Formulujeme hypotézu: Kdyby všichni na světě psali bezchybně, nebylo by třeba korektorek a korektorů. Jsou tu však korektoři a korektorky (pozn. Všimněte si mé propracované, genderově korektní distribuci gramatických rodů v celém textu!) pouze od toho, aby odchytili autorčiny či autorovy chyby, nebo je jejich poslání větší? Poštěstilo se mi korigovat jednu závěrečnou práci z oboru meteorologie. Nebyl to vlastně problém, u vět typu Tlačítkem Solve se vytvoří další textový soubor s názvem data_solve, do kterého se nám vypíší počty H, FA, M a CR pro jednotlivé hodnoty 0–100, ze kterých se pak vypočítá HR, FAR a PC jsem se omezil na korekturu překlepů, jestli mělo být FA spíš FO nebo CA, nechám na vedoucím práce. V zájmu odchytu co největšího počtu pravopisných či gramatických chyb je pravděpodobně vlastně nejlepší, kdy člověk vůbec nerozumí obsahu textu nebo minimálně kdy ho text nezajímá – kdy se korektor začte, práce je marná.
Výzva čekala vzápětí: Práce z oboru mně ještě vzdálenějšího, biochemie: Studium růstu a vývoje rostlin čeledi Brassicaceae v prostředí biotického stresu. Analyty byly eluovány nejprve 0,35 mol/l NH4OH ve vodě a poté 0,35 mol/l NH4OH v 60 % MeOH. Po zjištění, e je sloveso eluovat správně, jsem se u nedivil ničemu, resp. přestal jsem se snait pochopit cíl práce a omezil jsem se na mezeru mezi 60 a % (tu jsem smazal).
Z tohoto vyplývá druhá hypotéza: Neměl by být text korigován dvakrát, či dokonce třikrát? Jednou někým, kdo je zdatným jazykářem nebo zdatnou jazykářkou, ale problematika ho nikterak nezajímá, podruhé zástupcem cílové skupiny čtenářek a čtenářů, potřetí pak expertem nebo expertkou v dané oblasti? Neomezujme se na odborné texty. Jako příklad uvedu článek o černých tečkách z OnaDnes z 25. března 2015: Velmi oblíbeným řešením na aknózní pleť s černými tečkami jsou přípravky s kyselinou salicylovou, která v kombinaci s kyselinou glykolovou ošetřuje nadměrný výskyt mazu a hnisavé pupínky. Korektor(ka) 1 (K1): Věta je jazykově správně, byť netuším, vo co gou. Korektor(ka) 2 (K2): Výborně, jdu si okamitě koupit ten přípravek! Černé tečky mě ničí! Korektor(ka) 3 (K3): Ano, kyselina salicylová opravdu teoreticky můe zabraňovat tvorbě mazu.
Existují ovšem jazykové choroby, které jsou vysoce adaptabilní. Nastavíme sice husté síto korekcí, tyto potvory však přeci proklouznou. Při svém posledním pobytu v relaxační zóně místního sportovního centra jsem se dočetl mnoho zajímavého, např. e doporučená doba pobytu v sauně by neměla přesáhnout 30 minut. K1: Pravopisně OK; K2: Beru na vědomí; K3: Ano, 15-30 minut. Věta je ale přesto nesmyslná. Samotná doba by neměla přesáhnout 30 minut, nikoli ona doporučená doba: To by pak znamenalo, jinými slovy: Neměli byste nikomu doporučovat, aby byl v sauně déle! Chyba se stala u K1, ale všichni zúčastnění větu pochopili správně, take je vlastně všechno v pořádku.
Omylem K3 vzniká váná chyba faktická, nejvtipnější případy však nastávají, kdy se zmýlí K2, na ni/něj se nejčastěji zapomíná. To také dokazuje neplatnost naší první hypotézy: Autorka/autor svému textu rozumí, i kdy nedává smysl, protoe ví, co chce jeho prostřednictvím cílové skupině sdělit. Některá sdělení ovšem mohou být dvojznačná, a přestoe K2 porozumí prvotnímu záměru autora/ky, druhý význam zůstane v textu trčet a čeká, ne bude pochopen. Tradiční příklad z mnoha stravovacích zařízení: Zákaz vlastní konzumace! Je jasné, co tím chtěl/a básnířka/básník říci, vedlejší význam by se těko prováděl. V březnu tohoto roku se otevřel blokový seminář Slovotvorba na Katedře germanistiky v Olomouci. A slovotvorba je na této Katedře, věřte nevěřte, obzvláště bohatá. V téme relaxačním centru, o pár řádků níe... V případě nehody či úrazu vlastního nebo jiného klienta neprodleně informujte personál relaxační zóny. Ještě nevodíte vlastní klienty a klientky do sauny? Doporučujeme. V brněnské porodnici Fakultní nemocnice v Údolní ulici můete dokonce narazit na zónu kontroly interiéru vozidel a osob. V porodnici je to asi pochopitelné, take jen abyste nebyli překvapeni.
Epilog, podobný filmovým dovětkům jako X se doil 125 let: Velká většina textů projde maximálně dvěma korekturami. I tento text.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.