Jsou tragédie, jejich smutný význam a často i dozvuky trvají léta. Nejen aby se staly příleitostí vzpomenout oběti, připomenout poučení z příčin jejich vzniku, ale i proto, e se politicky vyuívají, a zneuívají. Patří k nim letecká katastrofa poblí letiště ve Smolensku, od ní 10. dubna uplynulo pět let. Zahynulo při ní na cestě do Katyně 96 lidí včetně polského prezidenta Lecha Aleksandera Kaczyńského, vysokých vládních a vojenských představitelů a předních polských osobností. Výročí leteckého neštěstí je o to politicky závanější, e bylo spojeno s tragédií v Katyni, u ní na Stalinův rozkaz zahynulo 13. dubna 1940 kolem dvaceti tisíc polských důstojníků a civilistů.
Z letecké tragédie plyne váné poučení. Není myslitelné, a nebylo to rozumné ani před katastrofou, aby při přepravě představitelů státu docházelo k jejich a neuvěřitelné kumulaci, kvůli které poté při neštěstí zahyne jejich podstatná část. Nemluvě o tom, kdy se vytvoří precedent, e při podobných přepravách letadlo musí přistát za všech okolností, nebere se váně varování řízení letového provozu ani pilotů samotných. V daném případě se krátce se předtím pokoušelo na stejném letišti o přistání ruské dopravní letadlo, jeho pilot se však pro mlhu rozhodl raději přistát na letišti Vnukovo u Moskvy. Doplatil na to kdysi i Tomáš Baťa. A kdo slouil u letectva, dobře ví, e tam je kadá váná chyba osudová. Souvisí s tím i vytváření optimálních podmínek pro letecký provoz, zejména pokud jde o psychický stav leteckého personálu, zvláště pilotů. Po tak velkém národním neštěstí je logické, e letecká katastrofa u Smolenska je pro Poláky stále otevřeným problémem. Ještě po pěti letech se jich pětina a čtvrtina domnívá, e šlo o atentát na státní představitele. Tragédie se i stále vyšetřuje. Polská prokuratura povauje za viníky i dva ruské dispečery, co ruská vláda odmítá. Stejně tak nelze přehlédnout nejen obsazení letadla čelnými představiteli, ale ani to, e prezident trval na přistání i za špatných letových podmínek. To se bohuel stalo ji předtím při jiné sluební cestě, kdy piloti přistát odmítli a nesli za to důsledky. Následky nesl o tehdejší ministr obrany Bogdan Klich, který podal demisi. Nový ministr ještě tého roku pro váné problémy vládní 36. zvláštní leteckou jednotku rozpustil.
Jak u to bývá, Smolensk se stal i tématem polských pre-zidentských voleb. Zvítězil v nich Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost, kte-rou vede právě bratr zahynulého prezidenta Jaroslav Kaczyński. Ten současnou liberální vládu za nedostatečné vyšetřování letecké katastrofy neustále kritizuje.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.