Heda Čepelová

Co je nezákonné ve veřejnoprávní televizi

„Děkujeme za předběžné analýzy pořadu. Je tedy možné nyní, po jeho odvysílání, zcela konkrétně říci, kteří muži neměli vystoupit a které kvalifikovanější ženy je měly nahradit? Možná to mohl být někdo jako bývalá šéfka Gender Studies a nynější ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která už řadu měsíců průběžně odmítá pozvání do Otázek Václava Moravce, Interview ČT24 nebo Událostí komentářů, zato neváhá plnit stránky bulváru se svou ,Proměnou' nebo platit půl milionu firmě, která ji dostane do vybraných pořadů s vybraným tématem? Nebo někdo z Akademie věd ČR (rovněž veřejná instituce), kde na pozici Vedoucí vědecký pracovník ve vedoucí funkci pracuje 364 mužů oproti 57 ženám?“

Doslova a do písmene tento komentář zveřejnil správce oficiálního profilu pořadu České televize „Fokus Václava Moravce“ na sociální síti Facebook v reakci na kritiku, že v aktuálně vysílaném díle tohoto pořadu chybí byť jen jedna žena. O to pikantnější celá situace je, že vysílaný díl se věnoval chudobě, což je problém jednak feminizovaný, jednak úzce spojený třeba s terénní sociální prací nebo zaměstnaností, kde se o nedostatku žen nedá hovořit.

Problém i reakce na kritiku mají stejnou podstatu: neochotu uznat oprávněnost požadavku na adekvátní zastoupení žen a mužů ve veřejnoprávním vysílání. Přitom se k tomu Česká televize ve svém etickém kodexu hlásí: prý „věnuje zvláštní péči rovnoprávnosti uplatnění mužů a žen, a to jak v provozu České televize, tak ve skladbě programu“. Je-li důsledkem této péče 15–20 % osob ženského pohlaví ve zpravodajství a publicistice, je na místě otázka, jak by to asi vypadalo, kdyby tomu Česká televize zvláštní péči nevěnovala.

Zveřejnění komentáře vyprovokovalo veřejnost k podání stížnosti Radě ČT. Stížnost napadá jak zmíněný komentář – jeho autor dal najevo svou politickou preferenci, což si jako zaměstnanec média veřejné služby on air nemá dovolit –, tak právě podreprezentovanost žen v inkriminovaném pořadu (37 mužů a 5 žen v celkem 4 odvysílaných dílech). V obou případech jde o porušení jak Etického kodexu ČT, tak zákona. Stížnost oficiálně podala Kateřina Kňapová, podepsalo se pod ní více než 50 osob a 6 organizací.

Rada ČT se od začátku roku zabývala zhruba sedmi desítkami stížností, mezi jinými podáními Ústavu pro studium totalitních režimů nebo firmy Agrofert. Nezávislé médium, které nepodléhá jednoduše politickým a ekonomickým tlakům, je ve veřejném zájmu. Rozhodující by proto měla být kvalita argumentace stížnosti a doložení porušení zákona. Psát ošklivě o Agrofertu totiž nezákonné (zatím) není, zatímco systematicky diskriminovat ženy je.

Heda Čepelová

Obsah Listů 3/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Heda Čepelová

Co je nezákonné ve veřejnoprávní televizi

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu