Jazyk

Viktor Tichák

Rousseau bez kulichu, Číňan bez kulich

Předseda, soudce, žena, růže, město, moře, kuře a stavení. To je celý výčet tradičních českých deklinačních vzorů končících na samohlásku. Jenže takhle to přeci nejde, koho pak mají zatknout na Filipínách dne 18. května roku 2015, když jeho první pád zní „guru Jára“? Reflex tvrdí, že gurua Járu. V jiném článku téhož serveru ale najdeme zmínku o „nejnovějším videu guru Járy“, nikoli gurua. Ještě že se jmenuje Jára, a ne třeba Joey nebo Jacques.

Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český se podobným typům skloňování věnuje velmi zevrubně. Kromě gurua řadí mezi mužská životná substantiva končící na u (kromě vlastních jmen) ještě emua, kakadua, kudua, marabua, nandua a zebua. Kromě kudua, zebua a gurua patří všichni uové mezi ptáky. Kudu je podobný zebuovi, oba jsou sudokopytníci jako antilopay, tedy pardon, antilopy. Jediný guru není ani opeřenec ani antilopa. A všechny tyto uy příručka navrhuje skloňovat buď takto „rádoby česky“, nebo je neskloňovat vůbec. V čem spočívá ono rádoby, to je ta zásadní otázka. Daný kognitivní postup by se dal v tomto případě charakterizovat zhruba takto: Uživateli českého jazyka se dostane slovo mužského rodu zakončené na u. Toto u sice správně rozezná jako samohlásku, poté však, když zjistí, že se nehodí ani do jednoho vzorového skloňování, zpochybní své předchozí rozhodnutí a přesvědčí se, že je u tedy vlastně asi souhláska. A pak už vše funguje jak má: jedeme podle vzoru pán. Rádoby.

U je dozajista ze všech samohlásek na konci slova nejméně typické. Situace se horší s o, které už ve vzorech najdeme, ale jinde, než bychom potřebovali. Přesto už začíná velmi silně působit pravidlo vypouštění poslední hlásky, tedy nikoli bez městoa, nýbrž bez města, a stejně tak genitivy vlastních jmen jako Tita, Laca, Boccaccia, Emilia, Hirohita, Franca atd. A pak přicházejí progresivní Číňané jako Li Tchaj-po a čeština zase boduje. Vymyslela si výjimku, že budeme psát Li Tchaj-poa, nikoli Li Tchaj-pa. Výjimkou druhého řádu pak bude Mao, který se už zase vžil natolik, že mu smíme jeho o slavnostně umazávat. V chorvatštině, někdy i ve slovenštině neskloňují Maa, ale Maoa. Asi se tolik nevryl do paměti. U dlouhého ó odmazávání možné není, to bychom pak četli Pygmalion od G. B. Sha, Emila od J. J. Roussa (a on to byl Francouz) a z Malíře Miróa bychom udělali umělce homonymního s Mirem Žbirkou.

Mezi obecná podstatná jména zakončená na i patří dle zmíněné příručky aguti, efendi, hadži, kivi, kuli, pekari, regenschori a yetti; na y pak dandy, grizzly, husky a pony. Zde už najdeme celou hitparádu možností. V jednotném čísle by asi každý mluvčí dnes volil skloňování zájmenné, tedy raději uvidí zuřivého yettiho a grizzlyho než roztomilého kivia nebo ponye. V množném čísle je ale zmatek. Najdeme v Americe grizzlye nebo grizzly? Nejvtipnější je pak variace u čínského nádeníka kuliho. Totiž kuliové, bez kuliů, ale též kuli, bez kulich. A třebaže je to možná poprvé, co slyšíte o kulich, mějte na paměti, že s kulimi není radno si zahrávat, ani s grizzlymi a ponymi, a už vůbec ne s regenschorimi.

Jména na e a a to samozřejmě také nemají jednoduché. Mám psát o Goethovi, o Goetheovi nebo o Goethem? Raději německé klasiky vynecháme. Nejjednodušší je a, které (kromě různých dogmat, dramat a aromat středního rodu) pomůže podstatnému jménu vklouznout podle rodu buď do vzoru předseda, nebo žena.

Jak vyřešit všechny tyto nesrovnalosti? Nabízí se jednoduchý trik: Uděláme z češtiny jazyk aglutinační, jako je třeba maďarština. Nebudeme mazat žádné koncovky, nýbrž lepit je na sebe, podle vzoru guru. Takže pak gurua Járaa stihne trest, yettiho už nikdo neuvidí, v horaách zahlédnete jen ponye nebo grizzlye. Maoovi, Francoovi ani Titoovi už nebude příslušet speciální postavení mezi ostatními kulimi, hadžimi a regenschorimi. Ani ženay na tom nebudou hůře, konečně budeme zase moci skloňovat Dagmaru a Esteru, ale i Felicityu, Hannahu, Silkeu a Sarahu. Zrušíme vzor předseda a soudce, a tak jako v orientačním běhu zvítězila Finka Mikkolaová, bude komentování sportovních utkání přiděleno Robertu Zárubaovi nebo Vojtěchu Bernatskýovi. Vítejte v nováé realitaě.

Viktor Tichák

Obsah Listů 3/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Viktor Tichák

Rousseau bez kulichu, Číňan bez kulich

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu