Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 3 > Knihy

Knihy 3/2015

Zeemě. Jak přežít na naší nové nehostinné planetě

– Zdvojené e v názvu knihy není chyba. Slovem Eaarth chce autor vyjádřit, že naše planeta se naší vinou podstatně změnila. Zejména klimatické změny a jejich důsledky jsou již bezprostředně pozorovatelné a do značné míry nezvratné. První polovina knihy se zabývá působivými doklady, že tomu tak skutečně je, a perspektivami, které nás čekají v závislosti na tom, do jaké míry dokážeme své chování změnit. Druhá polovina nabízí vyhlídky, že i na Zeemi bude možno šťastně žít a změna našich životních priorit přinese mnoho pozitivního. „Projekt, před kterým dnes stojíme – údržba, kultivovaný odchod ze scény, schopnost vzdorovat bouři –, vyžaduje jiná měřítka. Místo toho, abychom mysleli na celé světadíly a velké státní celky, se teď musíme soustředit na jednotlivé státy, na města, na jejich čtvrti, na domovní bloky. [...] Bude trvat ještě pár generací, než se ujme pomalejší životní rytmus, založený nikoliv na růstu, změně a rychlosti, nýbrž na upachtěné stabilitě a bezpečnosti.“ Autor snáší doklady, že se to již mnohde děje a daří. Při čtení první poloviny knihy jsem si kladl otázku, zda autorova vize není příliš pesimistická, nad druhou polovinou se ptám, zda není příliš optimistická. V každém případě je to výborně napsané, opravdu apelativní dílo.

Bill McKibben: Zeemě. Jak přežít na naší nové nehostinné planetě, přeložil Jaroslav Veis, PASEKA, Praha – Litomyšl 2013, 256 s..

-jn-

Prechod cez piesčiny

– Aspoň malú časť diela viktoriánskeho, novoromantického básnika Alfreda Tennysona (1809–1892), nositeľa titulu Poet Laureate, sprostredkúva slovenským a vari aj českým čitateľom prekladateľka, ktorá svoju jazykovú kompetenciu dokázala už mnoho ráz. Niekoľkonásobná nositeľka Ceny Jána Hollého – najvyššieho ocenenia pre prekladateľov umeleckej literatúry na Slovensku – už pripravila viacero inšpirujúcich knižných výberov. „Jej“ Tennyson je v básnickej skladbe až vzácne autentický. Zmieta sa v poryvoch duše. Upína sa ku každému, tak ťažko vydolovanému svetielku nádeje, ktorou býva cit a radosť z jeho prchavej trvácnosti. Trúchli za priateľom. Zmocňuje sa ho melanchólia. Zavše podľahne sklonu moralizovať a je akademicky zahmlený. Spočiatku vierolomný, napokon dospieva k viere, relativizujúc vedecké poznatky, ktoré existenciu Boha „objektívne“ vyvracajú, a predsa „naša znalosť stále čelí tme“. Priestorom autorského subjektu sú stredoveké legendy, grécke báje a ním často ospevované prírodné zátišia. O výpravách do sveta okolo seba uvažuje a píše v aliteráciách, asonanciách, zvukomalebne a s prirodzeným zmyslom pre rytmus a rým. To všetko prekladateľka preniesla o slovenčiny, keďže so zvukovými a štylistickými figúrami pracuje nápadito („polypy pnú sa a ich dlhočizné chápadlá chniapu, čeria zeleň chladnú“). Svoj jambický tetrameter s rýmovou schémou abba, ktorý v prospech významovej zložky textu rozšírila o zopár slabík, zdobí invenčnými rýmovými dvojicami a obohacuje lexikou, ktorá zodpovedá anglickému originálu. Jednoslabičné slová sú v jej preklade základnou matériou početných asonancií: „vzmach, plam, zrieť, lkať, žnec...“, zatiaľ čo pomocou dvojslabičných a viacslabičných slov vytvára plnohodnotné, tzv. štepné rýmy, využívajúc slovnodruhovú rôznosť: „sčeriť, sťažieť, temrava, tíšina, vprostred chmár...“ Skrátka a jasne: udalosť najmä pre milovníkov poézie.

Alfred Tennyson: Prechod cez piesčiny, preložila Jana Kantorová-Báliková,

Ikar, Bratislava 2014, 104 s.

