Jan Matys

Klientelismus vs. demokracie

(K Listům č. 2/2015)

„Demokracii bychom už měli, chybějí jen demokraté.“

Článek Jindřišky a Jiřího Svobodových Je klientelismus planetární hrozba? rozebírá vliv klientelistických vazeb na deformaci trhu. Ve výběrových řízeních vítězí nikoli ten nejlepší, ale sponzor napojený na příslušnou politickou formaci. Volby zastupitelů přestávají hrát významnou roli, vládne jakási neviditelná mafie. Myslím, že článek pomíjí etický a lidský rozměr tohoto problému. Demokracie se skrývá nikoli v sytému voleb a politických stran, ale především v hlavách lidí.

Naši předkové žili v obcích, kde se navzájem znali a v nouzi si pomáhali (pamatuji si to ještě z poválečného období, kdy si lidé v obci půjčovali např. zemědělské stroje). Na dodržování mravních zásad a ochotě si pomáhat záviselo přežití v těžkých dobách, při pohromách, v časech neúrody apod. Lidé také volili za starostu toho, kdo měl přirozenou autoritu a dovedl zjednat pořádek a obec v nouzi zabezpečit. Kdo nerespektoval obecně přijatá pravidla, kradl či šidil, dostal se na okraj společnosti, byl „vyobcován“. Při udržování společenského vědomí a společenských hodnot hrála důležitou roli (i když někdy rozporuplnou) církev.

Obecní samospráva by měla být základním kamenem demokratického státu; občané by si měli sami ohlídat, koho si ve volbách vyberou. Je tu však jeden rušivý vliv – nadměrná administrativní zátěž starostů obcí; to často odrazuje ty nejvhodnější kandidáty, aby se této funkce ujali. Schůze zastupitelstva se pak skládá z cca 80 % z jakési povinné agendy (prodej a koupě pozemků apod.) a na řešení koncepčních otázek nezbývá čas. Problém zduřelé byrokracie se dnes projevuje skoro všude: jak vtipně poznamenal jeden účastník Otázek Václava Moravce, „dříve 12 lidí kopalo motykou, dnes kopou jenom 2 a ostatní rozhodují, jak se mají motyky brousit“.

Původcem všech nesčíslných zákonů a norem je Parlament ČR a následně ministerstva, do kterých dosazují vítězné strany své zástupce, aby jim „ohlídali tok státních peněz“. Zájem stran, resp. jejich „kmotrů“ je tedy nadřazen zájmům státu. Je přirozené, že čestní lidé (jako Andrej Babiš?) se na to nemohou dívat a snaží se situaci napravit. Ostudu sklízíme i v cizině.

Iniciátoři kupónové privatizace z 90. let tvrdili, že „soukromý vlastník je vždycky lepší hospodář než stát“. V praxi to ale dopadlo jinak: státních podniků se zmocnili nezkušení nováčci a nechali je zkrachovat, jindy byly majetky podniků záměrně rozkradeny (vytunelovány). Ne každý má talent a osobnostní předpoklady k tomu, aby řídil a rozvíjel podnik (viz publikaci Baťa v kostce Zdeňka Pokludy, Zlín 2013).

Mám pocit, že demokracie převládala v myšlení Čechů až do konce 60. let, nezničil ji ani systém jedné strany, ani perzekuce let padesátých. Po vpádu cizích vojsk však byla odstraněna z vedoucích míst skutečná elita společnosti a ke slovu se dostali lidé bez morálních kvalit, jakási pseudoelita. Právě ti jsou dnes nositeli „mafiánského kapitalismu“ založeného na klientelistických vazbách. Demokraté se museli uchýlit do ústraní. Pojmy jako čestnost či vlastenectví jsou dnes téměř neznámé.

Ing. Jan Matys, Davle

Obsah Listů 3/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Matys

Klientelismus vs. demokracie

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu