Generál Petr Pavel 22. 12. na ČT 24 poloil zásadní otázku, kam vlastně chceme patřit, jestli raději do systému hodnot západního, nebo východního, protoe alternativa, e bychom stáli někde sami, jak je asi zřejmé kadému, není schůdná.
Je to váné téma a náčelník generálního štábu má pravdu. Pro české občany to ale dilematem není. Historicky a aktuálně se v naprosté většině vztahují k hodnotám západním. Problém je v něčem jiném, o čem se diskutovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, a sice v tom, co povaujeme za primární bezpečnostní hrozbu. Můe to být Rusko, tzv. Islámský stát, migrace či něco jiného.
Pokud je to islámský radikalismus, tak na třech frontách – na jihu, východě a uvnitř kontinentu – dlouho bojovat nemůeme. Nerad se uchyluji k analogiím, ale na to doplatilo, a naprosto spravedlivě, nacistické Německo. Nebojovalo, jak se traduje, na dvou frontách, ale na čtyřech – na východě, západě, jihu a proti odboji. Nemohlo dopadnout jinak, ne dopadlo.
Budeme-li povaovat za primární hrozbu Rusko, nyní proti němu budeme hledat další spojence těko. Je-li primární hrozbou radikální islamismus, můeme jej mít v Rusku. K takovému závěru došli za druhé světové války i Spojenci, i kdy v SSSR vládl Stalin. Budoucí potřebu širšího spojenectví si uvědomuje stále větší počet lidí i západních politiků. Svědčí o tom četnost výroků Bez Ruska to vyřešit nejde. Historie zná mnoho případů, kdy váhající zjistili, e potenciální spojenec našel náruč jinde. Prostor pro diplomacii stále je.
Generál Pavel také řekl, e chceme-li do toho nebo druhého světa patřit se vším všudy, tedy i s tím, co je na něm dobrého, i s tím, co je na něm špatného. Má opět pravdu, tohle jsme věděli, kdy jsme do západních společenství vstupovali, a počítáme s tím. Toho špatného by ale nemělo být nad míru. Sledujeme-li psychologické reakce českých občanů na světové dění, nejvíce je znepokojuje růst počtu stále bliších ohnisek napětí.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.