-mah-

Baby Jane

– Čtvrtá do češtiny přeložená kniha finsko-estonské autorky, která se usazuje na předních místech moderní evropské literatury, nemá výjimečně nic společného s komunismem. Baby Jane je román o lásce, samostatnosti a schopnosti člověka ustát společenský tlak, i kdyby měl spočívat jen ve společenských konvencích. Pro české prostředí může být příběh sympatický tím, že otevřeně popisuje specifický vztah k podnikání jakožto zdroji obživy. Lesbická milenecká dvojice řeší nedostatek finančních prostředků obchodováním s vlastním použitým ženským prádlem, které umně schovává do řádkové inzerce. Na tomto bizarním způsobu výdělku je nejpodivuhodnější, že efektivně funguje, dokáže obě ženy, které se jinak trhu práce vyhýbají, bezpečně uživit. Cenné jsou momenty, kde autorka citlivě provází psychologicko-sociální rovinou mocenského přediva, ať už se skrývá v žárlivosti, sexuální touze, hmotné bídě nebo podnikání. Ukazuje, že všechny tyto jevy mají tendenci člověka stavět do nerovných pozic a vytvářet závislost, která může vyústit v projevy násilí. Psychologická podstata románu je zesílená tím, že ústředními postavami jsou osoby psychicky nemocné, nadto lesbičky aktivně prožívající svoji identitu. Kniha se samozřejmostí pracuje se slovníkem rámujícím tento svět. Jsou to pojmy živé mezi mladými a zároveň často feministické, takže není jednoduché určit, patří-li do sféry osobní, nebo veřejné. A na tom do jisté míry stojí celý příběh, místy nařknutelný ze surreálného nádechu. Morální poselství není jednoduché shrnout. Pointa spočívající v poznání, jak snadno je možné se s jednotlivými psychologickými jevy identifikovat – a tomu je přizpůsobený žánr, který vyprávění drobí na snadno přístupné scény a obrazy – mírně kulhá právě v tom, že nejde o totéž. Zkrátka: neschopností vstát ráno z postele trpí občas asi každý, ale zkušenost hluboké deprese tím nezíská.

– Sofi Oksanen: Baby Jane, přeložila Linda Dejdarová, Odeon, Praha 2014, 176 s.

-hč-

Návrat do Killybegs

– „Nezabijí mě. Vojenské prostředky na to mají, politické však ne,“ říká Tyrone Meehan. Je konec roku 2006, probíhá mírový proces a hlavní hrdina románu byl právě odhalen jako britský agent. Kvůli mírovému procesu ho kolegové z IRA nemohou zabít. V Killybegs, místě jeho dětství, ho ale ani nebudou hlídat. Díky tomu můžeme číst příběh chlapce z chudé irské rodiny s mnoha dětmi, vojáka IRA, dlouholetého britského vězně a agenta, který byl ke spolupráci přinucen vydíráním, ale podvolil se jí spíše proto, aby bránil zbytečným obětem v boji, ve kterém podle něj nebylo možné zvítězit. Román francouzského spisovatele Sorja Chalandona popisuje sociální zázemí podpory IRA, bitky s protestanty, útoky na britská kasárna následované lety věznění v nelidských podmínkách anebo jen rozkladem struktur IRA. Z knihy si čtenář odnáší obdiv k zásadovému a odhodlanému boji irských nacionalistů a zprávu o sociálním rozměru jejich programu. Chalandon podrobněji nevysvětluje, neargumentuje ani neproblematizuje politický program IRA. Díky popisu života lidí, jež knihou procházejí, ale čteme příběh, který vypráví o hrdinství a odhodlání, které je motivované dlouholetou přezíravostí a pohrdáním Britů Iry, a které trvá i tváří v tvář brutalitě britských vězení.

Sorj Chalandon: Návrat do Killybegs, přeložila Danuše Navrátilová, Argo, Praha 2015, 276 s.

-pe-

Skvosty poezie

– Od roku 1999 Vladimír Justl řídil edici Skvosty poezie, jejíž svazky představovaly výběry z díla českých básníků. Do jeho skonu v roce 2010 vyšlo 22 svazků, z nichž 21 připravil k vydání a doprovodil medailonem básníka on sám. Tato kniha obsahuje po jedné básni z každého Justlova svazku a příslušný medailon. Nedá se o ní říci nic výstižnějšího, než že to jsou – básně i Justlovy texty – skutečné skvosty. Snad lze ještě vyjádřit obdiv Justlovu výběru, který se řídí jedině básnickou hodnotou, a v němž se tak mohli sejít Nezval, Reynek, Diviš i Kainar (a v záměru byl Palivec, Wolker, Zahradníček i Závada). Je škoda, že se nenašel pokračovatel – počet skutečně prvotřídních básníků by se podle mého odhadu dal zdvojnásobit a časem se třeba objeví další – a že vydané svazky jsou vesměs vyprodány.

Vladimír Justl: Skvosty poezie. Soubor medailonů Vladimíra Justla z edice Skvosty poezie, uspořádal, básně vybral a ediční poznámku napsal Jan Šulc, AKROPOLIS, Praha 2014, 85 s.

-jn-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 3/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.