zlost
Nejdřív jen čistá tequila
Pak božská kyselost...

Dřevěný stůl

Dřevěný stůl se zašlou šachovnicí
Čtyři nohy má
A pod nima parkety
Značně zničené

Dřevěný stůl se zašlou šachovnicí
A na tom stole letitá špína
A mraky věcí
Ledabyle pohozených

Popelník, sklenice
Sešit a tužka
Vážky a muška
A mraky věcí
Ledabyle pohozených

Dřevěný stůl
Respekt a tabák
A mlhoviny dějů
Stolem prožitých

Kolik jen partií v šachu?
Nadějí, ale i strachu?
– Stůl má svůj svět
Jakož i život

Anebo jinak:
Je jako vesmír
Má zákonitosti
A pravidla

Dřevěný stůl se zašlou šachovnicí
Čtyři nohy má
A pod nima parkety
Značně zničené

Jan Kovanda (1987) studoval obor Aplikovaná ekologie na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity, ale studium nedokončil. Přes dva roky pracoval v kavárně Dobrá trafika. V současnosti pracuje v časopise dTest a jako korektor v časopise Artikl. Publikoval v Lidových novinách a ve sborníku Vranovský výběr.

Obsah Listů 5/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.