Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 2 > Viktor Tichák: Korekce, kokorekce a kokokorekce

Jazyk

Viktor Tichák

Korekce, kokorekce a kokokorekce

Formulujeme hypotézu: Kdyby všichni na světě psali bezchybně, nebylo by třeba korektorek a korektorů. Jsou tu však korektoři a korektorky (pozn. Všimněte si mé propracované, genderově korektní distribuci gramatických rodů v celém textu!) pouze od toho, aby odchytili autorčiny či autorovy chyby, nebo je jejich poslání větší? Poštěstilo se mi korigovat jednu závěrečnou práci z oboru meteorologie. Nebyl to vlastně problém, u vět typu „Tlačítkem Solve se vytvoří další textový soubor s názvem data_solve, do kterého se nám vypíší počty H, FA, M a CR pro jednotlivé hodnoty 0–100, ze kterých se pak vypočítá HR, FAR a PC“ jsem se omezil na korekturu překlepů, jestli mělo být FA spíš FO nebo CA, nechám na vedoucím práce. V zájmu odchytu co největšího počtu pravopisných či gramatických chyb je pravděpodobně vlastně nejlepší, když člověk vůbec nerozumí obsahu textu nebo minimálně když ho text nezajímá – když se korektor začte, práce je marná.

Výzva čekala vzápětí: Práce z oboru mně ještě vzdálenějšího, biochemie: „Studium růstu a vývoje rostlin čeledi Brassicaceae v prostředí biotického stresu“. „Analyty byly eluovány nejprve 0,35 mol/l NH4OH ve vodě a poté 0,35 mol/l NH4OH v 60 % MeOH.“ Po zjištění, že je sloveso „eluovat“ správně, jsem se už nedivil ničemu, resp. přestal jsem se snažit pochopit cíl práce a omezil jsem se na mezeru mezi 60 a % (tu jsem smazal).

Z tohoto vyplývá druhá hypotéza: Neměl by být text korigován dvakrát, či dokonce třikrát? Jednou někým, kdo je zdatným jazykářem nebo zdatnou jazykářkou, ale problematika ho nikterak nezajímá, podruhé zástupcem cílové skupiny čtenářek a čtenářů, potřetí pak expertem nebo expertkou v dané oblasti? Neomezujme se na odborné texty. Jako příklad uvedu článek o černých tečkách z OnaDnes z 25. března 2015: „Velmi oblíbeným řešením na aknózní pleť s černými tečkami jsou přípravky s kyselinou salicylovou, která v kombinaci s kyselinou glykolovou ošetřuje nadměrný výskyt mazu a hnisavé pupínky.“ Korektor(ka) 1 (K1): Věta je jazykově správně, byť netuším, vo co gou. Korektor(ka) 2 (K2): Výborně, jdu si okamžitě koupit ten přípravek! Černé tečky mě ničí! Korektor(ka) 3 (K3): Ano, kyselina salicylová opravdu teoreticky může zabraňovat tvorbě mazu.

Existují ovšem jazykové choroby, které jsou vysoce adaptabilní. Nastavíme sice husté síto korekcí, tyto potvory však přeci proklouznou. Při svém posledním pobytu v relaxační zóně místního sportovního centra jsem se dočetl mnoho zajímavého, např. že „doporučená doba pobytu v sauně by neměla přesáhnout 30 minut“. K1: Pravopisně OK; K2: Beru na vědomí; K3: Ano, 15-30 minut. Věta je ale přesto nesmyslná. Samotná doba by neměla přesáhnout 30 minut, nikoli ona doporučená doba: To by pak znamenalo, jinými slovy: Neměli byste nikomu doporučovat, aby byl v sauně déle! Chyba se stala u K1, ale všichni zúčastnění větu pochopili správně, takže je vlastně všechno v pořádku.

Omylem K3 vzniká vážná chyba faktická, nejvtipnější případy však nastávají, když se zmýlí K2, na niž/nějž se nejčastěji zapomíná. To také dokazuje neplatnost naší první hypotézy: Autorka/autor svému textu rozumí, i když nedává smysl, protože ví, co chce jeho prostřednictvím cílové skupině sdělit. Některá sdělení ovšem mohou být dvojznačná, a přestože K2 porozumí prvotnímu záměru autora/ky, druhý význam zůstane v textu trčet a čeká, než bude pochopen. Tradiční příklad z mnoha stravovacích zařízení: „Zákaz vlastní konzumace!“ Je jasné, co tím chtěl/a básnířka/básník říci, vedlejší význam by se těžko prováděl. V březnu tohoto roku se otevřel „blokový seminář Slovotvorba na Katedře germanistiky v Olomouci“. A slovotvorba je na této Katedře, věřte nevěřte, obzvláště bohatá. V témže relaxačním centru, o pár řádků níže... „V případě nehody či úrazu vlastního nebo jiného klienta neprodleně informujte personál relaxační zóny.“ Ještě nevodíte vlastní klienty a klientky do sauny? Doporučujeme. V brněnské porodnici Fakultní nemocnice v Údolní ulici můžete dokonce narazit na „zónu kontroly interiéru vozidel a osob“. V porodnici je to asi pochopitelné, takže jen abyste nebyli překvapeni.

Epilog, podobný filmovým dovětkům jako „X se dožil 125 let“: Velká většina textů projde maximálně dvěma korekturami. I tento text.

Viktor Tichák

Obsah Listů 2/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.