Libor Martinek

Řecké poděkování Československu

Spisovatel řeckého původu žijící v Jeseníkách Sotiris Joanidis se narodil 1. ledna 1939 v horské obci Glikoneri na severu Řecka. Odtud v červenci 1948 odešel se třemi sourozenci do Československa. V roce 1953 se dostal z Kysiblu – Kyselky u Karlových Varů přes další domovy řeckých dětí k rodičům na Rejvíz, kde žije dosud. Pracoval jako dřevorubec a po absolvování Lesnické mistrovské školy zastával od roku 1963 funkci lesníka. Vzdělání si rozšířil vystudováním gymnázia v Jeseníku. Z polesí Rejvíz odešel v roce 1992 k firmě na těžbu dřeva a poté působil jako vedoucí pily. Dnes vede penzion Rula na Rejvízu, založil vlastní knižní vydavatelství Rula, věnuje se regionální historii, sbírání a upravování pověstí a bájí z okolí.

Ve své nové knize Řekové v Česku se Joanidis pokusil shrnout osudy řecké menšiny v Československu a ČR. Kniha je rozdělena do šesti kapitol. Přestože je text laděn do podoby, která má seznámit zájemce o tuto problematiku s Řeckem, jeho historií a kulturou, osvětlit vznik řecké poválečné imigrace do Československa a podat informace o dnešním životě řecké diaspory, která zasahovala oblast od Krnova přes Město Albrechtice, Osoblahu, Jeseník, Javorník, Šumperk až po Zábřeh, autor si neodpustil některé beletristické vsuvky. Žánrová čistota ale nemusí být zárukou čtenářského úspěchu. Nejedná se o historickou, sociologickou, kulturologickou ani antropologickou studii, ale o text směřující k popularizaci. Takže na začátku má kniha charakter spíše turistického průvodce po Řecku, poté je čerpáno z pramenů k otázce imigrace řecké menšiny do Československu, pak se vychází z osobních svědectví některých osob při návratu do Řecka, takže text nabývá memoárové povahy, nechybí hospodská historka (Kulečník), pak je zde kulturně historický exkurs do oblasti řecké kultury, zvyků a tradic, na který navazuje sociologizující pojednání o řeckých hudebních a tanečních skupinách u nás. Poté je pozornost soustředěna na vztahy mezi ČR a Řeckem (čili na dějiny diplomacie), na působení řeckých organizací a také na významné osobnosti řeckého původu v Československu a v ČR, mezi kterými najdeme kromě Marty a Teny Elefteriadu také otce a syna Samarasovy z Krnova, zakladatele firmy Santa, dnešního holdingu Kofola. Nechybí ani krnovský spisovatel Praxitelis Makris, významní výtvarní a hudební umělci, lékaři, zoologové, překladatelé, sportovci (fotbalisté, hokejisti, běžci, boxeři, zápasníci), suma sumárum: řecká menšina v ČR se úspěšně prosadila v mnoha oborech činnosti. Poslední, žurnalistiky laděná kapitola se týká řeckého památníku v Krnově, který je dílem brněnského výtvarníka doc. PhDr. Lefterise Joanidise a který byl odhalen v roce 2005 v tamních Smetanových sadech.

Sympatické je, že knihu lektoroval odborník na řeckou imigraci v Československu PhDr. Konstantinos Tsivos, Ph.D., který je ovšem řeckým rodákem a v Praze působí od roku 1994. Jen gramatické chyby v textu působí rušivě a některá autorova vyjádření postrádají důkladnou obeznámenost s větnou skladbou českého jazyka. Informační hodnota knihy je ovšem nesporná. Autor své poděkování za vstřícnost a pomoc řeckým imigrantům v těžkých chvílích shrnul do jedné závěrečné věty: „Československo, děkujeme!“

Vzhledem k tomu, že autor tohoto příspěvku měl štěstí na kvalitní středoškolské učitele ruštiny a dějepisu řeckého původu z Krnova, rád by poděkoval i obráceně občanům řecké národnosti v Československu a ČR: „Děkujeme, že jste se stali solí této země.“

Sotiris Joanidis, Řekové v Česku, Zlaté Hory, Rejvíz, RULA, 2014. 172 s.

Libor Martinek (1965)je literární vědec, působí na Slezské univerzitě v Opavě.

Obsah Listů 3/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Libor Martinek

Řecké poděkování Československu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu