Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné

• Hlavní stránka
• Aktuální číslo
• Archiv
• Autoři
• Fotografie
• Pelikán
• Česko-slovenské Mosty
• Předplatné
• Prodejci
• Ohlasy
• Odkazy
• O Listech / O Listach / Über Listy
• Tiráž a kontakty

Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 4 > Marek Malůšek: Letní filmová škola

Marek Malůšek

Letní filmová škola

Jaké postavení ve vaší různorodé tvorbě zaujímá fotografování na Letní filmové škole?

S fotoaparátem se zde pravidelně pohybuji od roku 2002. Pocházím z blízkého okolí Uherského Hradiště, a tak je to přirozené. Nejprve jsem fotografoval černobíle na klasický film a soustředil jsem se na atmosféru festivalu. Vytvářel jsem takový subjektivně zabarvený dokument. Od roku 2006 jsem začal s Asociací českých filmových klubů spolupracovat jako oficiální fotograf, a tak se víc soustřeďuji na portréty osobností a dokumentaci programu. Z lidského hlediska je pro mě filmovka srdeční záležitostí. Už jsem s ní srostl. Ve štábu mám řadu přátel. Nepatřím ale k dokumentaristům, kteří objíždějí festivaly. Mám svá jiná témata, kterým se snažím ve volném čase věnovat.

Jak jste se angažoval na LFŠ letos?

Oproti předešlým ročníkům méně. Například loni jsem jako kurátor u příležitosti 20. výročí připravil výstavu fotografů, kteří zde působili. Byli mezi nimi třeba Jindřich Štreit nebo Bohdan Holomíček. Výstava představila na víc než 260 snímcích náladu festivalu, významné události a osobnosti, které jej navštívily. Ukázala ale i různé autorské přístupy fotografů. Nyní je k vidění v zúžené podobě do konce prázdnin v kině Kotva v Českých Budějovicích. Při její přípravě jsem sestavil i fotografický archiv LFŠ. Skenovaly se stovky kinofilmů, procházely se desetitisíce digitálních záběrů. Loni jsem zde uvedl svou výstavu portrétů, s Karlem Cudlínem jsem pořádal fotografický workshop. Letos jsem tu poprvé „jen“ fotografoval.

Jak vás inspiruje film?

Film fotografy inspirovat může. Slýchám, že je prchavý, kdežto fotografie dokáže postihnout vrcholný, jedinečný okamžik. Já v souladu se svým založením oceňuji hlavně preciznost přípravy, u filmu běžnou, ale i postprodukci. Myslím že při fotografování se příprava často podceňuje. Moje témata ale přímo inspirovaná filmem nejsou. Čerpám spíš z literatury, historických událostí, introspektivních reflexí.

Je pro vás fotografování především tvorba, anebo zprostředkovávání viděného?

To nejsem schopen zobecnit. Několikrát a s velkým potěšením jsem si ve své volné tvorbě vyzkoušel i roli „konstruktéra“ obrazu. Pokud jde ale o snímky, které vznikají na LFŠ, jsem jednoznačně tichým pozorovatelem, dokumentaristou, lovcem neopakovatelných momentů a poutavých obrazů.

Jste také pedagogem. Co vám to přináší?

Největší potěšení mi přináší pedagogické působení na výtvarném oboru Základní umělecké školy v Hradišti, kde jsem už od roku 2002. Pro jednotlivé školní roky zasazuji do vzdělávacích plánů témata, ke kterým mám sám blízko a které žákům přinášejí i další poznání. Jen v posledních letech jsme vytvořili studentský dokument o přízraku Černé buchlovské paní, multimediální instalaci v podzemí františkánského kláštera věnovanou historii Uherského Hradiště nebo expozici o vztahu vnuků a prarodičů pro zdejší nemocnici.

-tt-

Marek Malůšek (*1975) je fotograf, kurátor a hudebník. Studoval mj. na Slezské univerzitě v Opavě a Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Sám nyní (jako doktorand) externě vyučuje v Institutu tvůrčí fotografie na opavské univerzitě. Je spoluorganizátorem řady fotografických výstav a soutěží (více na www.marekmalusek.cz).