Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 1 > Antonín Rašek: K západní civilizaci patříme

Antonín Rašek

K západní civilizaci patříme

Generál Petr Pavel 22. 12. na ČT 24 položil zásadní otázku, kam vlastně chceme patřit, jestli raději do systému hodnot západního, nebo východního, „protože alternativa, že bychom stáli někde sami, jak je asi zřejmé každému, není schůdná“.

Je to vážné téma a náčelník generálního štábu má pravdu. Pro české občany to ale dilematem není. Historicky a aktuálně se v naprosté většině vztahují k  hodnotám západním. Problém je v něčem jiném, o čem se diskutovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, a sice v tom, co považujeme za primární bezpečnostní hrozbu. Může to být Rusko, tzv. Islámský stát, migrace či něco jiného.

Pokud je to islámský radikalismus, tak na třech frontách – na jihu, východě a uvnitř kontinentu – dlouho bojovat nemůžeme. Nerad se uchyluji k analogiím, ale na to doplatilo, a naprosto spravedlivě, nacistické Německo. Nebojovalo, jak se traduje, na dvou frontách, ale na čtyřech – na východě, západě, jihu a proti odboji. Nemohlo dopadnout jinak, než dopadlo.

Budeme-li považovat za primární hrozbu Rusko, nyní proti němu budeme hledat další spojence těžko. Je-li primární hrozbou radikální islamismus, můžeme jej mít v Rusku. K takovému závěru došli za druhé světové války i Spojenci, i když v SSSR vládl Stalin. Budoucí potřebu širšího spojenectví si uvědomuje stále větší počet lidí i západních politiků. Svědčí o tom četnost výroků Bez Ruska to vyřešit nejde. Historie zná mnoho případů, kdy váhající zjistili, že potenciální spojenec našel náruč jinde. Prostor pro diplomacii stále je.

Generál Pavel také řekl, že „chceme-li do toho nebo druhého světa patřit se vším všudy, tedy i s tím, co je na něm dobrého, i s tím, co je na něm špatného“. Má opět pravdu, tohle jsme věděli, když jsme do západních společenství vstupovali, a počítáme s tím. Toho špatného by ale nemělo být nad míru. Sledujeme-li psychologické reakce českých občanů na světové dění, nejvíce je znepokojuje růst počtu stále bližších ohnisek napětí.

Antonín Rašek

Obsah Listů 1/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.