Heda Čepelová

Demonstrace proti xenofobii a nenávisti

V horkém sobotním odpoledni proběhlo 18. července v Praze několik demonstrací „pro“ a „proti“ přijímání uprchlíků. Jako první se ve spodní části Václavského náměstí konala ta pod heslem „Braňme ČR, naši budoucnost a budoucnost našich dětí před xenofobií a nenávistí“. Zúčastnily se asi čtyři stovky lidí. K vidění byly transparenty a prapory mládežnických odnoží levicových demokratických stran, anarchistických a dalších levicových iniciativ. Rozdávaly se odznaky se symbolem slunce a nápisem „Uprchlíci, vítejte“. Už v úvodu akce byl avizován navazující kulturní program. Jednotlivá vystoupení řečníků byla prokládána hudební produkcí, což navzdory pražícímu slunci činilo z celé manifestace svým způsobem příjemnou společensko-kulturní událost.

Jediným stranickým řečníkem na demonstraci byl zelený Šádí Shanaáh. Jeho promluva se řadila mezi ty, které zejména vyzývaly spoluobčany k toleranci a odmítání projevů rasismu a xenofobie. Věcně nejobsáhleji hovořili evangelický farář Petr Turecký a předseda Syrské svobodné komunity v České republice Hassan Charfo. Zatímco první z nich citoval z korespondence s německou kolegyní, která řeší každodenní útrapy migrantů přecházejících přes Srbsko a Maďarsko do Německa, a připomínal tak i strasti spojené s pobytem v maďarských uprchlických táborech, druhý projev připomněl příčiny současné migrační vlny a skutečnost, že kdysi v počátku občanské války v Sýrii stálo zjevné zneužití státní ozbrojené moci proti civilistům. „Represe a policejní stát plodí násilí a terorismus,“ řekl ve svém projevu Charfo. Odmítání násilí zdůraznil v projevu i Ondřej Slačálek, který symbolicky odpovídal Martinovi Konvičkovi na jeho dřívější veřejnou promluvu, v níž vyzýval své odpůrce, aby odmítli islám kvůli projevům násilí. „Je zřejmě potřeba jasně říci,“ zaznělo ve Slačálkově projevu, „že i my odmítáme islámský fundamentalismus. A právě proto musíme odmítat i fundamentalismus vlastní.“

Demonstrace se konala na místě, jehož symboliku z pohledu multikulturní historie Prahy – zejména s ohledem na německou a židovskou menšinu – připomněl Marek Čaňěk z Multikulturního centra Praha. Na rozdíl od navazující demonstrace „proti imigraci“ nebyl její součástí pochod před sídlo vlády. Svou pomyslnou pozornost upírala k akcím proti uprchlíkům, které se konaly ten samý den později a jejichž svolavateli byla kromě příznivců Martina Konvičky a Tomia Okamury také uskupení kolem národovce Tomáše Vandase.

Jednou z hlavních motivací pro svolání „proimigrační“ demonstrace byla manifestační akce 1. července, během které někteří z účastníků pochodovali s šibenicemi v rukou. Sobotní akce byla zakončena podle plánu. Později odpoledne se pak na stejném místě účastníci obou typů demonstrací neplánovaně střetli. Situaci řešila policie oddělením obou skupin a upřednostněním plánované „protiimigrační“ manifestace. Konflikt se omezil v zásadě na verbální výpady a pár národovci hozených dýmovnic.

Heda Čepelová

Obsah Listů 4/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Heda Čepelová

Demonstrace proti xenofobii a nenávisti

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu