Jan Gruber

S chudými zatočíme

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v minulých dnech předložila do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jejím cílem mělo být odstranit z předmětného zákona ustanovení, které podmiňuje vyplácení doplatku na bydlení souhlasem obce a může připravit tisíce lidí o střechu nad hlavou.

Zmiňované ustanovení vstoupilo v platnost na počátku letošního roku. Do zákona o pomoci v hmotné nouzi je prosadil coby „přílepek“ poslanec ODS Zbyněk Stanjura a Poslanecká sněmovna ho většinou 165 hlasů ze 166 přítomných schválila. Obce tak nově získaly dlouho požadovanou pravomoc rozhodovat o vyplacení doplatku na bydlení. Ovšem bez jasně určených kritérií a nutnosti své kroky jakkoli zdůvodňovat. V praxi tak novelizace zákona vedla k četným diskriminacím, neboť některým žadatelům byl souhlas obce vydán a jiným nikoliv.

Problematikou se mimo jiné zabývala rovněž Legislativní rada vlády, která ve svém stanovisku konstatovala, že předmětné ustanovení vyvolává důsledné pochybnosti o tom, zda je ústavně konformním, neboť negarantuje rovný, resp. nediskriminační přístup k dávkám pomoci v hmotné nouzi u osob, které jinak objektivně splňují kritéria pro přiznání takové dávky. A vyzvala vládu, aby neprodleně podnikla potřebné korky ke změně diskutované právní úpravy.

K výzvě se připojila rovněž Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Ta přijala usnesení, v němž žádá předsedu Rady, ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera, aby předložil podnět pro jednání vlády s tím, že Rada doporučuje vládě, aby uložila ministryni práce a sociálních věcí, aby do 15. srpna 2015 předložila novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která by zrušila „přílepek“ poslance Stanjury.

Reakcí ministerstva práce a sociálních věcí bylo strohé konstatování, že v daném termínu není schopné novelu zákona připravit. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že se mělo jednat o prosté vypuštění několika slov ze zákona. Povedlo se to až po devíti měsících. Předkládaný návrh ale obsahuje jiná nesystémová opatření, která mohou poškodit ty nejchudší.

Jedním z nich je návrh na snížení doplatku na bydlení na ubytovnách o 22 procent, který je odůvodněn bojem proti byznysu s chudobou. Jenže už v minulosti se prokázalo, že snižování či zastropování výše doplatku nemá na cenu bydlení žádný vliv. Nájemné se nesníží. Zchudnou nájemníci.

Dále ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby příjemce dávky vypracoval spolu se sociálními pracovníky úřadů práce motivační plán, tj. soubor opatření, které má dotyčný při řešení situace v oblasti bydlení plnit. Pokud tato opatření nebudou splněna, může být příjemci dávky doplatek na bydlení odňat. I v tomto případě bohužel ministerstvo vychází z nesprávných předpokladů, že osoby žijící na ubytovnách zde setrvávají z pouhého nedostatku motivace.

Zajímavá je především skutečnost, že tento předpoklad je v rozporu se závěry šetření, které si ministerstvo objednalo v minulém roce. Z výzkumu naopak vyplývá, že přes devadesát procent lidí žijících na ubytovnách hledá jiné bydlení, avšak osmdesát sedm procent z nich je zde nuceno zůstat z ekonomických důvodů. Problémem je tedy nedostatek peněz, nikoliv nedostatek motivace.

Největším problémem ovšem zůstává, že ministerstvo práce a sociálních věcí stále nedokončilo přípravu zákona o sociálním bydlení a nepředložilo jej vládě. Právě tato klíčová norma by mohla napomoci řešit strukturální a další nerovnosti v přístupu k bydlení. Dokud se ji nepodaří prosadit, budou všechny podobné pokusy pouze vhánět ty nejchudší do ještě větších sociálních obtíží. Zdá se, že si ministryně Marksová neuvědomuje, že programem sociální demokracie byl vždy boj proti chudobě, a nikoliv proti chudým.

an Gruber (1987) je publicista, působí v Masarykově demokratické akademii.

Obsah Listů 5/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Gruber

S chudými zatočíme

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu